Věda | Aktuálně.cz

Prohlédněte si nádherné fotografie z Hubbleova teleskopu

Nejsou to mimozemšťané. Světélkující objekt, který vyvolal senzaci, mají na svědomí komety

Když v říjnu objevil Keplerův teleskop neobvyklé kolísání jasu u hvězdy vzdálené zhruba 1500 světelných let od Země, vyvolalo měnící se světlo spekulace o jeho původu. Hovořilo se dokonce o tom, že hvězda je ve skutečnosti těleso vytvořené inteligentními bytostmi. Nový výzkum NASA však možný kontakt s mimozemskou civilizací vyvrátil. Nevšední jev má na svědomí pravděpodobně shluk několika komet, které kolem hvězdy označené jako KIC 8462852 obíhají a které její jas občas zastíní.

Odborník: Zničí roboti lidstvo? Nikdo zatím nevymyslel, jak mít inteligentní stroje pod kontrolou

Profesor Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky Akademie věd je věčným optimistou. Nevěří ani scénáři, že vládu nad světem převezmou roboti. Přesto připouští, že jednou lidé mohou opravdu vyvinout super inteligenci, která překoná tu lidskou. "Nikdo zatím nevymyslel, jak mít takovou inteligenci plně pod kontrolou. Za předpokladu, že super inteligence předčí tu lidskou, může opravdu nastat to, že stroje dojdou k závěru zbavit se lidí," říká Wiedermann.

Mouční červi mohou zbavit svět odpadů z plastu. Chutná jim

Mouční červi mohou zbavit svět odpadů z plastu. Chutná jim

Vědci tvrdí, že mouční červi dokážou ve svých vnitřnostech rozložit polystyren a další typy plastů. Zjištění by mohla vést k novým metodám, jak zvládnout rostoucí problém s odpady z plastů.

Úprava genů je revolucí v léčbě dědičných chorob, říká Čech z týmu nominovaného na Nobelovu cenu

Úprava genů je revolucí v léčbě dědičných chorob, říká Čech z týmu nominovaného na Nobelovu cenu

Pomocí naší metody se dá relativně jednoduše změnit genetická výbava celých organismů, tvrdí biolog Martin Jínek. Úprava DNA může být podle něj využita při genové terapii, tedy opravě genu u člověka, který trpí dědičnou chorobou, třeba hemofilií. Tuto chorobu by pak už neměly získat ani jeho děti.

Astronomové našli nejvzdálenější objekt naší soustavy. Je 15,5 miliardy kilometrů od Slunce

Až dosud platila za nejvzdálenější těleso ve Sluneční soustavě trpasličí planeta Eris. Nyní ale astronomové identifikovali objekt ještě vzdálenější. Ledové těleso s označením V774104 se nachází asi 15,5 miliardy kilometrů od Slunce, tedy třikrát dál než Pluto. Důležité bude podle vědců zjistit, kam se objekt z tohoto bodu vydá. Podle pozorování japonského teleskopu Subaru měří objekt napříč asi 500 až 1000 kilometrů.

Kyslík na kometě neumíme vysvětlit, posouvá to teorie vzniku sluneční soustavy, tvrdí astronom

Kyslík na kometě neumíme vysvětlit, posouvá to teorie vzniku sluneční soustavy, tvrdí astronom

Nejdřív se astronauté vydají k planetce blízko Zemi, to by mohlo být za deset let, až potom přijde na řadu Mars, říká Petr Scheirich. Vyhodnocování nálezu kyslíku na kometě může podle něj trvat roky.

Mars vysušil sluneční vítr. Horkou planetu přeměnil na suchou a chladnou, tvrdí NASA

Pomocí dat, která vědcům poskytla sonda MAVEN, došla americká NASA k závěrům, že nabité částice ze Slunce odstranily z atmosféry Marsu ionty. Atmosféra planety přišla o plyny důležité pro život, ztratil se kyslík i oxid uhličitý. To proměnilo horkou a vlhkou planetu v suchou a chladnou, jak ji známe dnes. Země sice také přichází o ionty, podle NASA ji ale naštěstí chrání magnetické pole. Sonda MAVEN na oběžnou dráhu Marsu dorazila v září 2014.

