Keplerův teleskop objevil zvláštní, velmi extrémní kolísání jasnosti u hvězdy označené jako KIC 8462852. Leží mezi souhvězdími Labutě a Lyry. Tedy ve vzdálenosti zhruba 1500 světelných let od Země. Podle některých expertů může být příčinou shluk komet, nikoliv těleso postavené inteligentní civilizací.
S jednoduchou metodou umožňující odhalit vysoké riziko onemocnění rakovinou kůže nebo nádorem přišli britští vědci z King's College v Londýně. Z jejich výzkumu vyplývá, že lidé mající více než 100 mateřských znamének na těle mají pětkrát vyšší riziko onemocnět. Celkový počet znamének se přitom dá odhadnout pomocí jejich součtu na pravé paži.
Vědci ze Stanfordovy univerzity vynalezli umělou citlivou kůži, která pomocí speciálních senzorů dokáže zachytit dotek a přeměnit ho na digitální signál. Ten je pak možný přenést do nervového systému. Pokusy na mozkových buňkách myší dopadly úspěšně. Objev však znamená průlom v oblasti protetiky.
Významný objev na poli neurologie zaznamenal tým amerických vědců. Pomocí analýzy spojů v mozku lze údajně změřit lidskou inteligenci. Stačí k tomu pouhý snímek zkoumaného mozku. Je to možné díky tomu, že schéma mozkových spojů je u každého člověka naprosto jedinečné. Vědci proto porovnali naskenované mozky s výsledky jejich majitelů v nejrůznějších testech, aby dokázali, že inteligenci lze předpovědět.
Slovo „věda“ jsme si zvykli překládat jako „věda a technika“. Cena Česká hlava pro proslulého anglistu připomíná, že je to omyl.
Ve svém oboru věhlasný vědec Steven Collins tvrdí, že odkryté zbytky v lokalitě Tall el-Hammam na severozápadě Jordánska jsou ohořelé a plné tmavošedého popela. Archeologové zatím odkryli zbytky silnice, městských bran, náměstí, věží a zdí. "Město prosperovalo a bylo bohaté. Nálezy ukazují, že vše skončilo velmi rychle. Najednou. Stalo se z něj město duchů," uvádí specialista na biblickou archeologii. Podle všeho město skutečně zničil požár. Město spolu s Gomorou podle bible zničil bůh ohněm a sírou, protože jeho obyvatelé se oddávali hříchu a neřesti.
Využíváním ústředního topení a umělého osvětlení lidé oslabují svůj imunitní systém. Lidské tělo, které se po tisíce let vyvíjelo tak, aby reagovalo na změny ročních období, žije v domnění permanentního léta. Může být proto více náchylné k onemocnění civilizačními chorobami.
Prasečí orgány mají podobnou velikost jako lidské. V jejich DNA se ale vyskytují nebezpečné retroviry, které by mohly infikovat lidský organismus. Nově vyvinutá technologie však umožňuje prasečí DNA těchto virů zbavit, a tak se hospodářská zvířata přiblížila k možnosti, že se jejich tkáně a orgány budou využívat pro transplantaci tisícům pacientů, kteří čekají na vhodného dárce orgánů.
Skleníkové plyny a klimatické změny ohrožují diverzitu mořských živočichů. Lidská činnost, jako je nadměrný rybolov a znečišťování vody, navíc oslabují schopnost jednotlivých druhů čelit těmto výzvám. Oteplování vody v důsledku absorpce přílišného množství oxidu uhličitého má negativní dopad na životaschopnost mořského světa. Ohrožení korálů, měkkýšů nebo malých ryb znamená méně potravy pro větší živočichy, a tím pádem i riziko pro fungování potravinového řetězce, na jehož konci stojí miliony lidí.
Slavný fyzik Stephen Hawking zopakoval svá dřívější varování. "Pokud nás mimozemšťané někdy navštíví, bude to, jako když se Kolumbus objevil u břehů Ameriky. Pro její původní obyvatele to nedopadlo dobře." Jisté nebezpečí podle něj skrývá i vývoj umělé inteligence. "Počítače získají nad lidmi převahu někdy během příštích sta let. Až se tak stane, potřebujeme mít jistotu, že jejich cíle se budou s našimi shodovat."
