"Říkala jsem si, že za tím musí být někdo, kdo mě tady nenávidí. V Rusku jsem pro ně nezajímavý člověk," říká pro Aktuálně.cz senátorka za ODS Miroslava Němcová v reakci na vyjádření místopředsedy Rady bezpečnosti Ruska a bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva, který jí na sociální síti Telegram přál smrt.
Do Damašku minulý týden dorazila delegace z Ruska. Tématem jednání byla budoucnost ruských vojenských základen v Sýrii. Představitelé obou zemí se setkali poprvé od Asadova pádu. Damašek i Moskva v posledních týdnech vysílaly ohledně vzájemné spolupráce rozporuplné signály. EU zmírní protisyrské sankce, přesto stále apeluje na odchod Rusů ze země. Izrael mezitím expandoval na jihu Sýrie.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl komentovaného souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Ruské ztráty jsou obrovské, další vlna mobilizace nepopulární. Muže do armády tak lákají propagandisté jako například Vladimir Solovjov. Na jednom z plakátů se píše "Vpřed k vítězství: Smluvní vojáci obdrží jednorázovou platbu 400 tisíc rublů od státu a stát chrání jejich rodiny." Málokdo si ale umí představit, co je za necelých sto tisíc korun čeká na frontě.
Značka SWM rozjela výrobu v Kaliningradu, kde před válkou na Ukrajině působila německá automobilka BMW. Jenže se ukázalo, že navzdory nízkým cenám nemají Rusové o její auta zájem.
Senátorka a bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) čelí ostré kritice i výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu. Smyšleným výrokem české političky se má podle ruské tiskové agentury TASS zabývat ruský vyšetřovací výbor, který řeší vážnou kriminalitu.
Rusko má sice největší arzenál jaderných zbraní na světě, postrádá ale moderní raketu, která by je ve velkém množství dopravila na velkou vzdálenost. Po selháních vychvalované RS-28 Sarmat musí spoléhat na mezikontinentální balistické rakety ze sovětské éry.
“Zelenskému nezávidím. Jeho obliba klesá, na počátku války byl na 90 %, teď je na 51 %. Válka skončí neslavně a první, kdo to odskáče, bude právě prezident Zelenskyj, a to vcelku nevinně.” říká ve Spotlightu komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. “Stále víc lidí si uvědomuje, že vojensky tahle válka vyhrát nepůjde,” dodává.
Vědecký ředitel ruského think-tanku Fjodor Lukjanov nastínil plány Kremlu na nadcházející jednání se Spojenými státy. Rusko podle něj nehodlá učinit žádné územní ústupky na Ukrajině a bude se snažit prezentovat Vladimira Putina jako rovnocenného partnera Donalda Trumpa. Řekl to v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu TASS, který analyzovali pracovníci amerického Institutu pro studium války.
Vladimir Putin označil ukrajinskou vládu za nelegitimní. Podle analytiků z think-tanku Institut pro studium války (ISW) si ruský prezident připravuje půdu pro to, aby mohl ospravedlnit porušení jakýchkoli dohod s Ukrajinou.
Ruského prezidenta Vladimira Putina je třeba přinutit, aby akceptoval Volodymyra Zelenského jako prezidenta suverénní země, což musí být podmínka k jednáním o klidu zbraní na Ukrajině. Řekl to český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která v pátek předem zveřejnila úryvky z rozhovoru. Události na Ukrajině a v Rusku sledujeme v online přenosu.
Víte, pro koho pracujete? Tuto otázku pokládá britská vláda v nově zveřejněném dokumentu. Upozorňuje profesionály ze soukromých bezpečnostních a zpravodajských služeb, aby své informace nepředávali klidně i nevědomky Rusku, Číně nebo Íránu. Dle zákona o národní bezpečnosti jim za to hrozí trest. Britové přitom přiznávají, že problém úniku citlivých informací se stává stále naléhavější.
Britská rozvědka pomocí satelitních snímků analyzovala údery ukrajinských obranných sil na ropný sklad Kombinat Kristall vzdálený asi osm kilometrů od ruské letecké základny Engels-2 v Saratovské oblasti. Útok, ke kterému došlo v první polovině ledna, způsobil požár a škody na infrastruktuře.
Alexandr Lukašenko, který už posedmé vyhrál prezidentské volby, v předchozím funkčním období násilně potlačil opozici poté, co se proti němu v roce 2020 zvedly dosud nevídané protesty. “Lidé to často srovnávají s událostmi z Majdanu. Bělorusové ale nemají na revoluci sílu. Vědí, že jejich pán je daleko zlejší než ti ukrajinští," říká v rozhovoru pro Spotlight komentátor ČRo Libor Dvořák.
Zatímco na opuštěnou silnici v ukrajinských lesích padá sníh, nocí zní motory startujících dálkových útočných dronů. Mají za cíl oslabit ruskou armádu daleko za frontou, v místech, kde Kreml skladuje munici a vojenské vybavení. "Neprozradíme, kde udeříme. Ale bude to bolet," naznačuje v reportáži agentury Reuters ukrajinský velitel.
Zatímco ještě před pár lety Elon Musk tweetoval převážně o vesmíru, v poslední době si oblíbil politická témata. Jeho zdvižená pravice při inauguraci Donalda Trumpa nebo podpora krajně pravicové strany AfD v Německu je ale pro některé fanoušky Tesly příliš. Po vypuknutí války na Ukrajině nejsou ve své kůži ani majitelé ruských aut.
V České republice si vydělávala na výškových pracích, dodělávala si doktorát. Maximum času trávila v horách. Teď ovládá drony v zákopech na Donbase. S Češkou přezdívanou Radouch jsme mluvili během jejího volna ve východoukrajinském městě Slavjansk o její cestě od rozdávání humanitární pomoci k zabíjení Rusů.
Prezident Vladimir Putin opakovaně slibuje, že vytlačí Ukrajince z Ruska. Zprávy z bojiště ale naznačují, že tvrdohlavá taktika jeho polních velitelů v Kurské oblasti nikam nevede a spíš udivuje Ukrajince, kteří brání zabraný kus Ruska proti značné přesile.
Zátoka Balaklava na poloostrově Krym byla jedním z nejstřeženějších míst v dobách studené války. Na místě se nacházela podzemní ponorková základna, jež ve svém nitru skrývala skladiště jaderných hlavic pro torpéda i suchý dok na opravu lodí. Poslední ponorka ale základnu opustila v roce 1996 a později se stala muzeem přístupným veřejnosti. Nyní však opět ožívá a má znovu sloužit vojenským účelům.
Americký prezident Donald Trump tlačí na Rusko, aby jednalo o míru na Ukrajině. Pokud tak neučiní, hrozí přísnějšími sankcemi a dalšími cly. "Nic nového to není," reaguje Moskva. Ve hře je i zvýšení těžby ropy, která by mohla srazit její cenu. Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že takové kroky by se Washingtonu mohly vymstít.