NASA ukázala Slunce, jak jste ho ještě neviděli. Video v Ultra HD hraje mnoha barvami

Americká NASA zveřejnila dosud nejdetailnější záběry Slunce, a to ve 4K, tedy ultra HD kvalitě. Třicetiminutové video nazvané "Termonukleární umění“ je postaveno na záběrech sondy Solar Dynamics Observatory (SDO), která Slunce pozoruje už od roku 2010. Zařízení snímá hvězdu každých 12 vteřin a vyfotí hned deset vlnových délek ultrafialového světla, které ukazují na rozlišnou teplotu různých druhů slunečních erupcí či koronálních smyček. Jednu minutu videa odborný tým zpracovával okolo deseti hodin.

Odborník: ISS spojuje národy. V kosmu se lidé musí domluvit, jinak nepřežijí

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už patnáct let trvale obydlená. Posádky se pravidelně střídají po půl roce. Stanice funguje na základě americko-ruské spolupráce. "V extrémních podmínkách, jaké panují v kosmu, se totiž lidé musí domluvit bez jakýchkoli postranních úmyslů a bez přetvářky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz spisovatel, publicista a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar.

Spolupráce mezi vědci a firmami je mizivá, trápí Bělobrádka. Peněz je dost, výsledků málo

V Česku je ve vědě zaměstnaných přes devadesát sedm tisíc lidí. A přestože na vědu, výzkum a inovace proudí srovnatelné množství peněz jako v Rakousku, výsledků je méně. Ukazuje to analýza, kterou si nechal zpracovat místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. „Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů, malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi,“ vyjmenovává hlavní závěry Bělobrádek. Právě poslední zmíněné trápí vicepremiéra nejvíc. Zatímco soukromníci investovali v roce 2013 do bádání 42 miliard korun, veřejné vědecké ústavy na něj vydaly 35 miliard. A společné výdaje se překrývají jen v jedné miliardě.

Zemi minul halloweenský asteroid. Mrtvá kometa o průměru několika set metrů

Ve vzdálenosti necelých 500 000 kilometrů proletěl v blízkosti Země asteroid 2015 TB145. Kvůli načasování průletu dostal v médiích přezdívku halloweenský. Planetka má podle odhadů průměr 290 až 600 metrů. Moc podrobností se o ní neví, vědci ji objevili teprve letošního 10. října. Předpokládá se, že asteroid je takzvanou mrtvou kometou, která po řadě oběhů kolem Slunce ztratila svůj ocas. Největšího přiblížení asteroid dosáhl okolo 18:00 SEČ, kdy se dostal na vzdálenost zhruba 489 000 kilometrů od Země. To představuje 1,3násobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Další takový těsný průlet planetky této velikosti kolem Země bude až v roce 2027.

Teorie o vzniku vesmíru je v ohrožení. Sonda Rosetta objevila na kometě kyslík

Překvapivý objev molekul kyslíku na kometě Čurjumov-Gerasimenko může zpochybnit některé teorie o vzniku vesmíru. Látka, která za normálních okolností rychle reaguje s okolními prvky, přežila pravděpodobně zmražená v jádru komety už od počátku vzniku sluneční soustavy. Doposud vědci našli molekuly kyslíku jen na ledových měsících Jupiteru a Saturnu.

Obrazem: Krása slunečních aktivity na snímcích NASA

Varování: Globální oteplování promění kolébku civilizace v neobyvatelnou pustinu

Extrémní horko a vlhko během následujících sta let způsobí, že v oblasti Perského zálivu nebudou během letního období podmínky vhodné k životu. Lidské tělo totiž nedokáže zvládat extrémní teploty při vysoké vlhkosti vzduchu. Pokud budou pokračovat současné trendy znečišťování ovzduší, které vede ke klimatickým změnám, promění se oblast Blízkého východu ve smrtící parní lázně. Jakýkoliv pobyt delší než pár hodin mimo klimatizované budovy by v takových podmínkách znamenal smrt.

