Egypťan Abdalláh Ridá Hamamí, který v pátek napadl mačetou vojenskou hlídku před Louvrem v Paříži, v neděli odmítl vypovídat. Útočník jednoho z vojáků lehce zranil, další voják potom Hamamího několikrát postřelil. Jeho stav byl zpočátku kritický, ale v sobotu již byl mimo ohrožení života. Francouzský prezident François Hollande jeho útok označil za teroristický čin.
Jordánské hášimovské království je stát na Blízkém východě. Hlavním městem je Ammán.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Iráčtí vojáci v Mosulu osvobodili část města, v níž je hrobka proroka Jonáše, který podle bible žil v okolí Ninive v dnešním Iráku. Podle mluvčího iráckých jednotek nad hrobkou zavlála irácká vlajka. Postava Jonáše je známa i z koránu, kde je prorok nazýván Júnus; příběh o jeho kázání a o tom, jak se dostal do břicha ryby, je oproti bibli pozměněn. Hrobka stála na místě, kde byl prorok údajně pohřben. Islámský stát (IS) Mosul obsadil v červnu 2014 a hrobku těžce poškodil výbušninami. Podle generála Abdalghaního Asadího, který velí protiteroristické jednotce, má nyní vláda pod kontrolou 90 procent východního Mosulu. Podle OSN přišlo v boji o Mosul o své domovy zhruba 148 tisíc lidí.
Irácké jednotky zatím zajistily méně než čtvrtinu areálu Mosulské univerzity, čelí tvrdému odporu ozbrojenců Islámského státu. Dobytí univerzity má strategický význam pro postup k dalším mostům přes řeku Tigris, jež rozděluje druhé největší město v Iráku. Ofenziva u Mosulu začala loni v říjnu.
Téma klimatických změn opět nabralo na síle, a to díky Donaldu Trumpovi. Přestože ten nakonec po svém zvolení americkým prezidentem neurčitě připustil, že mezi změnami klimatu a lidskou činností existuje spojitost. Na extrémní sucho způsobené zvyšováním teplot přitom doplácejí hlavně ty země, které mají na globálním oteplování nejmenší podíl. Část severní Afriky se podle odborníků stane v tomto století neobyvatelnou. Podobný osud čeká v budoucnu také Blízký východ. Klimatické změny tak mohou vytvořit migrační vlnu nebývalých rozměrů.
Rakousko chce přitlačit na země Afriky a Blízkého východu, jež odmítají přijímat zpět své občany, kteří v Evropě neuspějí s žádostí o azyl. Podle Vídně by jim Evropská unie měla pohrozit snížením rozvojové pomoci. Jde například o Tunisko, Nigérii nebo Alžírsko. S postojem Rakouska souhlasí i Česká republika. Jiné země Unie jsou však proti a raději by prosadily migrační dohody mezi Evropou a jednotlivými státy.
Turecká vláda udělala chybu, když dlouho tolerovala tranzit bojovníků z teroristické organizace Islámský stát přes své území, řekl Aktuálně.cz bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. "Turecko-syrská hranice byla dlouho propustná. Existovali přepravci, kteří si z převážení lidí přes hranice udělali živnost. Na tureckém území byli koordinátoři, dokonce je známo jméno hlavního koordinátora,“ uvedl Laně. Při útoku střelce na istanbulský noční klub Reina, k němuž se přihlásil Islámský stát, o víkendu zemřelo 39 lidí, z toho 27 cizinců, Všichni už byli identifikováni, žádný český občan mezi nimi není.
Země Perského zálivu vyčerpává konflikt v Jemenu. Zatímco Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán údajně podporuje hutíjské rebely. Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře roku 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.
Ozbrojené komando v neděli na jihu Jordánska napadlo policejní stanici a zabilo deset lidí. Mezi mrtvými je kanadská turistka, sedm policistů a dva místní občané. Dalších 27 osob utrpělo zranění, oznámily jordánské úřady. Většinou jde opět o policisty či náhodné kolemjdoucí. Bezpečnostní složky o několik hodin později oznámily, že zásah proti komandu je u konce a o život přišli "čtyři terorističtí psanci". V jejich úkrytu bezpečnostní síly objevily sebevražedné pásy, zbraně a velké množství výbušnin, napsala agentura Reuters.
