Běloruské spisovatelce Světlaně Alexijevičové poblahopřál k udělení letošní Nobelovy ceny za literaturu už ve čtvrtek běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Informovala o tom agentura BelTA, podle níž dnes Lukašenko řekl, že proti Alexijevičové nic nemá. Spisovatelka je přitom vůči běloruskému režimu velmi kritická.
Nejvýznamnější literární ocenění - Nobelovu cenu za literaturu - získala dnes běloruská disidentka Světlana Alexijevičová. Volba je to odvážná i žánrově, je to vlastně Nobelova cena za publicistiku. Mnoho literárních porot přitom stále ještě jako velkou literaturu chápe pouze beletrii či poezii. Jedno ze zásadních děl Alexijevičové, Doba z druhé ruky, vyšlo letos v českém překladu Pavly Boškové a nakladatel Vladimír Pistorius by rád vydal česky i její další dílo Zinkoví hoši – rozhovory o válce v Afghánistánu.
Běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová byla za favoritku považována už od roku 2012, ale teprve letos jí Švédská královská akademie cenu udělila. A to za "polyfonické psaní, které je památníkem utrpení a odvahy v naší době".
Alexandr Lukašenko nechce velkou ruskou leteckou základnu nedaleko hranic s Lotyšskem, členskou zemí Severoatlantické aliance. Alespoň to tvrdí před nedělními volbami, po kterých se více než pravděpodobně už popáté stane prezidentem. Od vypuknutí ukrajinské krize si Lukašenko udržuje od Moskvy určitý odstup, ale běloruská ekonomika je závislá na ruské a v minulosti obvykle Minsk nakonec udělal to, co po něm Vladimir Putin chtěl. Evropská unie se však chystá zrušit sankce proti běloruskému režimu poté, co byli propuštěni političtí vězni.
Ruský prezident Vladimir Putin podpořil plán ruského ministerstva obrany vybudovat v Bělorusku vlastní ruskou vojenskou základnu. V pátek se kvůli tomu sešel s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Soči, Lukašenko ale zatím Putinova slova nekomentoval. Ruská základna v Bělorusku je nejnovějším krokem k posílení ruského vlivu v zahraničí a zřejmě prohloubí bezpečnostní obavy Polska a pobaltských zemí.
Evropská unie zřejmě částečně uvolní sankce uvalené na Bělorusko, z nichž některé trvají už víc než deset let. V reakci na nedávné propuštění skupiny politických vězňů by měl být odvolán i zákaz cest do EU, jemuž je vystaven i prezident Alexandr Lukašenko. Zvažuje se i odvolání vízového embarga a rovněž uvolnění blokády majetku běloruských politiků v Evropě. Zbrojního embarga by se uvolnění sankcí týkat nemělo. Lukašenko v srpnu nechal propustit z vězení šest předních disidentů, uvězněných při protestech před pět lety. Přízeň Bruselu si vysloužil i svou diplomatickou obratností, díky níž se zhostil role zprostředkovatele mírových rozhovorů o ukrajinském Donbasu.
Francouzský herec přirovnává Bělorusko k "malému Švýcarsku" a o tamějším prezidentovi říká, že je sympatický.
Současný prezident Běloruska Alexandr Lukašenko, zvolený do čela státu už čtyřikrát, zatím účast ve volebním boji oficiálně neoznámil. O jeho kandidatuře však v zemi pochybuje málokdo.
Desítky milionů lidí po celém světě dnes uvidí, kdo vyhraje jubilejní 60. ročník Eurovize. Evropskému fenoménu ale Česko nepropadlo.
Pondělní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Čtvrteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Podle tiskové agentury TASS běloruský prezident novým předsedou vlády jmenoval Andreje Kobjakova.
Komentář Martina Fendrycha: Miloš Zeman slaví sedmdesátku. Nestal se z něj ale český Churchill. Zemi neprospívá, škodí. Z proevropského politika se vyklubal podporovatel putinismu.
Pátek 29. srpna: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Středeční dění kolem ukrajinské krize sledujeme v online reportáži.
Komentář Martina Fendrycha: V Minsku proběhl summit, kde se setkal Putin s Porošenkem. Ruský prezident má dvě tváře, jednu "humanitární", ta je pro nás, druhou válečnickou, ta je jeho, ruská.
Úterní dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Páteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Čtvrteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
