Už od začátku týdne pokračuje roztržka mezi mocnostmi na Blízkém východě. Na jedné straně stojí Katar, na druhé Saúdská Arábie a její spojenci. Ti tvrdí, že Katar podporuje teroristické organizace. Saúdskoarabský ministr zahraničí dokonce nevyloučil vojenskou akci proti Kataru. Ve skutečnosti spor zřejmě odstartoval hackerský útok. Podle stanice CNN vedený z Ruska.
Dojem, který zanechal americký prezident Donald Trump po své první návštěvě v Evropě, shrnula německá kancléřka Angela Merkelová. Evropa by se měla připravit, že se o sebe bude muset postarat sama. Podle profesora Daniela Hamiltona, který působil v administrativě prezidenta Billa Clintona a v současnosti vede Centrum transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu, jsou však evropské obavy z Trumpa přehnané. Kroky prezidenta Trumpa jsou a podle profesora Hamiltona nadále budou výsledkem pnutí a přetlačování mezi jeho divokým temperamentem a jeho okolím, které může jeho politiku zklidňovat.
Filipínská armáda bojuje už týden s islamisty, kteří obsadili převážně muslimské město na jižním ostrově Mindanao. Tamní úřady se obávají, že v zemi vzniká nová buňka této teroristické organizace. Boje se svou intenzitou liší od dosavadních konfliktů na Filipínách a mezi islamisty bylo podle prezidenta Rodriga Duterteho i několik cizinců. Odborníci varují, že Islámský stát se pokusí vytvořit novou baštu v jihovýchodní Asii poté, co mu slábnou pozice v Sýrii a Iráku na Blízkém východě.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pochválil úterní rozhodnutí českého parlamentu, který zkritizoval Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) za přijetí rezoluce o Jeruzalému. V ní zástupci této organizace odmítli uznat izraelskou kontrolu nad městem. "Český parlament je jediný, který takto ostře vystoupil proti této rezoluci, a taky způsobu, jakým UNESCO k Jeruzalému přistupuje," řekl izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron deníku The Jerusalem Post. Izrael dlouhodobě prosazuje označení Jeruzaléma za své hlavní město. Proti jsou ale zástupci Palestinců. Řada západních států proto kvůli těmto sporům drží své ambasády v izraelském Tel Avivu.
Donald Trump je od minulého víkendu na své první zahraniční cestě od nástupu do funkce prezidenta USA. Na Blízkém východě a v Evropě je tisíc kilometrů od Washingtonu. Ale ne od problémů, které tam zanechal. Ruská aféra, v které jde o kontakty jeho lidí s Rusy v loňské volební kampani, už žije vlastním životem. Přicházejí další, pro Trumpa nepříznivé informace. A příští týden může přijít zlomový bod. Před senátním výborem bude vypovídat James Comey, kterého Trump před dvěma týdny odvolal z místa ředitele FBI.
Lenka Szántó je česká scenáristka a novinářka, manželka stálého zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó. Před čtyřmi lety s ním a dvěma malými syny odjela do jeho nového působiště, Tel Avivu. Naučila se hebrejsky, nebát se raket a útoků Palestinců a pracovat pro Českou televizi z tisíce kilometrů vzdáleného bytu. "Já jak jsem blonďatá, tak nevypadám zrovna jako něčí nepřítel, ani jako Palestinka, ani jako Židovka, spíše jsem tady za nějakou turistku a na ty tu příliš neútočí," líčí Lenka s klidem v hlase. Na návrat do Prahy se nicméně velmi těší, ani ne tak kvůli většímu bezpečí, ale spíše větší možnosti seberealizace.
Pouliční prodavač v malém tuniském městě Tiburba se ve čtvrtek polil benzínem a zapálil. Následně skončil zraněný v nemocnici. Po jeho zoufalém činu vyšly stovky lidí do ulic, kde se střetly s policií. Ta proti nim použila slzný plyn. Podobné sebepoškození jiného zoufalého muže spustilo před šesti lety revoluci v Tunisku. Ta odstartovala tzv. arabské jaro.
Vedení irácké armády ve čtvrtek podniklo další krok v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Otevřelo novou frontu u Mosulu, který je poslední baštou IS v Iráku. Podle agentury Reuters budou vojáci nyní útočit i ze severozápadu, čímž pomohou jednotkám postupujícím z jihu. Irácká armáda je podporována mezinárodní koalicí v čele se Spojenými státy. Už v lednu se jí povedlo dobýt východní část města a nyní se snaží osvobodit i tu západní. Boje se momentálně odehrávají v hustě obydleném historickém centru Mosulu, kde leží i mešita An-Núrí.
