Praha se 6. a 7. září stala evropským centrem technologií budoucnosti. Desítky řečníků z Evropy i Spojených států a více než stovka vystavovatelů zaplnily v rámci festivalu Future Port Prague prostory Pražské tržnice svými elektrickými auty, domy budoucnosti, superpočítači, drony, roboty, 3D tiskárnami či nanotechnologiemi. Podívejte se, jak by mohla vypadat naše blízká budoucnost.
Festival vědy je společným projektem vysokých škol, akademických a volnočasových institucí. Na 73 stanovištích u Vítězného náměstí v pražských Dejvicích si bezmála 15 tisíc diváků mohlo na vědu doslova sáhnout. V téhle velké laboratoři si zájemci vyzkoušeli nespočet pokusů a prověřili nejrůznější přístroje a technologie.
Slunéčko východní (harmonia axyridis) může mít až 200 barevných motivů, což je dáno variacemi jednoho jediného genu. Zjistili to podle agentury AFP francouzští vědci.
Už brzy budeme ve virtuální realitě čelit svým největším fobiím a přitom budeme vědět, že nám ve skutečnosti nic nehrozí, protože sedíme na pohodlných sedačkách v teple svých bytů. Budou nás vozit samořídící auta, abychom se vyhnuli dopravním nehodám, a nebude nás trápit nedostatek vody, protože si jednoduše odsolíme oceány. Tak vypadá vize blízké budoucnosti podle zakladatele futuristického festivalu Future Port Prague, jehož druhý ročník se koná 6. a 7. září v pražských Holešovicích. „Lidé by se o technologie měli zajímat, aby si vlády a velké korporace nemohly dovolit o inovacích rozhodovat za zavřenými dveřmi,“ říká v rozhovoru technooptimista Martin Holečko.
Vážky jsou téměř nezaměnitelné s jiným druhem hmyzu a většině lidí je povědomý. Přesto málokoho napadne, že tento dokonalý letec tráví většinu života pod vodou a dokáže vyvinout rychlost až 50 km/h.
Čeští výzkumníci zjistili, že skupině dobrovolníků, která používala chytré brýle s GPS navigací, se již po třech měsících významně zhoršila prostorová paměť.
Katherine Johnsonová (100) je americká matematička, která stojí za historickými klíčovými úspěchy NASA. Byly to i její přesné výpočty, které umožnily bezpečný let prvních Američanů do vesmíru, na oběžnou dráhu či na Měsíc. Na klíčové pozice se dokázala dostat navzdory tomu, že se jednalo o afroamerickou ženu, což v té době znamenalo dvojnásobný handicap. Pozoruhodný příběh vědkyně, jíž se říkalo "lidský počítač", dokresluje fakt, že z počátku její kariéry se u NASA její jméno nesmělo objevit ani pod výslednou zprávou. Loni po ní bylo pojmenováno nové výpočetní středisko.
Nově objevenou nervovou buňku výzkumníci dosud neznali ani z myšího mozku.
Brouk měří asi půl centimetru, miluje staré duby. Čeští vědci ho nalezli v tzv. Moravské Amazonii, lokalitě nad soutokem Moravy a Dyje. "Je to mimořádný nález. Střední Evropa je dobře prozkoumaná a vědě neznámé druhy brouků tu objevujeme už jen vzácně," uvedl Petr Šípek z České společnosti entomologické. "Ukazuje, jak jsou jihomoravské luhy cenné a unikátní," doplnil.
Čeští vědci pracují na unikátním experimentu, který může pomoci objasnit složení a historii naší sluneční soustavy. Badatelé z Ústavu fyziky plazmatu a Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR se pomocí laseru pokouší nasimulovat podmínky, které se dějí při průletu meteoritu atmosférou. Laserovými paprsky odpařují reálné vzorky meteoritů a pozorují jejich složení.
I sklenice vína nebo pivo denně má negativní dopad na zdraví člověka. Vyplývá to z globální studie konzumace alkoholu a jejích důsledků, která vyšla v britském odborném časopise The Lancet. Její autoři připouštějí, že střídmé pití může snižovat riziko srdečních onemocnění, avšak tento přínos převažují rizika spojená s rakovinou a dalšími onemocněními.
