Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ubral ze své ostré rétoriky a omluvil se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému za své dřívější útočné výroky. Přiznal také, že Bělorusko je vojensky velmi zranitelné, a ujistil, že se Kyjev ze strany Minsku nemá čeho obávat.
Poblíž běloruské čáry. To je jediný údaj, který čeští vojáci mohou o umístění své malé polní základny prozradit. Zhruba 35 kilometrů od východní hranice Severoatlantické aliance sedí trojice vyzbrojených vrtulníků UH-1Y. Jejich úkol je jediný. Ochránit Polsko před ruskými bezpilotníky, které už několikrát přiletěly z Běloruska. Zároveň vědí, že před nepřítelem musí zůstat skryti.
Jen několik dní poté, co běloruský diktátor Alexandr Lukašenko oznámil, že se Minsk připravuje na válku, dostal do ruky absolutní trumf. Rusko do země přesunulo část svého jaderného arzenálu. Nyní před zavlečením země do války na Ukrajině varuje běloruská opozice a Ukrajina se na útok ze severu připravuje jako na reálný scénář.
Ukrajinská televizní stanice Kanál 24 přinesla rozhovor s jedním z nejuznávanějších ukrajinských vojenských důstojníků a zástupcem vedoucího prezidentské kanceláře Pavlem Palisou. Řeč přišla nejen na potenciální hrozbu ze sousedního Běloruska, ale i na aktuální situaci na bojišti nebo rostoucí schopnosti ukrajinské armády.
Čtyřicet let po černobylské jaderné katastrofě už v Bělorusku v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem žije jen velmi málo lidí. Četné vesnice byly po katastrofě evakuovány a dnes jsou z velké části prázdné. V Krasnapolském okresu na východě země zůstává přesto několik odvážlivců, a někteří se sem dokonce přistěhovali.
Bělorusko od Ruska koupilo raketový systém Orešnik, řekl dnes podle běloruské tiskové agentury Belta běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 22 lidem, uvedla v úterním prohlášení prezidentská kancelář. Jména propuštěných nezmínila. Většina z nich byla odsouzena za extremismus, což je trestný čin často používaný k postihování představitelů běloruské opozice.
Ministerstvo obrany v Moskvě v úterý oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruský raketový systém Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Po více než pěti letech v izolaci se z běloruských věznic dostalo na svobodu hned 123 politických vězňů. Režim „posledního diktátora v Evropě” Alexandra Lukašenka po vyjednávání s USA propustil i ty nejprominentnější opoziční lídry z roku 2020. Za gestem, které Minsk prezentuje jako milosrdenství, ovšem stojí zrušení sankcí a riskantní geopolitická hra Washingtonu o oslabení ruského vlivu.
Běloruský bloger Roman Pratasevič, který byl v minulosti považován za politického vězně režimu, je už několik let agentem běloruské tajné služby. Prohlásil to podle agentury DPA běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
V jihopolských Katovicích zadrželi muže a ženu z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a o kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom informoval Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb.
Důslednost končící české vlády premiéra Petra Fialy vůči autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka v rozhovoru se zpravodajem ČTK ocenila vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Zdůraznila zároveň, že kvůli vládci v Minsku by se Evropa neměla obracet zády k obyčejným Bělorusům. V důsledku ztížených možností cestování a studia na Západě totiž hrozí ztráta celé mladé generace.
Běloruské bezpečnostní složky v pondělí zasahovaly proti kávě na čerpacích stanicích. Stalo se tak na přání sedminásobného prezidenta země Alexandra Lukašenka. "Poslední evropský diktátor" si stěžoval na dlouhé fronty vznikající kvůli lidem, kteří si na benzinkách kupují i kávu, a prohlásil, že je potřeba nastolit "železný pořádek".
Žije v exilu ve Švýcarsku, protože doma v Bělorusku mu hrozí až 12 let za podporu opozice. Jeho země v roce 2020 doufala, že se vydá na cestu demokracie, jenže "poslední evropský diktátor" si díky zfalšovaným volbám udržel moc. Bělorusko podle spisovatele a novináře Saši Filipenka, který byl v Praze na pozvání Knihovny Václava Havla, svobodné v nejbližší době nebude, Američanům v Minsku navzdory.
Nedávné vojenské cvičení Západ 2025 rozlítilo ruské analytiky a vojenské komentátory. Obviňují ministerstvo obrany, že manévry neodpovídaly nabytým zkušenostem z invaze na Ukrajinu.
Bělorusko varovalo Polsko ohledně příletu ruských dronů minulý týden v časných ranních hodinách, uvedl náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil Wiesław Kukuła. Podle polského odborníka na obranu Maksymiliana Dury nešlo o “projev dobré vůle”, ale sobecký krok spojence Moskvy, který se chtěl vyhnout odpovědnosti za vpád.
V Bělorusku jsou zástupci americké armády, kteří v pondělí sledovali společné cvičení běloruských a ruských vojáků. Informuje o tom agentura Reuters, podle které běloruský ministr obrany Viktar Chrenin Američanům řekl, že se mohou podívat na cokoliv, co je zajímá.
Ruská a běloruská armáda v pátek zahájily vojenské cvičení Západ 2025. Manévry potrvají do úterý a kromě Běloruska se odehrají i v Baltském a Barentsově moři. Polsko v reakci na to v noci na pátek uzavřelo všechny hraniční přechody s Běloruskem a poslalo na východ země 40 tisíc vojáků. V Evropě panují obavy z možných provokací.
