Po stažení ukrajinských vojáků z Kurské oblasti, začínají ruští agresoři napadat civilisty v sousední Sumské oblasti. Rusové k náletům na ukrajinské obyvatelstvo využívají také drony řízené optickými vlákny, které nelze zastavit rušičkami.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila projekt Open Technology Fund (OTF), který milionům lidí žijícím v zemích s represivními režimy včetně Číny a Ruska umožňoval volný přístup na internet. Krok vlády vyvolal znepokojení demokratických i republikánských zákonodárců, podle kterých je neziskový program zásadním nástrojem proti vzestupu Pekingu, píše deník The Washington Post.
Kdyby na Ukrajině zavládl mír, Rusko by čelilo vážné hrozbě – návratu statisíců traumatizovaných vojáků, kteří by mohli přispět k růstu nezaměstnanosti, násilí a kriminality. Podle novinářky Faridy Rustamové z telegramového kanálu Faridaily24 se Kreml na tuto situaci připravuje. Přesto hrozí, že systém podpory veteránů tlak neustojí a zhroutí se.
Na ukrajinském ústupu z ruského města Sudža v Kurské oblasti minulý týden měli podle zjištění amerického deníku The Washington Post značný podíl severokorejští vojáci, kteří se na frontě objevili v hojném počtu. Stalo se tak jen několik týdnů poté, co jihokorejská rozvědka upozorňovala, že do Ruska z KLDR míří posily, aby nahradily zhruba tisíc padlých krajanů.
“Je to zklamání, že nedošlo k 30dennímu příměří,” řekl k úternímu telefonickému rozhovoru mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem analytik Mark Cancian. Podle něj je ale povzbudivé, že spolu dva světoví lídři vůbec mluví.
Spřízněnci Kremlu jeví po úterním telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem spokojenost. Vyplývá to z jejich reakcí nejen na sociálních sítích. Putin podle nich ukázal, že je pro šéfa Bílého domu přinejmenším rovnocenným partnerem.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí zveřejnilo záběry různé vojenské techniky a zbraní ukořistěných a zničených v Kurské oblasti. Jeden z ruských vojáků na videu ukázal i několik českých zbraní, které na místě objevil.
Donald Trump se pokouší o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, jeho snaha však naráží na tvrdou diplomatickou hru Vladimira Putina, který situaci využívá k vlastnímu prospěchu, píší zahraniční média. Rusko zatím nabízí jen omezené ústupky, třeba krátkou pauzu v útocích na energetickou infrastrukturu, zatímco od USA a Ukrajiny žádá dalekosáhlé kompromisy. Přinášíme přehled analýz zahraničních médií.
Vlnu nesouhlasu členů Senátu vyvolalo ve středu vystoupení nezařazené senátorky Daniely Kovářové na schůzi horní komory. Řekla v něm mimo jiné, že Česko není ve válce a že se neděsí Putina ani toho, že by za několik let stanul na pražském Staroměstském náměstí.
Na internetu se objevilo video, na kterém se ruský prezident Vladimir Putin směje při poznámce, že míří k zásadnímu telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem se zpožděním. Pro Putina je to typické, konstatuje Jiří Just. "To je jeho oblíbený trik. Opravdu se chce objevit jako ten muž, na kterém záleží a na kterého ostatní čekají."
Ukrajina oznámila, že dokázala upravit svoji protilodní střelu Neptun. Nový Long Neptun (Dlouhý Neptun) dokáže urazit tisíc kilometrů a lze ho použít i na pozemní cíle. Prezident země oznámil, že zbraň použili k útoku na Rusko, které vede na Ukrajině už čtvrtým rokem svoji agresi. Paradoxem je, že právě tento úspěch možná "přiškrtí" telefonát Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem.
Byl to podle různých zdrojů dvě až tři hodiny trvající hovor, ale Putin neustoupil prakticky v ničem. První komuniké navíc vydal Kreml, což o něčem svědčí. To americké následovalo později a bylo o poznání kratší a střízlivější. Pokud by výsledky byly pro USA dobré, Donald Trump by se nepochybně ihned pochlubil před novináři a na sociálních sítích bychom četli jeho euforická vyjádření.
V úterý mezi 15:00 a 17:00 středoevropského času si mají telefonovat americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimír Putin, aby domluvili detaily případného příměří na Ukrajině. Ruský prezident ale dává ostentativně najevo, že není do ničeho nucen.
Maďarskem poslední dobou zmítá jedna protivládní demonstrace za druhou. Té sobotní se v Budapešti zúčastnily tisíce lidí. Na pódiu vystoupil i Peter Magyar, který slavil nečekaný úspěch ve volbách do Evropského parlamentu. Teď chce porazit Viktora Orbána v dalších parlamentních volbách v Maďarsku. "Orbán má téměř neomezené prostředky, udělá vše, aby zase vyhrál," říká novinář Oliver Adámek.
Válka na Ukrajině má devastující dopady na etnické menšiny. Podle vědkyně, burjatské aktivistky, která se zabývá zapojením ruských etnických menšin do invaze, Marie Vjuškové hrozí, že v důsledku nadměrné mobilizace vymizí celé národy. “Jde v podstatě o jejich vyhlazování. Je to děsivé,” říká v rozhovoru pro nezávislý list The Moscow Times.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Donald Trump v pondělí oznámil, že bude v úterý jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o příměří na Ukrajině. Své si k tomu už předtím řekli i další členové Trumpovy administrativy jako ministr zahraničí Marco Rubio či zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff, který již jednal přímo v Kremlu. Ozvala se i ruská strana. Aktuálně.cz přináší souhrn nejdůležitějších výroků.
Americký prezident Donald Trump bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na stole je od minulého týdne návrh 30denního příměří. “Uvidíme, jestli dokážeme válku ukončit. Možná ano, možná ne, ale myslím si, že je tu velká šance,” řekl americký prezident novinářům. Podle zdrojů z ruské armády to ale s příměřím příliš nadějně nevypadá.
Rusko má všechny karty. Rusko nemá žádné karty. To je mariáš Donalda Trumpa. Není dne, aby americký prezident s něčím nevyrukoval. Senzačním, skandálním nebo oběma dohromady, zaznívá v nejnovějším dílu podcastu Kaviárové tousty.
V únoru 2022 představila Evropská komise návrh, podle kterého byla zbrojní výroba označena za společensky škodlivou. Po třech letech je situace úplně jiná – Ursula von der Leyenová chce do evropského zbrojení nalít 800 miliard euro. "Nakopne" to evropský průmysl? Stane se Česko zbrojařskou velmocí? Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje, že to tak jednoduché není.