Autobusy pod dohledem Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce znovu vjely do východní části Aleppa. Město má opustit podle agentury Reuters asi 1200 lidí. Stejné množství má odejít z šíitských vesnic Fúa a Kafrája v provincii Idlib.
Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.
Syrsko-česká lékařka Samíra Sibaiová utekla i s rodiči do Česka před bombardováním města Homs. "Nebyla voda, elektřina, docházely zásoby jídla. Nejhorší ale byla hrůza z bombardování. Před ním se nikam neschováte," vzpomíná bezvadnou češtinou žena, která mluví plynně i arabsky a anglicky a teď pracuje v Praze. Ve stejné situaci se podle Sinbaiové nyní nacházejí lidé v obklíčeném syrském Aleppu. Drtivou většina východní části města, doposud ovládaného rebely, už podle posledních zprávy dobyla armáda prezidenta Bašára Asada, kterou ze vzduchu podporuje Rusko. V dříve nejlidnatějším syrském městě propukla naplno humanitární katastrofa.
Povstalecká skupina Džabhat aš-Šámíja uvedla, že syrští rebelové mají pod kontrolou už jen malou část Aleppa. Bez zásahu zvenčí podle ní vše může skončit tragicky, protože povstalci čelí situaci, v níž si mohou vybrat jen mezi smrtí a zajetím. Agentura AFP informovala, že kvůli intenzivnímu bombardování během noci uprchlo více než 10 000 civilistů.
Syrské jednotky a jejich spojenci obsadili další část východního Aleppa. S odvoláním na skupiny bojující ve městě to v pondělí oznámila agentura Reuters. Zdroj ze skupiny Džabhat aš-Šámíja, která sdružuje hlavní sunnitské skupiny operující na severu Sýrie, sdělil, že "padly čtvrti Karm as-Džabal a Šaar". Organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) tvrdí, že ve čtvrti Šaar se v pondělí ráno stále bojovalo. Armádní jednotky mají podle SOHR pod kontrolou asi dvě třetiny východní části města, jež od roku 2012 ovládala opozice. Útoky jsou hlášeny také v severozápadní provincii Idlib, kde se shromáždili oponenti režimu Damašku z mnoha jiných provincií.
Teroristická organizace Islámský stát mění podle Europolu svoji taktiku v Evropě. Jeho přívrženci by mohli začít používat metody, které znají z konfliktů v Sýrii či Iráku – například únosy, vydírání či umisťování bomb do automobilů. Europol také varuje, že verbíři islamistů se mohou zaměřit na uprchlíky v Evropě, protože teroristé chtějí "rozdmýchat migrační krizi, polarizovat populaci v EU a obrátit její části vůči těm, kdo hledají útočiště".
"Íránský režim je nejvážnější hrozbou pro stabilitu a mír na Blízkém východě," prohlásil v dubnu na půdě Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu James Mattis, kterého si budoucí prezident USA Donald Trump tento týden zvolil za nového šéfa Pentagonu. Politika Trumpa vůči Teheránu ale může narazit na zájmy Ruska.
Po měsících obklíčení a za mohutného bombardování nebude opozice schopná udržet východní Aleppo, řekl minulý týden zvláštní zmocněnec OSN Staffan de Mistura. V noci na pondělí padla do rukou režimu důležitá čtvrť Sachúr na severovýchodě města.
Srážka dvou vlaků na severu Íránu z pátečního rána si vyžádala nejméně 36 lidských životů a desítky zraněných. Počet obětí ale zřejmě není konečný. Dva osobní vlaky se srazily na nádraží v provincii Semnán asi 250 kilometrů východně od Teheránu. Jedoucí vlak narazil do druhé soupravy stojící ve stanici.
Bývalý člen Syrského národního orchestru arabské hudby uprchl před válkou před třemi lety a usídlil se v Německu. Aby mohl pokračovat ve své kariéře, sestavil vlastní orchestr složený výhradně ze syrských uprchlíků. Jeho cílem je ukázat světu, že Syřané jsou na Blízkém východě oprávněně považováni za skvělé muzikanty. "Měl jsem docela štěstí, že jsem se narodil v Aleppu," říká s tím, že ve městě je muzikantem skoro každý.
