V ruském městě Mědnoje v Tverské oblasti nechaly úřady odstranit vojenské kříže z polských válečných hrobů. Na místě je asi šest tisíc ostatků padlých z takzvaného Katyňského masakru z let 1940 a 1941. Polákům se to nelíbí a proti odstranění se hlasitě ozvali. Není to přitom poprvé, co Rusko odstraňuje nepohodlné zmínky o své vlastní historii.
Měla to být jedna z rozhodujících zbraní, které Západ dodal Ukrajině. Americké Abramsy a německé Leopardy měly hrát zásadní roli v ukrajinské ofenzivě v roce 2023. Tanky ale postupně na ukrajinském bojišti zcela pozbyly svého původního významu. Ukrajinci se proto rozhodli, že jejich využívání proti ruským agresorům zcela změní.
Zatímco ve světě mizí ploty, Finsko naopak jeden masivní staví, a to přímo na hranici s Ruskem. Nová bariéra má nejen zastavit migranty, ale symbolizuje i zásadní obrat v politice země, která ještě nedávno s Moskvou udržovala křehké vztahy. Teď místo turistů přichází ostnatý drát, kamery a nejistota, jak se život v pohraničí změní.
Nejprve se dostanou například dovnitř systému nemocnice. Nic neukradnou, ale "klíč" či "zadní vrátka" pak prodají až za desetitisíce korun dál. Hackeři, kteří si vstup koupí, pak mají přístup k datům pacientů a mohou nemocnici vydírat. Když zařízení nezaplatí, vše zveřejní. Na nárůst podobných vyděračských útoků upozorňuje společnost Check Point Software Technologies.
Přestože se Ukrajina s Ruskem po prvních přímých jednáních nedohodly na příměří, někteří američtí analytici považují poslední vývoj za nadějný. Peter Slezkine z washingtonského Stimsonova centra tvrdí, že konflikt s velkou pravděpodobností může skončit ještě letos.
Naděje na návrat k hranicím z roku 1991 nebo 2022 je velmi malá. Tedy alespoň podle ukrajinského velvyslance ve Spojeném království a bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného. Ten ve svém projevu na konferenci Export bezpečnosti varoval, že Rusko má stále prostředky na pokračování války.
Výstup na svého času nejvyšší sochu světa nesoucí jméno "Matka Vlast volá", kterou najdete nad ruským Volgogradem (dřívějším Stalingradem), se stal osudným pro rektora Moskevské státní akademie tělesné kultury Nikolaje Česnokova. Při čtvrtečním výšlapu zemřel - zřejmě na infarkt - přímo uvnitř hlavy sochy. Tu Sověti postavili jako připomínku vítězství nad nacismem, podobná stojí i v Kyjevě.
Je mladý, energický a úspěšný. Nový velitel ruských pozemních sil generál Andrej Mordvičev patří ke generaci ruských generálů, kteří si vydobyli ostruhy až ve válce na Ukrajině. Velel obléhání Mariupolu, dobyl Avdijivku a získal titul "Hrdina Ruska". A v minulosti hrozil Evropě.
Rusko, Ukrajina a Bělorusko by měly být součástí jednoho státu. S nápadem přišel člen výboru pro obranu ruské Státní dumy Viktor Sobolev krátce poté, kdy jeho vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je potřeba vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle předních politických představitelů Ukrajiny jsou Sobolevovy představy v souladu s těmi Putinovými.
Hokejové mistrovství světa budí pozornost i v Rusku, přestože se tamní reprezentace turnaje nesmí účastnit. Legenda sovětské "sborné" Vjačeslav Fetisov tvrdí, že každý, kdo sleduje přímé přenosy, je zrádce, sportovní kanály však zápasy stále vysílají. Další média pak fantazírují o sestavách, jaké by Rusko mohlo mít, pokud by na šampionát probíhající v Dánsku a Švédsku smělo.
Kromě lidí z bývalých sovětských republik se mnou ve frontě na úřadě pro cizince stálo dost Afričanů a Číňanů, svěřil se na síti X spolupracovník Aktuálně.cz žijící v Moskvě, Jiří Just. "Afričané se tu objevují díky velké družbě mezi Ruskem a Afrikou. Pro Rusko je Afrika nový Klondike," glosuje host Matyáše Zrna.
Poradce ruského prezidenta Anton Kobjakov zavzpomínal v úterý během právnické konference v Petrohradu na sovětské časy. Ty podle něj neskončily, Sovětský svaz se totiž podle jeho názoru z právního hlediska nerozpadl, a válka na Ukrajině je tak jenom vnitrostátním konfliktem. Podobné výroky přitom čas od času trousí také jeho šéf, ruský prezident Vladimir Putin.
Americký prezident Donald Trump poprvé přiznal to, co si většina evropských lídrů myslí už dlouho. Řekl jim v soukromém rozhovoru, že ruský prezident Vladimir Putin není připravený ukončit válku. Trump s tímto vyjádřením přišel po telefonickém hovoru s Putinem, píše Wall Street Journal. Jde o příkrý rozpor s tím, co říká na veřejnosti, tedy, že věří, že Putin chce mír.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Kurskou oblast, o které tvrdil, že je "úplně osvobozená", i když některá místa stále ovládají Ukrajinci. Putin zde odhodil diplomacii a pronesl řadu nezvykle ostrých výroků. Třeba opět obvinil ukrajinské vojáky z toho, že jsou "neonacisté". Prohlásil také, že projevují "extrémní idiocii" a že "i v soutěži idiotů by se umístili až na druhém místě".
Rusko rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu u hranic s Finskem, jak ukazují nové satelitní snímky. Členové NATO si myslí, že jde o počáteční fázi dlouhodobé snahy, napsal americký deník The New York Times. Kreml se tak už nyní připravuje na realitu po skončení války na Ukrajině.
Práce u rozvědky s drony Mavic je také zajímavá. Chlapci zde sledují pozice - domy, cesty, pohyb, prostě vše, a to 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Ruský vůdce Vladimir Putin je na pokraji dosažení toho, co si vždycky přál. Evropští lídři doufali, že Putinova neúčast na mírových jednáních v Turecku, která sám požadoval, bude pro Donalda Trumpa poslední kapkou v jeho poháru trpělivosti. To se ale nestalo, píše britský list Telegraph.
Na sociálních sítích se objevilo video, kde mluví okupanti z jedné jednotky ruské armády o své etnické příslušnosti. “Já jsem Jakut, já Nanajec, já Kazach, já Čukča,” popisují vojáci. “Bojujeme za Rusko, ale není mezi námi ani jediný Rus,” říkají pobaveně.
Až komicky působí ohlasy po společném telefonátu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Kreml mluví o dlouhém hovoru, který nechtěl ani jeden z mužů ukončit. A Trump v ryze pozitivním duchu navázal, když zmínil, jak Putin mluvil o jeho manželce Melanii.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se téměř polovina zbraní používaných na frontě nyní vyrábí přímo na Ukrajině. Domácí zbrojní firmy navíc dokáží produkovat více zbraní, než si ukrajinská vláda může aktuálně dovolit nakoupit. Bez finanční pomoci ze Západu tak Ukrajina není schopna plně využít vlastní výrobní kapacity, upozorňuje The Wall Street Journal.
