Mozaiku Petra Síse znají pasažéři newyorského metra, tapiserii Letící muž, věnovanou Václavu Havlovi, zase ti, kdo cestují přes letiště v Praze. Je autorem šestadvaceti dětských publikací, stejného počtu animovaných filmů a šest desítek knih ilustroval.
Počet návštěvníků pařížského muzea Louvre klesl z 10,2 milionu za rok 2018 na 9,6 milionu lidí v uplynulém roce. Jak píše agentura AFP, je to výsledek cílené snahy managementu zamezit tomu, aby bylo nejžádanější muzeum světa přelidněné.
K nejvýraznějším výstavám právě končící dekády patřily připomínky Karla IV. a Františka Kupky, mezinárodní projekt Galerie Rudolfinum nebo Europa Jagellonica v kutnohorské galerii GASK. Výtvarná scéna žila změnami v Národní galerii, umělkyně Kateřina Šedá se dostala do londýnské Tate Modern a na olympijských hrách ve stejném městě zaujal klikající autobus Davida Černého.
Labutí písní kurátora Adama Budaka, který byl koncem roku vyhozen z Národní galerie, je série výstav v pražském Veletržním paláci věnovaných fenoménu ticha.
Muzeum umění v Olomouci na trh poslalo výpravnou publikaci mapující zlomové období moderního a avantgardního umění ve střední Evropě v letech 1908 až 1928.
Ve věku 82 let v pátek v americkém Santa Fe zemřel spoluzakladatel elektronického audiovizuálního umění a videoartu Bohuslav Woody Vašulka. Potvrdil to Tomáš Ruller, předseda spolku Vašulka Kitchen Brno. Ten mapuje a připomíná tvorbu brněnského rodáka Vašulky a jeho islandské manželky Steiny i jejich vliv na nejmladší generaci umělců.
Na první pohled mají díla singapurské umělkyně Qixuan Lim lákavý vzhled. Při bližším ohledání ale přijdete na to, že místo sardinek jsou v plechovce vyskládána miniaturní lidská srdce, ruce nebo jiné části těla. Hrůzostrašná díla 28leté Qixuan, studující v Nizozemsku, vystavuje i singapurská galerie, podle které je strašidelná roztomilost trendem popkultury.
„Říká se, že v Česku není hrdinství na pořadu dne, to je ale jenom teze,“ říká umělec Jiří Sozanský, autor monumentálního projektu Amnézie, jehož výtvarnou část nyní vystavuje Obecní dům v Praze. Zhruba šedesát velkých expresivních obrazů vystihuje osud devíti statečných mužů a jedné ženy, kteří se postavili totalitě. Přehlídka potrvá do 17. ledna 2020.
Když sedlák a malíř Paul Gebauer musel po žních roku 1946 z nařízení prezidentských dekretů nadobro opustit statek, který jeho rodina zvelebovala od začátku 18. století, zanechal v rodné Sosnové i téměř stovku svých obrazů. S dalším zkonfiskovaným uměním sudetských Němců ze Slezska skončily na půdě Slezského zemského muzea v Opavě.
Galerie Václava Chada na zlínském zámku od čtvrtka vystavuje sochy Michala Gabriela. Umístěny jsou uvnitř zámku, stejně jako v jeho okolí. Před budovu stojí sedmimetrová socha žraloka, na nádvoří se pak nachází ocelová podobizna jiného zvířete. Výstava nazvaná V barvě a struktuře potrvá do 13. března 2020.
Na to, že obrazovost moderního světa, mísení uměleckých žánrů a spojení poezie s racionalitou byly typické pro prvorepublikové sdružení Devětsil, poukazuje nová výstava v pražském Domě U Kamenného zvonu. Začala tuto středu, potrvá do 29. března 2020.
Umělecké dílo, prodané za 120 000 dolarů (asi 2,8 milionu Kč), skončilo v žaludku jiného umělce. Sobotní incident - či performance - upoutal pozornost médií, včetně světových agentur či britské stanice BBC.
V olomouckém kině Metropol se v pátek večer potkaly dvě kulturní události. V průběhu festivalu animovaného filmu PAF byla vyhlášena Cena Jindřicha Chalupeckého. Nejvýznamnější české ocenění pro mladé umělce získal sedmadvacetiletý Andreas Gajdošík, absolvent Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, umělec, experimentální hudebník a také amatérský pedagog.
Když se člověk vynoří z newyorského Central Parku a vydá se po Páté avenue, zprvu je ta budova celkem nenápadná. Ne snad vzhledem, Guggenheimovo muzeum navržené architektem Frankem Lloydem Wrightem budí pozornost ladnými oblými tvary. Spíš velikostí zprvu nezaskočí. Ve stínu okolních mrakodrapů se skoro krčí.
Nejprestižnější britské výtvarné ocenění, Turnerovu cenu, si mezi sebou po dohodě rozdělili všichni čtyři finalisté. Tímto gestem chtěli ukázat jednotu v době politické krize, píší britská média.
Národní galerie Praha na příští rok připravuje výstavu slavného nizozemského malíře Rembrandta van Rijna, významného představitele českého poválečného umění Mikuláše Medka, retrospektivu sochaře Kurta Gebauera a přehlídky brutalistní architektury nebo buddhistického umění.
Nedávné změny ve vedení pražské Národní galerie by neměly zastínit mimořádnou událost: novou instalaci sbírek renesančního a barokního umění ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze.
