Alexandr Lukašenko

Pochod v Bělorusku, policejní zásah březen 2018

V Bělorusku zadrželi na 30 účastníků opozičního pochodu. Vinili prezidenta, že rusifikuje zemi

V Bělorusku v neděli zadrželi na 30 demonstrantů, kteří se chtěli zúčastnit zakázaného pochodu v Minsku. Policie také zatkla po celé zemi několik dalších aktivistů, informovala agentura AFP s odvoláním na lidskoprávní organizaci Vjasna. Běloruská opozice pochod uspořádala na počest tzv. Dne svobody, který je výročím vzniku Běloruské lidové republiky. Ta byla jako samostatný stát vyhlášena v březnu 1918, existovala ale jen krátce do obsazení běloruského území Rudou armádou. Současného prezidenta Alexandra Lukašenka, který je u moci od roku 1994, demonstranti obvinili, že se snaží "vymazat běloruskou identitu a rusifikuje" zemi. Už dříve úřady zatkly opoziční politiky Statkeviče a Njakljajeva.

Ruské vojenské cvičení Západ budí velké emoce. NATO je na pozoru

Je to příprava na invazi, varují Litva a Ukrajina. Ruské vojenské cvičení Západ budí velké emoce

Rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2017 se účastní necelých třináct tisíc vojáků, včetně námořníků z kaliningradské enklávy. Paralelně ale probíhají další menší cvičení, takže počet vojáků v pohotovosti v celém regionu u hranic Polska a Pobaltí čítá přes 60 000 vojáků. Tamní státy i Ukrajina se bojí, že Moskva si nacvičuje agresivní vojenské akce proti nim. Jako to udělala v roce 2008 před útokem na Gruzii.

V Rusku a Bělorusku začínají velké vojenské manévry. USA preventivně přesunuly jednotky do Pobaltí

V Rusku a Bělorusku začalo velké vojenské cvičení Západ 2017, kterého se účastní asi 13 tisíc mužů. K dispozici budou mít stovky tanků, děl a minometů, prostředků protivzdušné obrany, vrtulníků a letadel. Západní sousedé Ruska považují cvičení za bezprostřední vojenské ohrožení. USA kvůli němu preventivně přesunuly do Pobaltí 600 příslušníků výsadkových jednotek a převzaly ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska.

Lukašenko s Porošenkem při návštěvě Kyjeva

Lukašenko jedná v Kyjevě. Přijel rozptýlit obavy Ukrajiny z běloruské spolupráce s Moskvou

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko navštívil v Kyjevě svůj protějšek Petra Porošenka. Lukašenko hodlá při pátečním setkání diskutovat o krizi na východě Ukrajiny a o vztazích Minsku a Kyjeva. Ukrajina se obává především velkých vojenských manévrů Západ 2017, které v září uspořádá ruská a běloruská armáda. Podle ukrajinského ministra obrany by Rusko mohlo cvičení zneužít proti Ukrajině i Evropě.

Porušování práv v Bělorusku se dramaticky zhoršilo, uvádí zpráva OSN

V Bělorusku se kvůli návratu politiky rozsáhlých represí podle zprávy připravené pro jednání Rady OSN pro lidská práva dramaticky zhoršil stav lidských práv v zemi. Spojené státy minulý měsíc ve snaze vyvinout tlak na dlouholetého vládce země Alexandra Lukašenka prodloužily sankce proti Minsku o dalších šest měsíců, zatímco Evropská unie své sankce loni po pěti letech ukončila.

Lukašenko chystá "monstrproces" s už zaniklým spolkem. Chce jím potlačit protesty, říká zakladatel

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se rozhodl soudit již zaniklou organizaci Bílý legion. Podle jejího zakladatele se tak Lukašenko snaží odradit lidi od protestů proti takzvané dani z příživnictví, kterou mají platit nezaměstnaní. Daň míří na ty nejchudší, což doposud byla opora běloruského režimu. Běloruská KGB nyní zatkla více než dvacítku lidí. Většina z nich přitom s organizací Bílý legion neměla ani nic společného.

