Fanouškovi z bosenského Mostaru se čekání na zahájení prodeje Tesly Cybertruck zdálo moc dlouhé, a tak zaúkoloval místní firmu Stark Solutions, aby mu postavila vlastní. Výsledek je pojízdný, zatím ale nejde homologovat pro provoz na tamních silnicích.
Bosna a Hercegovina je zjizvený, dnes tuze zapomenutý kraj. Pochopit širší příčiny hrůz, jimiž prošel před takřka už 30 lety, není až tak těžké: srbský šovinismus, usilující o upevnění mocenských a politických pozic v prostoru rozpadlé Jugoslávie, systematicky rozdmýchal válku, která zejména krutou genocidní nevybíravostí neměla v Evropě od roku 1945 obdoby.
Katarský nový majitel lyžařského střediska Rostovo ve střední Bosně zakázal nalévat hostům alkohol. Někteří kvůli tomu ruší rezervace.
Ne v požáry zasažených australských městech, ani v toxickými průmyslovými výpary sužované Dháce v Bangladéši. Série lednových zkoumání odhalila, že nejšpinavější vzduch na světě je v bosenské metropoli Sarajevu.
“Nikdy jsem se necítila tak bezpečně jako tady,” říká tichým hlasem drobná žena. Je jí už přes padesát let, ale teprve před necelým rokem udělala asi nejodvážnější rozhodnutí ve svém životě. Utekla od manžela, který ji fyzicky týral. Teď žije v jednom z prvních azylových domů, které v Bosně a Hercegovině vznikly.
Do Bosny a Hercegoviny se ve čtvrtek vrátila ze Sýrie skupina bývalých bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) s ženami a dětmi. S odvoláním na kancelář bosenského prokurátora o tom informovala agentura Reuters.
Na jihu Bosny a Hercegoviny u města Mostar se podél zelenomodré řeky Neretva tyčí skalnaté hory. Krajina, legendární most a historie města lákají hlavně v létě zahraniční turisty, přesto několik vesnic kolem Mostaru hyzdí nešvar typický pro celý zbytek země. Na zarostlých pozemcích stojí spousta pobořených domů. Sanja Dermanovićová se to snaží změnit - vybudovala tu rozmanitou zahradu.
Příběh nigerijských sportovců, které si Chorvati údajně spletli s migranty a deportovali je do Bosny a Hercegoviny, se odehrál jinak, než jak ho popisují Afričané a některá média. Tvrdí to úřady v Záhřebu. Nigerijci byli v Chorvatsku na turnaji ve stolním tenise.
Jelena Silajdžić je ředitelkou největšího romského festivalu na světě Khamoro, který pořádá v Praze už 20 let. Kromě toho má za sebou i úspěšnou kariéru filmové producentky a také dramatický útěk před válkou v Jugoslávii. Ze Sarajeva uprchla v roce 1992, když metropoli obléhali a ostřelovali srbští vojáci. Teď se vrátila, aby i v Bosně a Hercegovině pomohla Romům k vlastnímu festivalu.
Takzvaná balkánská migrační trasa, která vede z Turecka a Řecka přes jihovýchod Evropy, je oficiálně už tři roky uzavřená. Hranice jsou hlídané. Podle německých úřadů ale v posledních měsících znovu ožila a na západ tudy přechází stále více lidí. Vyplývá to ze zprávy německého ministerstva vnitra, kterou má k dispozici deník Die Welt.
Policejní potápěči z Ředitelství služby pořádkové policie už devátým rokem pomáhají při obnově Bosny a Hercegoviny. Postupně se jim daří čistit koryta bosenských řek od nevybuchlé munice, která je pozůstatkem války z devadesátých let. Zajistili užněkolik kusů munice, včetně nálezů odpalovacího zařízení Zolja, ručního granátu a letecké pumy. Ta se nacházela na štěrkovém dně nedaleko silničního mostu u města Novi Grad.
Bosna a Hercegovina je velice nestabilní země a do jisté míry ji převzali lidé, kteří mají vazby s Íránem a teroristickými organizacemi. Podle deníku The Jerusalem Post to prohlásila chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová u příležitosti státní návštěvy Izraele. Členové kolektivní hlavy bosenského státu označili výrok za propagandu a fašismus.
Nizozemský nejvyšší soud podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny za smrt 350 muslimských (nyní bosňáckých) mužů zavražděných silami bosenských Srbů při srebrenickém masakru v roce 1995. Dospěl tak k jinému názoru než jeho generální advokát, který v lednu verdikt označil za iracionální a "nepodpořitelný". Soud nicméně míru viny státu snížil.
Madeleine Albrightová v úterý na Pražském hradě zahájila konferenci k výročí události, na které měla jako někdejší ministryně zahraničí USA velkou osobní zásluhu. Projev přednesla přesně v den, kdy Česká republika před dvaceti lety vstoupila do NATO, a potvrdila tím návrat do společenství demokratického Západu.
Tři desítky let snášela zneužívání svým manželem, násilí, ponižování a izolaci, než se rozhodla prolomit mlčení a zavolat bosenskou policii. Ta ale její příběh odmítla jako malicherný. "Jeden policista mi dokonce řekl: 'A co má být? Já také dám ženě čas od času facku,'" prozradila agentuře Reuters Marie, obyvatelka útulku pro ženy a děti v bosenském městě Zenica.
"Íránská policie mi zlomila všechny zuby, ta chorvatská zase nos a žebra. Všichni mluví o násilí v Íránu, ale o násilí, kterého se dopouští evropská země, všichni mlčí," říká devětadvacetiletý Milad z Íránu. Je jedním z mnoha uprchlíků, kteří podle svých výpovědí zakusili policejní násilí na bosensko-chorvatské hranici.
Bývalý generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak spáchal sebevraždu v soudní síni v Haagu, když před zapnutými kamerami vypil kyanid draselný.
Skupinka několika desítek migrantů se snažila přejít bosensko-chorvatské hranice a dostat se dál na západ.
