Na Slovensku trvá přes dva týdny nouzový stav a s ním spojený omezený pohyb lidí. Bratislava se tak stejně jako Praha podobá městu duchů. Slovenský fotograf Peter Korček zachytil bratislavská místa zející prázdnotou. Tam, kde dříve tepal život, dnes panuje ticho a klid, podívejte se.
České galerie se snaží zůstat v kontaktu s návštěvníky. Některé už virtuální prohlídky zveřejnily, další je budou streamovat. Podívejte se, které výstavy jsou k vidění on-line.
Jeho kritika komunistické Číny je proslulá po celém světě. Sám musí žít v exilu, rodinu mu pronásledují. Jeho ostré obrazy viděl svět naposledy na stránkách časopisu Charlie Hebdo, předtím i v CNN, BBC a v dalších médiích. A nyní kolem jeho děl chodí i lidé v Praze. Čínský umělec říkající si Badiucao vyrazil do nočního města s plakáty na zádech. Jako jediní jsme byli u toho.
Tak jako v krizi, jakou je dnes ta kolem nového koronaviru, poznáváme, jak složitý a propojený je náš svět, jak málo stačí k tomu, aby systém vypnul, nacházíme také sebe jakožto společnosti volného času.
Na veřejná místa píše nebo sprejuje krátké básně i slogany, občas si hraje s logy a názvy firem. Jeho díla na legálních plochách, připomínající značky Albert nebo Home Credit, musela být na přání těchto společností zamalována. Před volbami v roce 2013 doplnil heslo českých komunistů S lidmi pro lidi portrétem umučeného faráře Toufara. Málokdy poskytuje rozhovory a toto je jedna z výjimek.
V Česku se ruší stovky kulturních událostí. Ve čtvrtek v poledne vláda zakázala divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, od pátku bude zakázána přítomnost veřejnosti v galeriích, knihovnách nebo hudebních a společenských klubech. Článek průběžně aktualizujeme.
Patrik Proško je český sochař, který vyměnil ateliér za přírodu. A právě tam vznikají jeho fascinující díla. Trvají většinou jen krátce a jediným záznamem jejich dočasné existence jsou fotografie, které umělec pořizuje (ukázky z nich najdete ve fotogalerii). Jeho práce byly k vidění v nejrůznějších zemích světa - a právě nyní se chystá do Amazonie.
Pro sochaře Kurta Gebauera je odjakživa podstatné příhodné místo, kam svou práci postaví. Některé výjimky ovšem stojí za to. Prostory v prvním patře pražského Veletržního paláce mají nízké stropy, ale nabídce vystavovat v Národní galerii, a navíc vystřídat na stejném místě Alberta Giacomettiho, jehož nedávno skončenou přehlídku navštívilo 50 tisíc diváků, nešlo odolat.
Muž obviněný ve Francii z krádeže jednoho z děl připisovaných britskému streetartovému umělci Banksymu tvrdí, že jednal na pokyn samotného autora. Obrázek krysy s šátkem přes obličej se na zadní straně signalizačního panelu u vjezdu do podzemních garáží pařížské galerie Centre Pompidou objevil v červnu 2018, loni v září jej kdosi ukradl.
Výstava připomínající 500. výročí úmrtí renesančního malíře Raffaela Santiho začala tento týden v Římě, avšak hrozí, že ji zastíní obavy z šíření nového typu koronaviru po Itálii.
Na obrazu Václava Brožíka z roku 1899 mladá vesničanka zvedá ruce k hlavě. Stojí uprostřed pole před hromadou řepy a rozkošnicky si protahuje ztuhlá záda. Ženské gesto, kterému na smyslnosti neubírá ani zemědělský námět, se teď stalo dokonalým motivem výstavy nazvané Od práce k zábavě. Západočeská galerie v Plzni na ní zkoumá podoby volného času v umění 19. století.
V Galerii Smečky je k vidění doposud největší výstava slovenské asambláže v Česku. Trojrozměrná technika, kterou poprvé představil Pablo Picasso, se do Československa dostala přes avantgardní proudy a kolážistům rozvázala ruce. Vedle útržků z papíru začali umělci recyklovat osobní či nalezené předměty, jako byly brýle, kružítka, koberce či brzdové destičky z automobilů.
Slovenská média nedávno slavila: 55 procent lidí v chudinských osadách na východě země už má přístup k tekoucí vodě! Čtyřiapadesátiletý fotograf Jan Mihaliček zbystřil: jak asi vypadá život zbylých obyvatel v ghettech "městského typu" - v útrobách rozpadlých sídlišť blízko Trebišova, Michalovců a Sečovců?
Malby a další díla inspirovaná cestami po světě vystavuje František Skála v brněnské Fait Gallery. Rozsáhlou přehlídku nazvanou Dva roky prázdnin připravil kurátor Miroslav Ambroz, potrvá do 9. května.
Vernisáž výstavy jediného, zato dvoutunového díla architekta Josefa Pleskota v pražském chrámu Nejsvětějšího Salvátora byla neobyčejná: proslovy se pronášely v sakristii, připíjelo se vodou a jako občerstvení se nabízely kousky chleba.
Chtěl být lékařem. Když dospíval, nic nenaznačovalo, že má nějaký výtvarný talent. Nakonec se však Miloslav Chlupáč, který žil v letech 1920 až 2008, stal jedním z nejvýraznějších českých sochařů a důležitou osobností pro celou generaci umělců, autorem otevřeným moderním tendencím a zároveň ctitelem klasického sochařství.
Na výstavě Jana Švankmajera to má nejtěžší kustodka. Co chvíli zčervená. „Musíte tam strčit prst,“ instruuje návštěvníka, jenž přistoupil k podivuhodné kompozici. Připomíná bludiště pro myši, avšak ohraničené přibitými hřebíky. Divák umístí ukazováčky obou rukou na vyznačená místa, zavře oči a po hmatu hledá cestu v labyrintu. „Správně, autor chce váš prst,“ kvituje dívka lámanou angličtinou.