Nové násilí v Bělorusku. Úřady prezidenta Lukašenka zatkly v Minsku stovky lidí

Na tzv. Dzien voli, neboli Den svobody se běloruská opozice pokusila svolat do hlavního města Minsku demonstraci. Úřady ji ale nepovolily a ozbrojení policisté, doplnění těžkou technikou pozatýkali podle svědků několik stovek protestujících. Podle odhadu agentury AP vyšlo do ulic Minsku zhruba 700 lidí. Už dříve režim prezidenta Alexandra Lukašenka spustil další vlnu represí. Za mřížemi se ocitly více než tři stovky aktivistů. Sám prezident mluví o zatčených "teroristech", kteří chystali převrat. Důvodem paniky úřadů v Bělorusku jsou už měsíc pokračující protesty proti tzv. dani z příživnictví. Kvůli ní se do protestů zapojují i lidé, kteří dříve na opoziční demonstrace nechodili.

Za dvojnásobnou vraždu zastřelit. Soud v Bělorusku vynesl letos první rozsudek smrti

Soud v Bělorusku v pátek vynesl první letošní rozsudek smrti. Dvaatřicetiletého muže obviněného z dvojnásobné vraždy soud ve městě Homel odsoudil ke smrti zastřelením, informovala rozhlasová stanice Rádio Svoboda. Bělorusko zůstává jedinou evropskou zemí, která trest smrti nezrušila. V referendu, které se konalo v roce 1996, hlasovala většina obyvatel pro zachování trestu smrti. Za posledních 20 let bylo k nejvyššími trestu odsouzeno přes 400 lidí. Prezident Alexandr Lukašenko za celou dobu udělil milost jen jedinému z odsouzenců. Mezinárodní i místní organizace a spolky na ochranu lidských práv popravy v Bělorusku tvrdě kritizují, zatím ale neúspěšně.

Bělorusové vyšli do ulic. Kvůli dani z příživnictví, na kterou lidé bez práce nemají peníze

Z 470 tisíc "darmožroutů" - jak dlouhodobě nezaměstnané nazývá Minsk - jich novou daň zaplatila jen necelá desetina. Část se hájí tím, že výzvu k zaplacení dostali omylem, zbytek jednoduše nemá peníze. Pro režim prezidenta Alexandra Lukašenka to je problém, právě chudí Bělorusové byli dlouhá léta jeho důležitou oporou.

Minsk vydal zadrženého Rusa do Ázerbájdžánu, může to dál vyostřit Lukašenkovy vztahy s Moskvou

Další zhoršení vztahů mezi Moskvou a Minskem může přinést vydání ruského občana Alexandra Lapšina z Běloruska do Ázerbájdžánu. Rusa, který byl v Minsku zadržen loni v prosinci, Baku obviňuje, že bez ázerbájdžánských víz navštívil enklávu Náhorní Karabach, sporné území obsazené Armény. Osud zadržovaného Rusa pečlivě sleduje Moskva, která energicky protestuje proti vydávání svých občanů do třetích zemí.

Bělorusko zmírnilo vízovou povinnost, krok se týká i Česka

Bělorusko dnes zmírnilo vízovou povinnost pro občany 80 zemí světa. Opatření, které zbavuje povinnosti žádat o víza při cestách kratších pěti dnů, se týká i všech zemí EU včetně České republiky. Minsk prý doufá, že jeho krok vyvolá "vstřícnou reakci". Podle dekretu, který vydal prezident Alexandr Lukašenko, je podmínkou bezvízového pobytu vstup do země přes mezinárodní letiště v metropoli Minsku. Uvolnění vízového režimu se týká i občanů USA, které spolu s EU v minulých letech zavedly a před rokem výrazně zmírnily sankce uvalené za tvrdý postup Běloruska proti disidentům.

Kamera zachytila vrahy, jak dávají bombu do auta ruského novináře

Pavel Šeremet zemřel ve středu při explozi auta, ve kterém seděl. Podle nově zveřejněných záběrů z pouličních kamer u Šeremetova bydliště připravovala žurnalistovu smrt dosud neznámá žena a její společník. Auto patřilo vedoucí pracovnici a majitelce deníku Ukrajinska pravda Oleně Prytulové. Šeremet byl v 90. letech v běloruské vlasti odsouzen za kritiku prezidenta Alexandra Lukašenka.