Kometa, která mine Zemi jednou za 8000 let, zásobuje naši galaxii alkoholem

Kometa Lovejoy vypouští do galaxie obrovské množství etylalkoholu, cukru a dalších organických látek. Během jedné vteřiny vyloučí tolik alkoholu, kolik se ho nachází v 500 lahvích vína. Je to vůbec poprvé, co vědci na kometě takové látky našli. Objev podporuje teorie, podle kterých organické molekuly obsažené v kometách přispěly ke vzniku života na Zemi.

Nákup potravin, salám, šunka, uzeniny - ilustrační snímek

Uzeniny způsobují rakovinu, řekli oficiálně lékaři. Dva plátky slaniny denně zvednou riziko o pětinu

Párky, slanina, šunka a další typy zpracovaného masa se na základě nejnovější studie dostaly na seznam prokázaných karcinogenů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace a varovala, že přispívají ke vzniku rakoviny tlustého střeva. Uzeniny spolu s červeným masem obecně zařadila do stejné skupiny prokázaných karcinogenů, jako jsou například plutonium, azbest či tabák.

Přechod na zimní čas je malá náplast pro "sovy". Chod světa je ale nastaven na "skřivany"

V neděli 25. října ve tři ráno v noci končí letní čas. Přechod na ten zimní sice přináší ráno hodinu spánku navíc, má i svá rizika. Společnost je totiž nastavena na tzv. skřivany, tedy "ranní ptáčata". Sovy, tedy lidé, jejichž tělo potřebuje pozdě usínat a pozdě vstávat, tak musejí fungovat i v době, kdy na to jejich tělo není připraveno. "Zimní čas připravuje sovy o potřebnou dobu strávenou na přirozeném světle, což může přinést psychologické problémy, a sova si může ještě více připadat odtržená od společnosti," říká Denisa Janečková, vedoucí pracovní skupiny pro spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví.

NASA objevila "Hvězdu smrti". Bílý trpaslík dokáže zničit celý solární systém

Vědci objevili ve vzdáleném vesmíru bílého trpaslíka, který svou gravitací ničí planetku, která kolem něj obíhá. Dokázali tak, že mrtvé hvězdy mají sílu živit se okolními planetárními tělesy. Podle odhadů by na to naše sluneční soustava mohla doplatit asi tak za pět miliard let. To je doba, během které se naše Slunce dostane do pozdní fáze svého vývoje a promění se v bílého trpaslíka.

Laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Jste vědkyně do 35 let a vedete tým? Ideální případ pro dotaci, říká Rut Bízková

V Česku působí ve výzkumném managementu jen 12 procent žen, průměr EU je 24 procent. Technologická agentura chce podpořit mladé začínající vědce a ženy zvlášť. V letech 2017 a 2018 by mezi ně chtěla rozdělit 180 milionů korun.

Pravěká Antarktida - výzkum českých vědců

Čeští vědci zbořili mýty o Antarktidě. Bývaly tu lesy, rostliny, dinosauři a dvoumetroví tučňáci

Lidé mají o Antarktidě představu jako o kontinentu věčného sněhu a ledu. Jenže před 35 miliony let tu byly husté lesy, bohatá flóra a desítky rozmanitých živočichů na pevnině i ve vodě. Teplota dosahovala 15-17 stupňů, po Antarktidě se pohybovali dvoumetroví tučňáci, dinosauři či mořští ještěři. Lepšímu poznání pravěké Antarktidy přispěl několikaletý výzkum českých vědců. Výsledky jejich badatelského úsilí jsou nyní k vidění i v Česku, v pražském Chlupáčově muzeu historie Země. "Ještě před půl milionem let se v některých částech Antarktidy dařilo menším stromům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Radek Vodrážka, geolog, jenž na kontinentu učinil několik světově významných objevů.

Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech - otevření 19.10.2015

Obrazem: Nejdražší vědecké centrum Česka otevřelo další část. Bude mít nejvýkonnější laser na světě

Malá obec Dolní Břežany ležící kousek od Prahy se stane domovem mezinárodního laserového centra. To pomůže vědcům například ve výzkumu vesmíru nebo v boji s rakovinou. Slavnostně se otevřelo dnes, v plném provozu bude od roku 2018. Uvnitř budou čtyři supersilné lasery včetně zatím nejvýkonnějšího na světě.