Nabídkový katalog umělkyně Kateřiny Šedé inzeruje neuvěřitelné služby: stěhování měst a vesnic, přelézání plotů, provozování normálního života, výrobu oděvů ze slupek od salámu, psí terapii nebo likvidaci předsudků. Svérázně pojatá monografie neslibuje nic, co by mezinárodně žádaná dvaačtyřicetiletá autorka nepodnikla.
Národní divadlo v Brně má novou operu. Jmenuje se Monument a jejím smutným hrdinou je autor obludného Stalinova pomníku, sochař Otakar Švec. Příznačné je, že jeho jméno přitom ani jednou nezazní. Dílo vzniklo v režii Davida Radoka, který byl hostem podcastu Na dotek. Podívejte se na krátkou ukázku z rozhovoru.
Barokní malíř Karel Škréta v roce 1641 zachytil dramatickou scénu: kněžna Drahomíra vypadává z kočáru, který se srazil s překážkou. Lunetu zobrazující smrt matky svatého Václava nedávno získala pražská Národní galerie – a je to jedna z jejích nejdůležitějších akvizic uplynulého roku.
Přidávat další umělecká díla do Sixtinské kaple Apoštolského paláce ve Vatikánu, jejíž strop vymaloval slavný Michelangelo a ještě zde vytvořil výjev posledního soudu, by se mohlo zdát stejně nadbytečné jako rozšiřovat korunovační klenoty.
Výtvarníci Jan Šrámek a Veronika Vlková se díky ilustracím pro knihu To je metro, čéče! o pražské podzemní dráze dostali na prestižní výstavu v Boloni. V konkurenci 2754 uchazečů uspěli jako jediní Češi. Šrámek se s Aktuálně.cz podělil o specifickou metodu tvorby ilustrací, vysvětlil, proč se mu rekonstrukce stanic metra zdají nešťastné a čím je unikátní vizuální kultura z období socialismu.
Cesta Felixe Hesse k osvícení vedla přes žáby. Když se nizozemský fyzik v 70. letech minulého století přestěhoval do Austrálie, na zahradě měl roklinu a v té každou noc kvákaly stovky žab. "Ty rytmy a vlny zvuku mě uchvátily," vzpomíná, jak hodiny nehnutě seděl a naslouchal. "A tam jsem se naučil soustředění," konstatuje muž, který pak hledal podobné vytržení, až ho našel v japonské zenové malbě.
Přední americké muzeum se rozhodlo, že letos zkusí napravit nerovnost pohlaví ve svých sbírkách.
Středoevropští avantgardní umělci počátku 20. století vydali „stejné množství textů jako obrazů, teoretických pojednání jako plastik a dokonce mnohem více esejů a článků než děl architektonických nebo užitých,“ konstatuje kunsthistorik Steven Mansbach, jeden z 22 autorů téměř sedmisetstránkové publikace nazvané Rozlomená doba 1908-1928.
Nejnavštěvovanější loňskou výstavou v Česku se stala přehlídka francouzských impresionistů, kterou uspořádala Národní galerie. Zápůjčku z dánského muzea vidělo za 91 dní v Paláci Kinských 100 233 návštěvníků, což představuje na české poměry výjimečných průměrně 1101 lidí denně. V roce 2018 se k tisícovce návštěvníků za den žádná zdejší výstava nepřiblížila.
Návrat k malbě? K barvě? Už zase? Kolik takových návratů už moderní umění zažilo, kolikrát už se obrátilo k věčně preferovanému malířskému výrazu, aby si nejenom odpočinulo od nových médií a experimentálních forem, ale také aby oživilo inspiraci, našlo samo sebe?
Osud proslulého módního návrháře českého původu přibližuje životopisný film Šílený hedvábník, který ve středu večer uvedla Česká televize. Celovečerní debut dokumentaristky Hedviky Hlaváčkové líčí, jak se Zika Ascher se svou ženou Lídou ukrýval ve válečném Londýně pod dubovým stolem nebo jak utekl od Pabla Picassa.
Žádná socha teď nebudí tolik emocí jako mariánský sloup ze Staroměstského náměstí. Jeho znovuvztyčení se blíží a vášní přibývá. Autor kopie Petr Váňa ale zůstává klidný.
Britský oscarový režisér Steve McQueen se vrací ke kořenům. Od tohoto čtvrtka v londýnské galerii Tate Modern vystavuje sérii uměleckých filmů, kterými zkoumá svou afroamerickou totožnost. Podle galerie přehlídka ukazuje, jak McQueenův průkopnický přístup k celovečerním snímkům rozšiřuje možnosti uměleckého vyjádření prostřednictvím kinematografie.
Jitka a Richard Kantovi jsou úspěšní mistři vitráží z Lubence nedaleko Karlových Varů. Spolupracují se světovým umělcem, který dělal portrét bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, vitráže na zakázku dělali do domu saúdskoarabského šejka v Londýně nebo pro bývalého starostu Moskvy, do jeho hotelu v Karlových Varech. Každá vitráž je originální a nese rukopis výtvarnice Jitky Kantové.
Prostor k úvahám o sochařské práci a osudu soch ve veřejném prostoru poskytuje nová výstava Domu umění města Brna. Je věnovaná dílu Miloše Zeta, významného sochaře druhé poloviny 20. století. Neobvykle pojatou přehlídku připravil jeho syn, šedesátiletý Martin Zet.
Násilí bych v boji proti systému ospravedlnil, klip Přemluv bábu bych znovu netočil, na burcování společnosti jsem rezignoval. Lidé se aktivizovali sami, ale demonstrace nejsou úspěšné, říká režisér Petr Zelenka, který právě uvádí nový film Modelář. Drony ve filmu pomáhají vybudovat přátelství, původně byly zbraň, poprvé jsem se setkal s drony jako levnější náhradou za helikoptéry, říká.
Srdce velkoměsta II a Nejisté skutečnosti se jmenují nové výstavy Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. První se věnuje tematice velkoměsta, kterou ukazuje například v dílech Františka Hudečka, Františka Grosse či Jana Kotíka, druhá pak představuje tvorbu Jaroslavy Severové. Vernisáže se konají tuto sobotu. Obě přehlídky připravil kurátor Richard Drury, potrvají do 26. dubna.