Sovětské retro nahradí "eura". Bělorusko umazalo na penězích čtyři nuly, zemi to ale nepomůže

Bělorusové budou muset být opatrní při používání nové měny. Do konce roku budou platit jak staré, tak i nové peníze, které se nápadně podobají euru. Po tu dobu mohou obchodníci a zákazníci při nákupech využívat jakýchkoli kombinací starých a nových peněz. Centrální banka škrtla čtyři nuly, a tak je běloruský rubl nyní silnější než ten ruský. Problém ale je, že denominace neznamená posílení měny. Průměrný plat v Bělorusku bude 718 rublů 29 kopějek a průměrná penze 291 rublů 18 kopějek.

Bělorusko provede v červenci denominaci, bankovky ztratí čtyři nuly

Bělorusko na začátku července provede takzvanou denominaci, tedy snížení hodnoty platidel. Jeden americký dolar v současné době stojí 22 tisíc běloruských rublů. Země k tomuto citlivému manévru přistopila v návaznosti na vysokou inflaci a dopady finanční krize v Rusku. Na běloruských bankovkách v červenci zmizí čtyři nuly. Bělorusko provedlo denominaci naposledy přes 16 lety, kdy do roku 2000 vstoupilo škrtnutím tří nul své národní měny.

V mléce kousek od Černobylu je dnes desetkrát více radioaktivních látek, než dovolují normy

Následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 30 lety o sobě nadále dávají vědět v sousedním Bělorusku. Prodává a zpracovává se tam mléko, ve kterém radioaktivní látky desetinásobně překračují množství, jež místní normy považují za přípustné. Firma Milkavita odmítla jako "nemožné" uznat, že zpracovává radioaktivní mléko, a tvrdila, že její vlastní testy prokazují, že stopy radioaktivních izotopů v dodávkách jsou hluboko pod normou.

Zrušení sankcí Evropské unie je odměna pro Lukašenka za minská jednání o Ukrajině, tvrdí novinářka

V Bělorusku už nejsou političtí vězni, ale některé politické strany stále nemůžou do voleb, tvrdí novinářka běloruské redakce RFE Alena Tichanovič. Lukašenko se podle ní stále drží u moci díky tomu, že chvíli je na straně Ruska a chvíli na straně Západu. Při jednání o Ukrajině v Minsku se přitom prý ukázal jako velký diplomat.

EU zruší většinu sankcí vůči Bělorusku. Zbrojní embargo ale zůstane, dohodli se ministři

Ministři zahraničí 28 zemí Evropské unie se dohodli na zrušení sankcí vůči Bělorusku. Po přijetí příslušných právních dokumentů tak skončí zmrazení majetku a zákaz cest do EU celkem 170 lidí a tří firem. V platnosti dál zůstane zbrojní embargo a sankce vůči čtyřem konkrétním osobám, které se před lety podílely na zmizení režimu nepohodlných aktivistů. Nyní rušené sankce už unie loni v říjnu pozastavila.

Na svou Merkelovou čekáme. Nejblíž jsou jí Češi pomáhající na srbské hranici. Naše osobnosti roku

Osobností roku 2015 amerického časopisu Time se stala Angela Merkelová. Nepodlehla strachu a lidé ji nechtějí následovat.

Bělorusové sbírají podpisy. Alexijevičovou chtějí navzdory Lukašenkovi vidět přebírat Nobelovu cenu

Více než sedm tisíc lidí se v Bělorusku podepsalo pod petici, která požaduje, aby státní televize vysílaly přímým přenosem předání Nobelovy ceny za literaturu jejich krajance Světlaně Alexijevičové. Spisovatelka ale patří ke kritikům běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož režim laureátku, žijící na Západě, na oplátku ignoruje. S odvysíláním ceremonie, která se bude 10. prosince konat ve Stockholmu, státní televize nepočítají.

Brusel pozastaví sankce vůči Bělorusku i Lukašenkovi. Zatím na čtyři měsíce

Evropská unie od soboty pozastaví na čtyři měsíce sankce vůči třem běloruským společnostem a 170 Bělorusům, včetně autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Sankce tak budou pozastaveny vůči většině osob a všem firmám, na které byly dosud zacíleny. Lukašenko, označovaný roky za posledního diktátora v Evropě, v posledních měsících sehrával roli prostředníka mírových rozhovorů mezi ukrajinskou vládou a proruskými povstalci. Rovněž propustil politické vězně. Nedávno byl již popáté zvolen prezidentem.