Po třinácti letech zkoumání se vědcům z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, pšenice seté. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy této nejrozšířenější plodiny na světě a zlepšit její vlastnosti. Velký podíl na tomto úspěchu mají olomoučtí biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Ledové květy u nás známe jako obrazce na zmrzlých oknech. Doktor Xin Yang z Cambridgeské univerzity přišel s hypotézou, že ledové květy možná mohou za vznik mraků na Antarktidě. Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR hypotézu ověřil prototypem mikroskopu, který brněnští vědci sami vyvinuli. Ledové květy si badatelé museli sami vypěstovat ze slané vody a v mikroskopu simulovali totožné podmínky, jaké vládnou na jižním pólu. Jak složité matematicko-fyzikální simulace dopadly, uvidíte v reportáži.
Anna Fučíková se stala jednou z 50 vědkyň z celého světa, které americká diplomacie vybrala na mezinárodní výměnný program International Visitor Leadership Program. Anna Fučíková vystudovala biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde dodnes učí. Na odborné stáži ve Švédsku se jí podařilo vyvinout křemíkové nanokrystaly. Ty mohou mít díky svým unikátním fyzikálním vlastnostem využití jak v technice, tak i v medicíně. "Mohou se použít třeba jako nanolampičky, můžeme tak například sledovat cestu léčiva v buňce," vysvětlila mladá vědkyně, která získala kromě jiných ocenění i cenu od nadačního fondu Neuron.
Badatelům se podařilo rozborem chemických prvků ze zhruba pět a půl tisíce let staré mumie určit patrně všechny přísady, které jsou potřeba k "egyptskému" uchování těla.
Bývala to výkladní skříň režimu. Ruský kosmický průmysl se ale nyní potýká s problémy. Moskevské kosmické Chruničevovo středisko, výrobce raket Proton a Angara se potýkají s obřími dluhy, na kosmodromu Bajkonur se bude propouštět. Zatím posledním z dlouhé řady chyb byla vážná porucha rakety Sojuz, jež ohrozila lidskou posádku cestující k ISS.
Analytici z americké armády se obávají, že umělá družice má provádět testy za vojenským účelem.
Vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumá schopnost bránit se infekcím a epidemiím. Jde na to přes vývoj ptačích genů pro imunitu. A přišel i na několik nečekaných záhad. Ptáci si vypnuli gen, pomocí něhož imunitní systém informuje tělo, že je v něm bakteriální infekce. "Možná to udělali záměrně," říká Michal Vinkler.
Země v těchto dnech prochází na své dráze skrze ledoprachový proud částic rozptýlených za kometou Swift-Tuttle. Mimochodem, zatímco nyní se střetáváme pouze s jejími nepatrnými částečkami, podle některých vědců se za 2400 let může kometa ocitnout tak blízko Zemi, že by mohla lidstvo ohrozit. Zatím nám však Swift-Tuttle přináší jen radost - v podobě stovek zářících meteorů, zvaných Perseidy. To je patrné i z těchto snímků z nejrůznějších koutů Evropy.
Zatímco někteří jeho kolegové si raději hrají jen v poklidném světě číslic, profesor kybernetiky Kevin Warwick si všechno potřebuje vyzkoušet na vlastní kůži. A to doslova, protože pod pokožku už si nechal zavést elektrody, jejichž pomocí na dálku ovládal robotickou ruku nebo telepaticky komunikoval se svou manželkou Irenou. Do vlasti své ženy se vrátí už 6. září, kdy bude přednášet na českém festivalu Future Port Prague. „Dnes se setkáváme s mnoha jedinci, kteří jsou na rozhraní člověka a robota, a nedokážeme je zařadit ani do jedné kategorie, což ale samo o sobě není problém,“ říká historicky první kyborg v rozhovoru pro Aktuálně.cz a dotýká se i otázek, které už problematické jsou.