Řada organizací, včetně NASA, pracuje na vývoji nadzvukových dopravních letounů, které by významně zkrátily dobu letu. Prvním podobným pokusem byly stroje Concorde, které se objevily na přelomu 60. a 70. let 20. století. Byly ale příliš hlučné a navíc měly technické nedostatky. Nová generace nadzvukových linkových letadel by mohla spustit provoz už v příštím desetiletí. Mezi nimi například Aerion AS2, Spike S-512, Lockheed Martin’s N-2 či Concorde-2.
Lebka stará 4500 let s neporušenou DNA nalezená v Etiopii znamená průlom ve vědeckém bádání po lidské historii. Genetický kód v ní obsažený nelze najít v žádné oblasti současné Afriky. Vědci odhalili, že dnešní podobu DNA na africkém kontinentě ovlivnili lidé, kteří se před 3500 lety v rámci obrovské migrační vlny vraceli z Evropy a Asie zpátky do Afriky. Přestože chybí důkazy o důvodu migrace, je objev jedním z nejpřekvapivějších odhalení na poli historie lidstva.
Zdá se, že Mars byl dříve teplejší, nevíme ale proč, voda tam vytvořila prudké přívalové řeky, říká astrofyzik Jiří Grygar. To ale prý neznamená, že by tam byl život, je tam mnoho nepříznivých faktorů.
Pozůstatky nenarozeného hříběte se zachovalými měkkými tkáněmi nalezli němečtí a rakouští vědci uvnitř fosilie prapředka moderních koní staré 48 milionů let. Zkamenělina klisny rodu Eurohippus objevená v takzvané messelské jámě nedaleko německého Darmstadtu měla v útrobách nenarozené mládě. Jedná se údajně o nejstarší podobný nález, který navíc dokazuje, že se rozmnožovací ústrojí předků dnešních koní vyvinulo mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Nobelova cena za chemii ocenila výzkum DNA a fungování živé buňky. Objevy letošních laureátů mohou pomoci při výzkumu nádorových onemocnění, jsou klíčové pro pochopení chování poškozené buňky.
Letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziku se stali Japonec Takaaki Kadžita a Kanaďan Arthur B. McDonald. Ocenění jim vynesl objev oscilace neutrin, která dokazuje, že neutrina mají hmotu. Neutrina jsou elementární částice pocházející ze Slunce. Dvaasedmdesátiletý Artur B. McDonald působí na Queen's University v kanadském Kingstonu. O šestnáct let mladší Takaaki Kadžita na Tokijské univerzitě.
První Nobelova cena pro rok 2015 zná své majitele. Dostali ji vědci hledající lék proti chorobám bujícím v rozvojových zemích: parazitickým červům a malárii. Čím se o blaho lidstva zasloužili Ir William C. Campbell, Japonec Satoši Omura a Číňanka Tchu Jou-jou? Objevy Omury a Campbella dopomohly ke vzniku zcela nové kategorie léků, které bojují s říční slepotou a tzv. elefantiázou způsobující syndrom sloních nohou. Práce Tchu Jou-jou vedla k objevu látky, která se používá proti malárii.
Nobelův týden začal, a to tradičně oznámením laureátů ceny za fyziologii a lékařství ve stockholmském Institutu Karolinska. Letošními vítězi se stali Ir William C. Campbell, Japonec Satoši Ómura a Číňanka Tchu Jou-jou, kteří se věnují léčbě infekcí. Vítěze oznámil Urban Lendahl, předseda Nobelova výboru pro fyziologii a lékařství.
Před pěti lety, 14. července 2015, dorazila americká sonda New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Vůbec první těleso vyrobené člověkem se k Plutu přiblížilo na vzdálenost 12 500 kilometrů a pořídilo jedinečné fotografie. Vědci poprvé spatřili krátery, hory a ledovcové útvary na povrchu Pluta, které je příliš daleko na to, aby ho mohli zkoumat teleskopem.
Podívaná, která stojí za to. Takové jsou snímky planety Pluto ve vysokém rozlišení. Její povrch často připomíná hadí kůži. Fotky v červenci pořídila sonda New Horizons, která proletěla kolem trpasličí planety ve vzdálenosti 12 500 kilometrů.