Mosul. Kdysi milionové irácké město, nyní tvrdé bojiště o baštu teroristické organizace Islámský stát. Její bojovníci čelí značné přesile a jsou prakticky obklíčeni v historické západní části města. Přesto se islamisté nevzdávají. A to i proto, že stále drží klíčovou mešitu, ve které kdysi jejich vůdce Abu Bakr al-Bagdádí vyhlásil chalífát tzv. Islámského státu. Východní část Mosulu oddělená řekou Tigris je už ale od začátku roku osvobozená koaličními silami. Jak to v ní vypadá? Vrací se do míst jen pár stovek metrů od frontové linie život? Podívejte se spolu s fotoreportérem Aktuálně.cz, který byl na místě. Cestu podpořila Evropská unie v rámci projektu Media4Development.
Ještě jim není 18 let, ale už jsou z nich provdané ženy. Mnohé mají navíc i dítě. Mladičkým dívkám z rozvojových zemí domlouvají jejich rodiny sňatky ještě před dosažením plnoletosti. Dívky pak žijí v rodinách svých manželů, kde se starají o domácnost. Většina z nich přestane ihned po svatbě chodit do školy. Na světě existuje přes 700 milionů žen s takovým osudem. Na 11. října připadá Mezinárodní den dívek. OSN jím chce upozornit na příkoří, kterým dívky na světě čelí.
Na Blízkém východě došlo k dramatickému vývoji, destabilizoval se celý arabský systém, zuří války, které si vyžádaly stovky tisíc mrtvých, je tu velký počet zhroucených států nebo vlád, říká bezpečnostní expert Gilboa a dodává, že Západ si během arabského jara neuvědomil, že despotické vládce může nahradit anarchie. V oblasti je podle jeho slov zapojeno mnoho světových mocností a velkých hráčů. Největším nebezpečím pro region je prý Írán a jeho snaha převrátit tamější některé prozápadní vlády v islámské teokracie.
Po sečtení téměř všech hlasů mají příznivci změn zatím 51,4 procenta. Hlasovat mohly i téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí - například v Německu podpořilo Erdogana 63 procent účastníků referenda. Hlavní opoziční strana, Republikánská lidová strana, si stěžuje na neregulérnost hlasování.
Podle turecké televize NTV zatím při sčítání hlasů odevzdaných v dnešním referendu vedou zastánci ústavních změn, jejich náskok se ale snižuje. Po sečtení 98 procent hlasovacích lístků má reforma posilující postavení prezidenta 51,3 procenta hlasů. Poslední volební místnosti se uzavřely v 16 hodin středoevropského času, ve více než třetině provincií na východě země už o hodinu dříve. Nejdůležitější referendum moderní historie Turecka sleduje přímo na místě náš zpravodaj.
V tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi vyzval papež František k míru na Blízkém východě a odsoudil útoky v Sýrii. Poselství přihlížely desetitisíce lidí. Křesťané si v neděli připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista
Ve čtvrtek dorazí na dvoudenní návštěvu USA čínský prezident Si-Ťin Pching. Půjde o jeho první osobní setkání s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten ho přivítá v uvolněné atmosféře svého floridského letoviska Mar-a-Lago v Palm Beach. Samotná jednání budou ale pravděpodobně ostřejší. Podle Trumpa je v sázce hodně a Si-Ťin Pchingovi poslal po Twitteru veřejný vzkaz: "Není možné mít takový tržní deficit a ztrácet pracovní místa. Americké firmy musejí být připraveny hledat jiné alternativy." Svůj postoj ale nový americký prezident v posledních týdnech mírní.
Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.
Jemen sužuje jedna z největších humanitárních krizí současného světa. Jednou z nejchudších arabských zemí hýbe občanská válka, ve které bojují příznivci současného a bývalého prezidenta. Od doby, kdy se do konfliktu v roce 2015 zapojila leteckými údery mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií, v něm zahynulo více než 7600 lidí, z toho přes 1560 dětí. Dalších zhruba 42 tisíc obyvatel Jemenu utrpělo zranění.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Americká firma Nike začne příští rok prodávat sportovní hidžáby. Muslimské sportovkyně tak budou moci zahalit své vlasy do moderního prodyšného materiálu s notoricky známou bílou "fajfkou". V reklamní kampani společnost spolupracovala s krasobruslařkou ze Spojených arabských emirátů Zahrou Lari, která hodlá bořit mýty. "Jsem zahalená, jsem muslimka, pocházím z pouštní země a dělám zimní sport. Můžu dělat cokoliv," vzkazuje.
Sýrií už šest let zmítá občanská válka. Statisíce dětí, které se do ní narodily nebo v ní prožily většinu svého života, trpí podle mezinárodní organizace Save the Children posttraumatickým stresovým syndromem. U 70 procent dětí ve věku do 12 let se projevuje tzv. toxický stres, který může vážně ovlivnit jejich psychické zdraví v dospělosti. Kromě pomočování a ztráty řeči vede v některých případech až k sebevražedným sklonům. Podle psycholožky Marcii Brophyové čelí Sýrie riziku celé "ztracené generace". Podobně jako Evropa po první světové válce.
