Obraz průkopníka abstraktní malby Františka Kupky, který však pochází z jeho raného realistického období, byl na sobotní aukci v Praze vydražen za 16 milionů korun. Za dílo nazvané Pískaři na Seině, jež vzniklo roku 1907 a následně bylo součástí sbírky prezidenta Edvarda Beneše, kupec zaplatí 19,84 milionu korun s aukční přirážkou.
Dílo Bedřicha Dlouhého, spoluzakladatele umělecké skupiny Šmidrové a podobně jako Theodora Pištěka představitele takzvané iluzivní malby, představuje nová retrospektivní výstava v pražské Městské knihovně. Připravila ji Galerie hlavního města Prahy, potrvá do 16. února příštího roku a dílo letos sedmaosmdesátiletého výtvarníka mapuje od roku 1956 do současnosti.
Útlá loutka tanečnice v bílém kloboučku sedí na lavičce s nožkou přes nožku. Za ní jsou vidět samuraj, kanibal, Hamletův šašek a další dřevěné postavy, které Jiří Trnka vyrobil, když mu bylo sotva 12 let.
Středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii, který odborníci připisují Mistru Vyšebrodského oltáře, půjde do aukce. Měla by se konat ještě letos. Kdo dílo bude dražit, zatím není jasné, uvedla Pavlína Stránská z Nadačního fondu Richarda Fuxy, který nedávno objevené středověké dílo vlastní.
„Chodila jsem do Růžové ulice kupovat odpad z oceláren,“ vzpomíná Květa Pacovská na dobu před půlstoletím, kdy tvořila experimentální grafiky. O této kapitole tvorby mezinárodně uznávané ilustrátorky, kterou teprve pražská retrospektiva v roce 2015 docenila i jako malířku a autorku soch či objektů, se dosud téměř nevědělo. Mění to až současná výstava v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci.
Díla italského malíře Caravaggia a sochaře Berniniho, kteří oba významně ovlivnili baroko a obecně umění 17. století, od minulého týdne vystavuje Uměleckohistorické muzeum ve Vídni.
Za dva góly ve fotbale dostal v roce 1940 od nadšeného fanouška sto korun. Tehdy šestnáctiletý Karel Malich peníze utratil stylově: v Pardubicích si koupil dvě monografie, malou o Leonardu da Vincim a velkou o Rembrandtovi.
Ve věku 95 let ve čtvrtek zemřel sochař, malíř, grafik a autor typických drátěných plastik Karel Malich, jeden z nejvýznamnějších tuzemských umělců druhé poloviny 20. století. Informovala o tom Nikola Bukajová z Galerie Zdeněk Sklenář, která Malicha dlouhodobě zastupovala.
V přepočtu 10 miliard korun stálo rozšíření slavného newyorského Muzea moderního umění, které je od tohoto týdne znovu otevřeno pro veřejnost. Jak píše agentura AFP, díky změnám mohou kurátoři každý rok vystavit stovky děl navíc. Deník New York Times míní, že archetypální newyorská instituce 20. století se proměnila do podoby adekvátní 21. století.
Stárnoucí muž v baloňáku, s rádiovkou na hlavě a cigaretou zapíchlou v zamračených ústech kráčí podél vysoké zdi.
K letošnímu 500. výročí úmrtí Leonarda da Vinciho pařížské muzeum Louvre připravilo mimořádnou retrospektivní výstavu. Jejím cílem je co nejuceleněji představit dílo italského renesančního mistra a muže všestranného talentu, malíře, kreslíře, sochaře, architekta, inženýra, přírodovědce a vynálezce z toskánského města Vinci.
Spolu se Státní cenou za literaturu, kterou získal Karol Sidon, ministerstvo kultury v neděli večer na Nové scéně Národního divadla ocenilo dalších sedm osobností české kultury. Státní cenu za překladatelské dílo obdržela romanistka Anna Kareninová, laureáty cen ministerstva kultury se stali divadelní režisér Jan Nebeský, výtvarník Václav Cigler nebo filmař Jiří Menzel.
Vladimír Pinta hrál na Staroměstském náměstí 17 let na saxofon a trombón. Původním povoláním pedagog vystupoval v kavárnách, nočních barech, na lodích i v zahraničních hotelech. Koncertování na ulici má ale nejradši, kvůli nové vyhlášce o buskerství mu však hrozí pokuta. Magistrát totiž pouliční umělce ze Staroměstského náměstí vyloučil a hudebník tak své obvyklé místo musel opustit.
V roce 1985 začala Československá televize vysílat Videostop, každý větší podnik propagoval své výrobky kalendářem s nahými ženami a trafiky nabízely časopis Slavnostní oděvy. O deset let později vycházely tiskoviny v pestré škále od pokleslé erotiky přes ambiciózní magazín Reflex po graficky unikátní Raut, který měl rozměr menšího okna. A už rok fungovala dravá a komerční televize Nova.
Nová výstava v brněnské Fait Gallery představuje dosud málo známé práce světoznámého výtvarníka Karla Malicha. Od čtvrtka mohou návštěvníci vidět komplexní utopické architektonické projekty, kterými se zabývá od 60. let minulého století. Malich se tento pátek dožívá 95 let, přehlídka potrvá do 11. ledna.
„Chcete si zapnout robota?“ ptá se dívka v oranžových šatech u jednoho z mnoha stánků Superstudia letošního ročníku přehlídky Designblok.
Koncem uplynulého týdne metropoli zaplavila pestrobarevná světla, videomapping a netradiční instalace. Festival světla Signal s ústředním tématem revoluce se konal po celé Praze. Největší instalace od Jakuba Peška každý večer pomocí čtyř laserů pokryla obrazem 180 tisíc metrů krychlových mezi Smetanovým nábřežím a Střeleckým ostrovem. Podívejte se na fotopostřehy Lukáše Bíby.
Plánované zpřístupnění ateliéru sochařky Hany Wichterlové na pražské Malé Straně potrvá tři až čtyři roky. Kromě rekonstrukce je nutné vyřešit, kudy do něj budou chodit návštěvníci, řekla pražská radní Hana Třeštíková z hnutí Praha sobě.
