Německý deník Die Welt zorganizoval cvičení (takzvanou wargame), které simuluje ruskou invazi do Litvy. Cvičení se zúčastnilo 16 bývalých vysokých německých a aliančních úředníků, zákonodárců a významných bezpečnostních expertů, kteří si zahráli scénář odehrávající se v říjnu 2026. Ve válečné hře se Rusku podařilo během několika dní zničit důvěryhodnost NATO a nastolit nadvládu nad Pobaltím.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 22 lidem, uvedla v úterním prohlášení prezidentská kancelář. Jména propuštěných nezmínila. Většina z nich byla odsouzena za extremismus, což je trestný čin často používaný k postihování představitelů běloruské opozice.
Po více než pěti letech v izolaci se z běloruských věznic dostalo na svobodu hned 123 politických vězňů. Režim „posledního diktátora v Evropě” Alexandra Lukašenka po vyjednávání s USA propustil i ty nejprominentnější opoziční lídry z roku 2020. Za gestem, které Minsk prezentuje jako milosrdenství, ovšem stojí zrušení sankcí a riskantní geopolitická hra Washingtonu o oslabení ruského vlivu.
Běloruský bloger Roman Pratasevič, který byl v minulosti považován za politického vězně režimu, je už několik let agentem běloruské tajné služby. Prohlásil to podle agentury DPA běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Důslednost končící české vlády premiéra Petra Fialy vůči autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka v rozhovoru se zpravodajem ČTK ocenila vůdčí osobnost běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Zdůraznila zároveň, že kvůli vládci v Minsku by se Evropa neměla obracet zády k obyčejným Bělorusům. V důsledku ztížených možností cestování a studia na Západě totiž hrozí ztráta celé mladé generace.
Běloruské bezpečnostní složky v pondělí zasahovaly proti kávě na čerpacích stanicích. Stalo se tak na přání sedminásobného prezidenta země Alexandra Lukašenka. "Poslední evropský diktátor" si stěžoval na dlouhé fronty vznikající kvůli lidem, kteří si na benzinkách kupují i kávu, a prohlásil, že je potřeba nastolit "železný pořádek".
Bělorusko varovalo Polsko ohledně příletu ruských dronů minulý týden v časných ranních hodinách, uvedl náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil Wiesław Kukuła. Podle polského odborníka na obranu Maksymiliana Dury nešlo o “projev dobré vůle”, ale sobecký krok spojence Moskvy, který se chtěl vyhnout odpovědnosti za vpád.
Slovenský premiér Robert Fico by mohl navštívit Bělorusko. Uvedla to běloruská média poté, co se šéf slovenské vlády v Pekingu sešel s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Bělorusko je nejbližším spojencem Moskvy. Také z jeho území ruská vojska vpadla v únoru 2022 na Ukrajinu.
Armáda, vrtulníky, letadla a hypersonické rakety, 80 tisíc holubic míru či barevné balonky. To mohli vidět na velké vojenské přehlídce v čínském hlavním městě Pekingu nejen desetitisíce přítomných vojáků a diváků, ale i zahraniční delegace. A přenos z akce zřejmě sledoval i americký prezident Donald Trump, který na Siův velký projev okamžitě reagoval na sociálních sítích.
Měl si vzít volno, místo klidu na dovolené v Turecku ale záhadně zmizel - a pravděpodobně vyrazil jachtou směrem k ruskému Soči. Bývalý běloruský státní úředník Anatolij Kotov se přidal do řady Lukašenkových kritiků, kteří za podivných okolností v posledních měsících zmizeli.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině se tak trochu zapomíná na Bělorusko. Letos v srpnu si země přitom připomněla páté výročí potlačení protestů proti zmanipulovaným prezidentským volbám. Před pěti lety rovněž odstartovaly rozsáhlé represe proti běloruské občanské společnosti, které trvají dodnes.
Kirill Šamijev je ruský politický expert, který pracuje v Evropské radě pro zahraniční vztahy. Zaměřuje se na civilně-vojenské vztahy Ruska a na jeho domácí politiku. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví například o tom, co se dá očekávat od pátečního setkání na Aljašce mezi Trumpem a Putinem, kde udělala Evropa chybu nebo kdo bude po jednání šťastnější.
Běloruský opozičník Sjarhej Cichanouski se po svém propuštění z vězení podle všeho hodlá vrátit do souboje s "posledním evropským diktátorem" Alexandrem Lukašenkem. Řekl, že ho do tří týdnů svrhne, jenže na to nedostal potřebné peníze a odborníci, které Aktuálně.cz oslovilo, si myslí, že jsou jeho šance velmi nízké.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v blahopřání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k pátečnímu americkému svátku, Dni nezávislosti, vyzval k normalizaci vztahů mezi Minskem a Washingtonem. Lukašenko obvykle negratuluje vůdcům "nikoli přátelských" zemí, poznamenal běloruský server Naša Niva. Agentura AFP dala blahopřání do souvislosti s tvrdými západními sankcemi, které doléhají na Minsk.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení,oznámila v sobotu na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko doporučil lidem ve své zemi, aby brambory jedli jednou, nejvýše dvakrát týdně. Zatímco on svůj tip odůvodnil prospěšností pro štíhlou linii, litevská a polská média upozorňují, že může souviset s nedostatkem brambor v Bělorusku.
Měl by sedět za mřížemi v poslední evropské zemi, kde stále existuje trest smrti. Jenže novinář Pavel Marynič uprchnul před Lukašenkovým režimem do sousední Litvy, odkud řídí web Malanka Media. "V Bělorusku nezůstalo nic, ani spolky pro milovníky ptáků nebo písní. Ale nám se daří růst a sleduje nás asi 89 procent Bělorusů," říká Marynič. Do Česka dorazil na květnovou konferenci Unlock Prague 2025.
V země bramborám zaslíbené - Bělorusku - došly brambory. Špatné skladování, loňská neúroda a také velký vývoz do Ruska zapříčinily nedostatek jedné z hlavních složek běloruské kuchyně. Podle prezidenta Alexandra Lukašenka je teď potřeba se zachovat jako Rusové při obléhání Leningradu - zasadit, co zbylo - a pak na tom ještě vydělat.
V Bělorusku chybí až 200 tisíc pracovníků, stejné číslo podle odhadů uteklo po protestech v roce 2020. Krizi se snaží zažehnat diktátor Lukašenko, kterému nabídl příchod až 150 tisíc nových lidí pákistánský premiér. Jenže okolní evropské země z toho moc nadšené nejsou, v minulosti už totiž Lukašenko používal migranty jako zbraň a způsobil tím humanitární krizi na hranicích.
Sedmdesátiletý Alexandr Lukašenko se stal posedmé běloruským prezidentem. Člověk, o kterém média mluví jako o posledním evropském diktátorovi, vyhrál lednové volby se ziskem bezmála 87 procent hlasů. Většina opozice je však v emigraci nebo ve vězení. V úterý proběhla jeho inaugurace.
