“Zelenskému nezávidím. Jeho obliba klesá, na počátku války byl na 90 %, teď je na 51 %. Válka skončí neslavně a první, kdo to odskáče, bude právě prezident Zelenskyj, a to vcelku nevinně.” říká ve Spotlightu komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. “Stále víc lidí si uvědomuje, že vojensky tahle válka vyhrát nepůjde,” dodává.
Alexandr Lukašenko, který už posedmé vyhrál prezidentské volby, v předchozím funkčním období násilně potlačil opozici poté, co se proti němu v roce 2020 zvedly dosud nevídané protesty. “Lidé to často srovnávají s událostmi z Majdanu. Bělorusové ale nemají na revoluci sílu. Vědí, že jejich pán je daleko zlejší než ti ukrajinští," říká v rozhovoru pro Spotlight komentátor ČRo Libor Dvořák.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dlouhém rozhovoru s americkým podcasterem Lexem Fridmanem poprvé zveřejnil podrobnosti o svých telefonátech s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Běloruská exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská poradila obyvatelům své vlasti, aby kvůli represím neprotestovali proti lednovým prezidentským volbám. A pokud budou muset jít k volebním urnám, aby raději poničili hlasovací lístky.
Vězněnou běloruskou opoziční aktivistku Maryju Kalesnikavovou, o které její blízcí neměli dlouhé měsíce žádné zprávy, směl navštívit její otec. Na sociální síti X o tom napsala její sestra Tacjana Chomičová.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu.
Bělorusko v květnu 2021 přinutilo k přistání v Minsku letadlo společnosti Ryanair, aby mohlo uvěznit opozičního novináře. Od té doby se jeden z nejznámějších odpůrců režimu Alexandra Lukašenka změnil k nepoznání, píše polský list Rzeczpospolita o osudu Ramana Prataseviče.
Dočasné pozastavení práva na azyl, které chystá polská vláda Donalda Tuska, se má týkat lidí, kteří nelegálně překročí hranici s Běloruskem poté, co je k ní dopraví běloruské úřady. Napsala to v úterý agentura DPA s odvoláním na šéfa Tuskova kabinetu Jana Grabiece.
Rodina vězněné představitelky běloruské opozice Maryje Kalesnikavové se s ní už více než rok a půl nemůže spojit a nemá informace o jejím stavu. V úterý to napsala agentura AP. Některé další vězeňkyně, které se ocitly ve stejné trestanecké kolonii jako opoziční aktivistka, uvedly, že ji slyšely z malé a zapáchající cely prosit o zdravotnickou pomoc, ale lékařům příchod trval dlouho.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko omilostnil dalších 37 lidí, které soudy východoevropské země dříve uznaly vinnými z extremismu. Napsala to v pondělí běloruská státní agentura Belta. Lidskoprávní organizace Vjasna je označila za politické vězně odsouzené za protesty.
Třicet Bělorusů odsouzených za účast na protivládních protestech obdrželo milost od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ve středu to uvedla státní tisková agentura Belta. Nikoho z omilostněných agentura nejmenovala, jedná se ale o třiadvacet mužů a sedm žen. Většina z nich jsou rodiče malých dětí a nezletilí. Letos jde už o druhou vlnu amnestie pro demonstranty.
Bělorusko navzdory varování Ukrajiny přesunuje vojáky, tanky a systémy protivzdušné obrany k hranici mezi oběma státy. Vojska jsou i blízko černobylské jaderné elektrárny, která se nachází šestnáct kilometrů od běloruské hranice.
Ukrajina varuje běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, aby neučinil rozhodnutí, které by již nešlo vzít zpět a kterého by litoval. Její vojenská rozvědka sleduje už několik dní podivné a dříve nevídané přesuny běloruské armády k hranicím Ukrajiny. Mezi běloruskými vojáky jsou i příslušníci bývalé ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že pokud se Moskva rozhodne využít jaderné zbraně, Ukrajině to podle něj “udělá radost." Rusko by tak totiž dle jeho názoru přišlo o spojence, kteří režim Vladimira Putina podporují.
Nabídka sochy, která zobrazuje vůdce bolševické revoluce a zakladatele Sovětského svazu Vladimira Iljiče Lenina jako dítě, se objevila na portálu běloruského úřadu spravujícího státní majetek. "Monumentální socha", jak dílo označil úřad, anebo slovy opozičního tisku "malý Lenin", ještě nezná svou cenu, protože dražba zatím neproběhla, upozornil internetový list Naša Niva.
Polsko se výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem účastnilo jako loajální spojenec USA, řekl v pátek podle agentury PAP náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski později sdělil, že pokračují snahy o osvobození polského novináře Andreje Pačobuta (polsky Andrzeje Poczobuta) a dalších politických vězňů v Bělorusku, ale odehrávají se samostatně.
V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva.
Pobouření v Polsku vyvolalo počínání vojenské policie, která zatkla a v poutech odvedla tři vojáky poté, co na polsko-běloruské hranici vypálili výstražné výstřely. Nejprve stříleli do vzduchu a pak v sebeobraně i do země kvůli blížící se skupině asi pěti desítek migrantů vyzbrojených různými předměty. Ti po výstřelech ustoupili do Běloruska, informoval ve čtvrtek server Onet.
Soudce varšavského správního soudu Tomasz Szmydt v pondělí informoval, že v Bělorusku požádal o politický azyl. Vysvětlil to tím, že nesouhlasí s politikou polské vlády. Na tiskové konferenci v Minsku Szmydt podle agentury TASS zároveň oznámil, že na post soudce rezignuje.
Soudce varšavského správního soudu Tomasz Szmydt v pondělí informoval, že v Bělorusku požádal o politický azyl. Vysvětlil to tím, že nesouhlasí s politikou polské vlády. Na tiskové konferenci v Minsku Szmydt podle agentury TASS zároveň oznámil, že na post soudce rezignuje.
