Alyssa Carsonová je nejmladší členkou speciálního týmu, který NASA připravuje na cestu k Marsu a na osidlování rudé planety. Svou nevšední životní dráhu započala již v sedmi letech. Od té doby absolvovala nespočet exkurzí a tréninků hned v několika vesmírných centrech.
Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".
Stopové množství kokainu spláchnutého do řek škodí ohroženým úhořům, zjistila nová studie, o které informoval list The Guardian.
Fyziologický ústav Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývá výzkumem vnitřního časového systému neboli biologických hodin. Tento systém zajišťuje v těle výměnu procesů během dne a noci. U některých lidí nastává problém s jeho synchronizací s denní dobou. To nám například může ztížit vstávání. Jak nás tento fenomén ovlivňuje? Můžeme mu předcházet? Podívejte se na video, které připravila Akademie věd.
V rámci projektu Do kosmu s krtkem 2018 mohly děti poslat dotaz americkému astronautovi Andrewovi Feustelovi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Organizátoři akce vybrali osm nejlepších a ty na palubu doručili. Feustel bude na dotazy odpovídat v průběhu prázdnin, my jsme otázky zobecnili a konfrontovali s nimi odborníka na kosmonautiku a šéfredaktora oblíbeného blogu Kosmonautix Dušana Majera.
Potkali se během studií na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Zuzana Literáková se odmalička věnovala ornitologii, Matej Dolinay zase miloval plazy. Pak spolu začali chodit a zvítězili plazi. Nyní již manželé Dolinayovi projíždí svět a přináší svědectví o nejvzácnějších plazech a obojživelnících. Snaží se také podnikat osvětu mezi lidmi. "Většina hadů je neškodných. A abych nezapomněl, savci se vyvinuli z plazů. Kdyby plazi neexistovali, nebyli bychom tady ani my," zdůrazňuje Matej Dolinay.
Matej Dolinay a Zuzana Literáková. Potkali se při studiích na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Oba se zajímali o plazy, zejména jedovaté hady. Následovala svatba a další nebezpečné výpravy. Třeba za drakem, za nejmenším krokodýlem či největší žábou.
Tým vědců pod vedením chemika ze Slovenské akademie věd (SAV) Jána Tkáče vyvinul novou metodu včasné diagnostiky rakoviny. Dosavadní výsledky zkoumání před uvedením do praxe ještě podléhají dalšímu ověřování včetně klinických testů. O nové metodě diagnostiky rakoviny informovala SAV, podle které startup založený k tomuto účelu podal dvě patentové přihlášky.
Shluk balvanů s číslem 26897 po ní pojmenovala jeho objevitelka Lenka Kotková z Ondřejova. Nese již název "Červená".
Lebku gibona, který mohl být prvním opičím druhem vyhynulým v důsledku lidské činnosti, objevili vědci mezi ostatky ze starodávné čínské hrobky. Mezi zvířaty, která podle archeologů mohla náležet babičce prvního čínského císaře, se nacházel dosud neznámý druh gibona, který žil před více než 2000 lety. Podle vědců nález dokazuje zranitelnost populací opů, z nichž řada je v současnosti ohrožena, uvedla stanice BBC.
Projděte si pozoruhodnou profesní dráhu moderátora ČT Daniela Stacha. V Hyde Parku Civilizace se potkal s předními světovými vědci a mysliteli. Daniel byl přitom nejprve vodní slalomář a do České televize šel původně jen na exkurzi.
"Byl to tehdy student Oxfordu, chodil, i když špatně. Dnes se zpětně stydím, kolik dlouhých kilometrů jsem ho vláčel po Praze, navzdory jeho handicapu," vzpomíná český vědec Kamil Wichterle na své setkání s tehdy ještě nepříliš známým Hawkingem.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR se v posledních letech zabývá hlavně biologickou rozmanitostí Afriky. Jak se zde drobní zemní savci přizpůsobují nadmořským výškám a změnám klimatu? A k jakým morfologickým adaptacím u těchto zvířat došlo? Podívejte se na video popisující výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Přípravek má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozonové vrstvě.
Se stále intenzivnějším pronikáním člověka a jeho přístrojů do vesmíru se řeší i ochrana před přenosem mikrobů. Nejde už jen o kontaminaci vesmírných těles pozemskými mikroby, ale jako sci-fi přestává vypadat i představa zavlečení mimozemských mikrobů na Zemi. Pakliže nelze vyloučit život na Marsu, byť třeba již dávný, vzorky z rudé planety mohou být velmi nebezpečné.
Asteroid se pohybuje kolem Slunce opačně než ostatní tělesa. Vědci nyní odhalili, proč tomu tak je, a zjistili více o jeho historii, která sahá až ke vzniku sluneční soustavy.
Žije v jezeře Loch Ness příšera? A co všechno v něm vlastně žije? Na tyto otázky chtějí vědci odpovědět pomocí analýzy vzorků DNA.
Cytomegalovirem je nakaženo 80 procent populace, virus mění psychiku i inteligenci člověka, ten, kdo se jím nakazí, postupně hloupne, říká vědec Jaroslav Flegr, který s týmem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumal vliv jednoho z běžných virů na inteligenci člověka. Vir navíc prý jinak ovlivňuje inteligenci mužů a jinak žen. Dodává, že léčit má smysl jen vybrané jedince, třeba osoby s poruchou imunity. V rámci celé populace má ale promoření virem velký vliv, a to i ekonomický.
Hvězdy umírají dlouze a velmi efektně. Slunce však bylo až do nynějška považováno za trpaslíka, který nebude při svém zániku schopen vytvořit viditelnou mlhovinu.
Někdo vypouští do ovzduší plyn, který narušuje ozonovou vrstvu. Odkud se do atmosféry dostává a kdo a proč ho vypouští, je ale záhadou.
