Dětem se zhoršuje psychické i fyzické zdraví a často jim chybí důležité dovednosti. Na škole v Praze-Kunraticích se tomu snaží předcházet a propojují výuku s dalšími aktivitami. Děti mohou navštěvovat chovatelský kroužek, trénovat aikido nebo se vydat na lesní expedici. Zjistí, co je baví a v čem vynikají. Podle výzkumů propojení učení a kroužků rozvíjí dovednosti i zlepšuje studijní výsledky.
Žáci základních škol se mají nově učit o tématech jako LGBT+ či gender. Předpokládá to návrh na proměnu výuky dějepisu. "Téma LGBT+ patří do popisu dějin, hýbe jím podobně jako politické události. Úkolem je to jen popsat," vysvětluje spoluautor nových osnov. Zdůrazňuje, že nemá jít o ideologii. Děti se mají učit třeba o emancipačních snahách či získávání práv lidí menšinové sexuální orientace.
Začíná období zápisu předškoláků do prvních tříd. Ročně si v Česku školní docházku odloží téměř čtvrtina dětí, to je jedno z největších čísel v Evropě. Podle odborníků je velká část odkladů zbytečná a rodiče k nim přistupují kvůli zbytečným obavám. Případů, kdy je opravdu nutný, je jen minimum.
Jeden dvanáctiletý žák v úterý zemřel a další dva utrpěli vážná zranění při střelbě ve škole ve finském městě Vantaa, které leží nedaleko metropole Helsinky. V aktualizované bilanci to na tiskové konferenci uvedla finská policie. Podezřelý, kterému je rovněž dvanáct let, byl zadržen. Po nikom dalším policisté v tuto chvíli nepátrají.
Ve školách se sice vyučuje informatika, osnovy ale neřeší, jak si poradit s umělou inteligencí. Iniciativa AI dětem se snaží naučit s ní učitele i žáky pracovat rozumně. "Školství se nesmí uzavírat do bublin a vzdorovat vývoji," říká zakladatelka. Podle ní by se žáci měli se strojovým učením seznamovat už na základní škole od útlého věku. Učitelům zase může ušetřit čas s přípravami na výuku.
Děti používají internet už od útlého věku, často ale neví, jaké je tam čekají nástrahy. Informatika je sice ve školách povinná, osnovy ale nepokryjí vše důležité. V pražské Fakultní základní škole Barrandov se proto s dětmi baví třeba také o sociálních sítích nebo se učí pomocí počítačové hry. Žáci pak mají být schopni poradit si s hatery či podvodníky nebo rozhodnout se, co o sobě budou sdílet.
Tak velkou stávku učitelů Česko ještě nezažilo. K protestu se v pondělí 27. listopadu podle odhadu odborů připojí minimálně polovina mateřských, základních a středních škol. Většina z nich zavře úplně, některé omezí výuku. Stávka má podporu také části rodičů. Jejím hlavním důvodem je obava ze snížení kvality vzdělávání a snížení platů kuchařkám a dalším nepedagogickým pracovníkům.
České školy se chystají v pondělí 27. listopadu stávkovat, některé se zcela uzavřou. Chtějí tím upozornit na riziko ohrožení kvality vzdělávání i fungování škol kvůli nedostatku peněz. Kolik škol se zapojí a mají si rodiče brát kvůli stávce volno nebo zajišťovat dětem hlídání? Aktuálně.cz shrnuje nejdůležitější otázky a odpovědi.
Už potřetí letos stát vyhlásil akci Milostivé léto, při které se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné iniciativy nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se proto v hodinách matematiky i češtiny baví o tom, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
Mnozí rodiče chtějí pro své děti co nejlepší základní školu, protože tam začíná vztah ke vzdělání. Ale jejich spádová škola často není ani dobrá. Hledají pak logicky jinde.
Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.
Objíždějí svět s filmovým kroužkem, vyhrávají folklorní soutěže, a když přijdou prezidentské volby, chtějí o nich ve škole diskutovat s učiteli. Žákům ze Základní školy Josefa Bublíka v Bánově se věnuje ředitel Vlastimil Ondra, ve třídách i mimo ně. "Tak si vlastně představuji školu. Aby se žáci cítili jako doma v kuchyni nebo obýváku a přitom se mimoděk učili," prohlašuje.
Ministr školství Vladimír Balaš schválil zadání, podle kterého se změní výuka na základních školách. Teď je řada na expertech Národního pedagogického institutu, aby připravili jeho přesnou podobu. Zadání ale dostali o půl roku později, než bylo původně v plánu. Zmizel nápad rozdělit učivo na jádrové a rozvíjející. Žáci místo toho dostanou víc prostoru věnovat se tomu, co jim jde a co je baví.
Chodit do školy bude pro ukrajinské děti od září povinné. Během léta proto mnohé z nich navštěvují kurzy, kde se učí česky a také se snaží navyknout na prostředí českých škol. Například do příměstského tábora na Základní škole Dukelská v Benešově chodí 13 ukrajinských dětí. Některé už se dorozumí, jiné zatím ovládají jen pár slov. "Nemůžu se dočkat, až v září začne výuka," říká jedenáctiletá Máša.
Jedním z nejdůležitějších úkolů nového ministra školství bude dokončení revize rámcového vzdělávacího programu. Reforma počítá mimo jiné s rozdělením učiva na základní a rozvíjející. "Jádrový obsah budou muset zvládnout všichni, zároveň budou školy žákům povinně nabízet rozvíjející vzdělávací obsah," vysvětluje ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Michal Černý.
Waldorf, Montessori, Dalton, Scio. Zájem českých rodičů o alternativní způsoby vzdělávání stále roste. Školy, které takovou výuku nabízí, proto zdaleka nezvládají přijímat všechny zájemce. Pro tyto školy je typické třeba to, že neznámkují, spíše než učebnice ukazují dětem reálný život a učitelé se snaží co nejméně stát před tabulí. Často také do dění ve škole zapojují rodiče žáků.
Připravuje se změna výuky na základních školách. Revize takzvaného rámcového vzdělávacího programu má přinést zmenšení objemu učiva, jeho rozdělení na základní a rozvíjející či pravidelné testování znalostí žáků. Proč je potřeba měnit výuku a co dalšího revize přinese? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal analytik společnosti EDUin Jan Zeman.
Žáci na základních školách by se znovu mohli povinně učit jen jeden cizí jazyk a druhý jen v případě, že by chtěli. Ministerstvo školství tuto změnu navrhuje, aby ulehčilo dětem, které druhý jazyk nezvládají, stresuje je, a navíc zdržují spolužáky, kteří jsou nadanější. Učitelská sdružení by tento krok uvítala, učitelé jazyků se však zcela neshodnou.
