Z týmu Donalda Trumpa odcházejí zastánci umírněné zahraniční politiky. Prezident USA se vrací ke svým původním, radikálnějším postojům ve stylu "Amerika na prvním místě".
Obě strany izraelsko-palestinského konfliktu nejsou podle Donalda Trumpa ochotné usilovat o mír. Izrael by podle amerického prezidenta měl být také obezřetný v otázce osad na Západním břehu Jordánu.
Aplikace Strava zaznamenává mimo jiné i trasu běžců, kteří ji používají. Nedávno ale firma zveřejnila detailní mapu všech tras. Na mapě jsou tak vidět cesty, po kterých běhají američtí vojáci na zahraničních misích.
Na Blízkém východě podle izraelského odborníka na terorismus Shaula Shaye probíhá zápas o moc mezi Íránem a Saúdskou Arábií.
Michal Gálik získal před více než rokem práci snů - cestoval po celém světě a pořizoval záběry z nejznámějších turistických destinací. Proletěl se balonem nad chrámem Angkor Vat, přenocoval v thajském vězení a obletěl dvakrát zeměkouli. Přestože jej cestování a natáčení bavilo a naplňovalo, přiznal, že to bylo občas dost náročné. "Člověk každý den musí vstát, naplánovat si itinerář, natočit co nejvíce záběrů a tím pádem ne vždycky byl prostor na to zažívat zvláštní příhody a historky. Ale občas se něco podařilo," říká dokumentarista.
Soupeření mezi Íránem a Saúdskou Arábií probíhá na půdě několika zemí Blízkého východu. V Sýrii, Jemenu, ale i Libanonu. Ten patří mezi spojence Íránu. Právě libanonský premiér se ale nedávno objevil v saúdskoarabském Rijádu, kde oznámil, že končí ve své funkci. A pak zmizel.
Prezident USA Donald Trump se podle amerických médií chystá tento týden označit jadernou dohodu s Íránem z roku 2015 za nefunkční. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Na americkém Kongresu pak bude, zda znovu uvalí na Teherán sankce. "Věc by ale měl rozhodnout sám Trump. On musí jasně říct, co se má stát," hodnotí situaci americký zahraničněpolitický analytik Joshua Muravchik. Jadernou dohodu s Íránem považuje za špatnou, ale ještě zdaleka horší je podle něj současná zahraniční politika Donalda Trumpa.
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
Město Majádín na východě Sýrie je jednou z posledních bašt Islámského státu. Do syrské provincie Idlib vstoupila turecká armáda.
Ministr zahraničí USA Rex Tillerson vyvrací zprávy, že mezi ním a prezidentem Donaldem Trumpem to neklape. Podle americké televize NBC měl ministr Trumpa dokonce nazvat "zabedněncem" a uvažuje o rezignaci. Je to jen "fake news", tvrdí prezident. Jeho a Tillersonovy názory se ale čím dál zásadněji rozcházejí jak osobně, tak v otázkách zahraniční politiky. Podle amerických médií je proto jen otázkou času, kdy přijde tzv. rexit, čili Tillersonův odchod z administrativy prezidenta Trumpa.
Pád bašty Islámského státu v Sýrii je na dohled. Syrské demokratické síly (SDF) dobyly v posledních dnech značnou část Rakky a dál postupují. Podle některých zdrojů nyní islamisté kontrolují už jen pět procent města. Zbývající čtvrti hájí podle odhadů pouhých 700 až 1000 bojovníků Islámského státu. Džihádisté navíc ztrácejí i jiná území v Sýrii. A také v sousedním Iráku, kde tamní armáda zahájila útok na město Havídža.
V posledních týdnech přibývá případů, kdy němečtí policisté zadrželi pašeráky s migranty, kteří cestovali přes Polsko. Spolková policie například o víkendu zadržela nedaleko města Frankfurt nad Odrou, které leží u hranic s Polskem, nákladní vůz s 51 uprchlíky. A není to poprvé. Podle německého deníku Die Welt tak jde možná o novou převaděčskou trasu.
Zatímco umírněnější Fatah kontroluje Západní břeh Jordánu, radikální hnutí Hamas ovládá palestinské Pásmo Gazy. Podle nedělního prohlášení je Hamas připraven zahájit rozhovory s hnutím Fatah, souhlasí s rozpuštěním vlády, která řídí Gazu, a vyzývá vládu šéfa Fatahu Mahmúda Abbáse k návratu.
