Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
Britští vědci objevili způsob, jak s pomocí bakterií vyrábět léky tišící bolest z plastového odpadu. Pokud se snahu výzkumníků podaří převést do praxe, bude produkce analgetik výrazně ekologičtější, neboť v současnosti se vyrábějí z ropných produktů.
Noční rybářský výlet se pro Stefana Scheera z německého Kolína proměnil v nečekané setkání s tvorem, který jako by vypadl z kultovního filmu Vetřelec. Místo očekávané štiky nebo candáta totiž z Rýna vytáhl podivného živočicha s hadovitým tělem a kruhovitou tlamou plnou ostrých zubů – vzácnou mihuli mořskou.
V noci z 10. na 11. června ozářil oblohu nad Velkou Británií takzvaný jahodový úplněk. Poeticky pojmenovaný jev, který navzdory svému názvu nijak nemění barvu Měsíce, sice vyvrcholil už minulý týden, jeho účinek ale bude při dobré viditelnosti na noční obloze viditelný po celý zbytek června. Jaký je však původ názvu "jahodový měsíc" a čím byl letošní červnový úplněk výjimečný?
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV, píše agentura AFP. Gilead Sciences krok FDA označila za zásadní průlom v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, který způsobuje nemoc AIDS.
Představte si, že stojíte na prahu nekonečna - a to s nosem zabořeným do podivuhodných pachů, které byste si ani v tom nejdivočejším snu nespojili s vesmírem. Kočičí moč, spálené maso, marcipán, nafta nebo česnek – to vše jsou skutečné vůně, které byste ve vesmíru mohli ucítit. A právě těmto záhadným pachům se věnuje neobvyklý výzkum přibližující kosmos.
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Experiment amerického vědce Johna B. Calhouna odhaluje děsivé důsledky přelidnění. V uzavřeném prostoru sledoval myší společenství, které prošlo dramatickým sociálním rozpadem, přestože obyvatelé žili v absolutním bezpečí a všeobecné hojnosti jídla a pití. Vědci na základě tohoto experimentu zkoumali i chování lidí. V lecčem se symptomy myších společenství podobají těm dnešní lidské společnosti.
Mravenci, co se sami odpálí, stonožky s rekordním počtem nohou nebo tarantule zářící jako neon. Ukázalo se, že evoluce má stále smysl pro extrémy. Všechny tyto druhy byly vědecky popsány až v posledních letech a ukazují, že planeta stále skrývá podivuhodné obyvatele, kteří by si snad zasloužili i vlastní sci-fi film.
Archeologové objevili hrobku významného olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského. Pomohl odhalit sériového vraha několika význačných osobností království.
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady dvě miliardy korun rozloží do tří let. Dle ministerstva dopravy se investice několikanásobně vrátí, protože mise povede k posílení české ekonomiky, vědy a vzdělávání. Úřad očekává, že se Svobodova mise uskuteční na přelomu let 2027 a 2028. Již dříve vybralo pro misi 14 výzkumných experimentů.
Pouť sovětské sondy Kosmos 482 po více než padesáti letech skončila. Ještě předtím si vysloužila značnou pozornost - její pád na Zemi byl totiž nekontrolovaný a nevědělo se, kam přesně dopadne. Rusové tvrdí, že spadla do Indického oceánu, Evropské centrum trasování uvádí, že se během pádu k Zemi rozpadla.
Moderní výzkumy ukazují, že vyšší úroveň uvedeného hormonu může jít ruku v ruce s vysokou inteligencí a pracovním i ekonomickým úspěchem. I v tomto případě však platí úsloví "všeho s mírou".
Nedaleko obce Mirotice na Písecku zaznamenaly ve čtvrtek večer přístroje zemětřesení o síle 3,2 stupně. Na webu o tom informoval Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Otřesy byly cítit v širším okolí epicentra a zaznamenaly je všechny stanice České regionální seismické sítě.
Mezinárodní tým rozluštil několik desítek středověkých nápisů na stěnách místnosti, kde se podle křesťanské tradice konala Poslední večeře Páně.
Nepravidelný denní režim světla a stravování může vést k závažným metabolickým poruchám, například ke zhoršené regulaci hladiny glukózy v krvi nebo ke změnám v metabolismu tuků. Vyplývá to z nové studie vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Globální oteplování neznamená jen hledání nových druhů energií či rozvoj cirkulární ekonomiky, ale především posuny na geopolitické mapě. Klimatické změny totiž výrazně přetvářejí pohled na dosud obtížně obyvatelné i málo hospodářsky využívané regiony na severu Ameriky a Eurasie. Hlavně v USA, Kanadě a v Rusku.
Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým vědců z Cambdrigeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a objevil známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy. Napsal o tom britský server BBC.
Vědcům se podařilo poprvé nafilmovat v přirozeném mořském prostředí kalmara Hamiltonova - patrně největší druh hlavonožce na světě. Pořídit filmový záznam se podařilo sto let poté, co byl tento druh dorůstající podle odborníků až sedmi metrů délky a váhy 500 kilogramů objeven a pojmenován, napsal zpravodajský server BBC News.
Elementární částice neutrino je podle nového zjištění vědců lehčí, než se dosud předpokládalo. Váží méně než 0,45 elektronvoltu. Na měření v mezinárodním experimentu KATRIN se podílel tým z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Nová hranice hmotnosti je oproti hodnotě z roku 2022 o 35 setin nižší a představuje světový rekord, oznámila v pátek mluvčí Akademie věd (AV) Markéta Růžičková.
