Rusko v noci znovu zaútočilo na Ukrajině. Tentokrát při masivním útoku nasadilo jednu ze svých nejmodernějších zbraní – hypersonickou balistickou střelu středního doletu Orešnik.
Byla to rychlá akce. Krátce poté, co ukrajinský ministr zahraničí pozval svůj český protějšek na návštěvu Ukrajiny, Petr Macinka (Motoristé) vyrazil na cestu, na níž ho Aktuálně.cz doprovází. Ministrův příjezd do Kyjeva v pátek ráno zkomplikoval útok ruských raket a dronů. S ukrajinskými politiky se setká ve chvíli, kdy se vztahy obou zemí s příchodem vlády Andreje Babiše (ANO) mění.
Svržení venezuelského diktátora a ruského spojence Nicoláse Madura Spojenými státy znovu vrhlo světlo na dohodu, kterou Kreml nabídl Washingtonu už v roce 2019. Podle Fiony Hillové, tehdejší poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruští představitelé tenkrát naznačovali, že jsou ochotni ustoupit od podpory Madura výměnou za volnou ruku na Ukrajině.
Vladimir Putin strávil u příležitosti pravoslavných Vánoc půlnoční bohoslužbu se členy ruské armády a jejich rodinami. Jejich účast v bojích na Ukrajině srovnal s posláním Ježíše Krista.
Většina politiků hnutí ANO reagovala značně opatrně na výroky předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury a šéfa klubu SPD Radima Fialy, kteří sdíleli ruskou propagandu ohledně Ukrajiny i o sabotáži muničního skladu ve Vrběticích. Jednou z výjimek byl ministr školství za ANO Robert Plaga, který se obratem vyjádřil k Vrběticím i ke kritice Ukrajinců.
Putinův klid a sebevědomí nejsou známkou síly Ruska, ale slabosti Západu. Kreml je přesvědčený, že dobytí Ukrajiny je otázkou času, NATO lze oslabit a příměří poslouží jen jako pauza před další válkou. Bývalý poradce amerického prezidenta John Bolton v komentáři pro The Kyiv Independent popisuje, proč Moskva nemá zájem na kompromisu a proč by Západ neměl podlehnout iluzi míru.
Když ministryně financí za ANO Alena Schillerová oznamovala, že si ministr zahraničí Petr Macinka předvolá ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče, následovalo množství reakcí na sociálních sítích. Jejich autoři byli přesvědčeni, že Macinka si zve velvyslance na „kobereček“, aby ho pokáral. Oba muži se skutečně setkali – ale je zřejmé, že průběh setkání byl jiný, než mnozí očekávali.
Obě strany vedou na Ukrajině závody ve zbrojení, ze kterých má zisk ten třetí – Čína. „Všichni nakupujeme ve stejném obchodě,“ říká s nadsázkou Radim z organizace Aerorozvědka ČR, která vyvíjí, testuje, montuje a dodává na Ukrajinu každý rok tisíce dronů.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Zmizel doslova přes noc. Ráno 10. listopadu se Ukrajina probudila bez jednoho z nejvlivnějších lidí v zákulisí prezidentské moci – podnikatele Timura Mindiče. Muže, jehož jméno je dlouhodobě spojováno s prezidentem Volodymyrem Zelenským a který se stal klíčovou postavou jednoho z největších korupčních skandálů posledních let.
Češi by nejraději bydleli vedle Slováka, Angličana nebo Američana. Naopak nejméně oblíbenými sousedy jsou cizinci z národů, které jsou od Česka vzdáleny kulturně i geograficky a přes tuzemsko cestovaly v době migrační krize do západních zemí. Po ruské invazi na Ukrajinu se v žebříčku propadli také Rusové. Statistiku přibližuje datová redakce Aktuálně.cz.
Přišli o ruce, nohu nebo prsty, přesto se nevzdávají. Příběhy tří ukrajinských veteránů ukazují cenu, kterou jednotlivci platí za válku s Ruskem – i to, jak náročná je cesta zpět do civilního života. Zatímco oficiální čísla ztrát zůstávají utajená, za statistikami stojí konkrétní lidé, jejichž životy zásadně změnily drony, exploze a dlouhá rehabilitace.
V Moskvě v pondělí ráno neznámí pachatelé vyhodili do povětří automobil s generálporučíkem Fanilem Sarvarovem. Podle Vyšetřovacího výboru Sarvarov na následky zranění zemřel. Jedná se o již 11. generála od začátku ruské invaze v roce 2022, jehož život vyhasl za podivných okolností. Vyšetřovatelé z atentátu obratem obvinili Kyjev.
Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.
V rámci takzvané "humanitární pomoci speciální vojenské operaci" daroval Kamaz ruským vojákům nasazeným na Ukrajině nejen nákladní auta, ale i jeden nikdy nevyráběný Renault. Ten zde zanechala francouzská automobilka, když zemi urychleně opouštěla po ruské agresi v únoru 2022.
Skupina lidí, kteří dlouhodobě podporují Ukrajinu, stojí už přes 50 dní s ukrajinskou vlajkou před budovou Národního muzea v Praze a snaží se tak dosáhnout návratu vlajky na budovu muzea. Stojí tady v jakémkoliv počasí a pravidelně se chtějí střídat minimálně do konce roku. Aktuálně.cz s nimi o víkendu mluvilo a mimo jiné se zeptalo, co říkají na kritiky, kteří jejich postoj odsuzují.
Po více než pěti letech v izolaci se z běloruských věznic dostalo na svobodu hned 123 politických vězňů. Režim „posledního diktátora v Evropě” Alexandra Lukašenka po vyjednávání s USA propustil i ty nejprominentnější opoziční lídry z roku 2020. Za gestem, které Minsk prezentuje jako milosrdenství, ovšem stojí zrušení sankcí a riskantní geopolitická hra Washingtonu o oslabení ruského vlivu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Nic tu nenapovídá tomu, že uvnitř jedné z nízkých hal vznikají měsíčně stovky dronů včetně těch sebevražedných. Už od roku 2023 je přitom kolínská firma U&C UAS jedním z nejdůležitějších dodavatelů bezpilotních prostředků pro bránící se Kyjev. Podnik sice vznikl jako záložní kapacita původního výrobního závodu na Ukrajině, teď už ale funguje jako plnohodnotná továrna. A o zákazníky nemá nouzi.