Migranti, kteří mají dostatek peněz, si můžou u pašeráků připlatit za pohodlnější cestu do Evropy jachtou. Jednu osobu to vyjde podle informací listu Guardian na nejméně 200 tisíc korun. Jen na Sicílii se tímto způsobem dostalo letos téměř 900 zámožných běženců ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Italské úřady se zaměřují na přeplněné čluny migrantů a plachetnice jim v mnoha případech uniknou. Chudí běženci, kteří si jachtu nemůžou dovolit, mezitím zkoušejí novou trasu do Evropy. Rumunští policisté v poslední době zadrželi desítky migrantů na pobřeží Černého moře.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek utrpěl další prohru - a to s přispěním svých vlastních republikánů. Kongres včera schválil nové sankce proti Rusku. Sankce nejsou jen trestem za ruské vměšování do americké prezidentské kampaně, ale také potvrzením, že Kongres považuje Trumpovu politiku vůči Rusku za nebezpečnou a chce prezidenta ohlídat. Trumpovi se navíc nedaří naplnit ani ústřední předvolební slib, že zruší reformu zdravotnictví svého předchůdce Baracka Obamy. V noci ze čtvrtka na pátek v Senátu ztroskotal další pokus o odvolání "Obamacare". Pokud by Obamův systém zůstal v platnosti, byl by to pro Trumpa debakl. Americký Kongres přitom ovládají republikáni.
Vztahy USA s Ruskem jsou složité a Moskva "využije každé příležitosti, aby nám zkomplikovala život", tvrdí Mike Pompeo. Přestoje ale přesvědčen, že ve světě existují místa, kde mohou Spojené státy s Ruskem spolupracovat v boji s terorismem. Sýrie podle ředitele CIA nemůže být stabilní, pokud "loutka Íránců" Bašár Asad zůstane syrským prezidentem.
Ve středu se v Budapešti konal summit států visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Izraele. Pětice premiérů se dohodla na spolupráci v boji proti terorismu a v oblasti rozvoje technologických inovací. K zastavení šíření terorismu má pomoci zvláštní pracovní skupina, o jejímž vytvoření premiéři v Budapešti také rozhodli. Nedopatřením se novináři také dozvěděli o kritice Evropské unie z úst izraelského premiéra Netanjahua, jehož slova jim byla přenášena do sluchátek.
Teroristická organizace Islámský stát postupně ztrácí své území. Ve čtvrtek irácká armáda dokonce ovládla velkou mešitu an-Núrí v Mosulu na severu země. Tedy místo, kde v roce 2014 vůdce islamistů Abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii. Krátce poté se nechal slyšet irácký premiér Hajdar Abádí, že "toto je konec Islámského státu". Není ale jasné, kdo islamisty na území nahradí – zda spojenci Američanů, anebo syrský prezident Bašár Asad a jeho spojenec Írán. Navíc teď hrozí, že se do EU začnou ve zvýšené míře vracet radikálové, kteří odešli bojovat do řad Islámského státu
Jen za poslední dva dny vytáhli záchranáři ze Středozemního moře 8500 migrantů, kteří připluli z Afriky. Podle italského ministerstva vnitra dorazilo letos do Itálie touto trasou už více než 71 tisíc běženců, což je téměř o čtvrtinu více než ve stejném období loni. Všechna uprchlická centra v zemi už jsou přeplněná, je v nich víc než 180 tisíc migrantů.
Osm Afghánců, kteří působili jako členové ostrahy na spojenecké vojenské základně Bagrám nedaleko Kábulu, zahynulo při útoku bojovníků Tálibánu. Informovala o tom agentura AP. Členové ostrahy byli zabiti v pondělí pozdě večer cestou do práce. Útok se odehrál v severní provincii Parván, kde na jejich auto ozbrojenci zahájili palbu. Další dva strážci byli zraněni. Bagrám je největší spojeneckou základnou v Afghánistánu, nasazeni jsou na ní především američtí vojáci. Nachází se nedaleko metropole Kábulu v provincii Parván v centrální části Afghánistánu. Vnější ostrahu základny pomáhá zajišťovat téměř 170 českých vojáků.
