Několik stovek lidí demonstrovalo v neděli před ruskou ambasádou v Kyjevě. Dav se dožadoval propuštění letkyně Nadiji Savčenkové. Ta je v Rusku obžalovaná z vraždy a z nezákonného překročení ruských hranic, za což pro ni žádá prokuratura 23 let vězení. Žena všechna obvinění odmítá.
Prezident Zeman škodí zemi a Češi na to zatím nepřišli, společnost naslouchá lžím, říká novinář, bývalý velvyslanec v Rusku a disident Luboš Dobrovský. Část společnosti se podle něj chová jako dav a hledá vůdce, který nabídne jednoduché řešení problémů, podobně jako po letech 1945 nebo 1968. Dobrovský tvrdí, že ruský režim útočí na evropský klid a ohrožuje naši svobodu a demokracii, i pomocí propagandistických webů. Novináři taky prý podle něj podlehli Babišově velké protikorupční revoluci, která ale prý vede k trvalému prohlubování nedůvěry všech ve všechno.
Oleg útočil tam, kde podle Rusů žádný útok nebyl. Je ze západní Sibiře, jeho spolubojovník Max z Tatarstánu. Bojovali jako dobrovolníci v Doněcku. Jejich život změnil masakr 3. června 2015 u města Marjinka. Film Olegova volba, který představí mezinárodní festival Jeden svět, pátrá po stopách války i v márnicích, na hřbitovech a v nákladních vozech převážejících padlé.
Na devět stovek hostů se sešlo na Pražském hradě k oslavě tříletého výročí Miloše Zemana ve funkci. Prezident v úvodním proslovu naznačil, že by se nebránil další kandidatuře ve volbách, které se uskuteční v roce 2018. Na oslavy dorazili mimo jiné bývalí členové Zemanovy vlády a souputníci, například Miroslav Grégr, Eduard Zeman, Jan Fencl nebo Zdeněk Jičínský. Dostavili se ale také zástupci mladší generace, které reprezentoval mimo jiné bývalý ministr zahraničí Jan Kohout, odborový předák Josef Středula a šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Dorazil také režisér Juraj Jakubisko s manželkou.
Mladý ukrajinský hudebník, který upadl do zajetí separatistů, kde místo nucených prací ladil piana. Nebo důstojník, vychovaný "v ruské kultuře a v ruském duchu", který se jako jediný odmítl vzdát nepříteli a jeho spolubojovníci ho k tomu museli donutit. To jsou jen dva z příběhů z dokumentu režisérek Larysy Artiuginové a Oleksandry Čuprinové Jak jsme se stali válečnými dobrovolníky, které nabídne letošní ročník festivalu Jeden svět. Vypráví o ukrajinských dobrovolnících z praporu Donbas, kteří se rozhodli dělat to, co jinde zastane armáda: bránit zemi, v níž žijí.
Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková nemohla ve čtvrtek po zásahu soudu přednést svou závěrečnou řeč, nyní ji proto zveřejnila na sociálních sítích. Podle obhájců začala držet hladovku. Podle obžaloby je odpovědná za smrt dvou ruských novinářů. Savčenková vinu odmítá. Uvedla nicméně, že se proti rozsudku ruského soudu nehodlá odvolávat. Kdy bude rozsudek vynesen, ruský soud dosud neoznámil.
Ministři zahraničí takzvané normandské čtyřky se na jednání v Paříži shodli, že volby v povstaleckých oblastech Ukrajiny by se měly konat do poloviny roku 2016. Ministři jednali o ukončení násilností v Donbasu a zejména o zmíněných volbách, které mají potvrdit nový status separatistických regionů. Ukrajinský ministr Klimkin po jednání konstatoval, že k žádnému výraznému posunu však nevedlo a je třeba učinit ještě velké pokroky v otázkách bezpečnosti a uplatňování příměří před tím, než bude volební zákon přijat.
Mladí Rusové rukují do války na východní Ukrajině z mnoha různých důvodů. Aby zabezpečili své rodiny, kvůli ideálům i ruské propagandě. Často je ani nenapadne, že se domů mohou vrátit v rakvi. V akci Cargo 200. Máša Noviková, ruská režisérka žijící v Amsterodamu, o ní natočila unikátní dokument. Představí se na festivalu Jeden svět.
Pracují u nás stovky ruských špiónů. Jejich cíl je jasný: zpochybnit NATO, oslabit Česko, rozbít Evropskou unii.
Ruský prokurátor navrhuje, aby ukrajinská pilotka Naďa Savčenková strávila 23 let ve vězení. Podle prokuratury řídila palbu na ruské vojáky v Donbasu. Savčenková je viněna z vraždy, z pokusu o vraždu a z nezákonného překročení hranic. Pilotka údajně měla předloni v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny úmyslně navést minometnou palbu na skupinu neozbrojených civilistů a novinářů, kteří byli na kontrolním stanovišti separatistů.
Osmatřicetiletá vražedkyně uťala hlavu čtyřletému děvčeti. Byt v Moskvě, v němž děvče hlídala, po vraždě zapálila. Podle policie možná nejednala z vlastní vůle. V době vraždy se údajně v jejím okolí pohyboval muž, po němž policisté zatím neúspěšně pátrají. Policejní hlídka ženu zadržela u stanice metra, kde ji vyzvala k předložení průkazu totožnosti. Žena pak před očima šokovaných kolemjdoucích vyjmula z tašky hlavu mrtvoly a křičela, že dítě zavraždila. Hrozila, že se vyhodí do povětří.
Český politický azyl získal ruský disident Vladimír Špitaljov. Opoziční aktivista je známý svými protestními akcemi na Rudém náměstí v Moskvě a před českým velvyslanectvím. Pozornost ruských bezpečnostních složek Špitaljov ale získal především článkem o ukrajinském režisérovi Olegu Sencovovi, jenž byl odsouzen ke dvaceti letům ve vězení kvůli údajnému terorismu, který zakončil tím, že "Sencov musí být osvobozen, stejně jako celý Krym". Do Česka se rodina podle Špitaljova vydala na konci srpna loňského roku proto, že má v tuzemsku známé, od kterých mohla v začátcích získat pomoc.
Jak se žije lidem, jejichž zemi rozdělila válka? Ta na východní Ukrajině začala začátkem roku 2014 - masové nepokoje na kyjevském Majdanu rychle přerostly v ozbrojený konflikt. Mnoho lidí od té doby každodenně přemýšlí nad tím, co jsou ochotni obětovat v boji za národ. Osudy Ukrajinců i Rusů a pnutí mezi oběma zeměmi ukazují dokumenty, který v kategorii Neklidná Ukrajina představí letošní festival Jeden svět. Začne už příští týden.
Nostalgie po minulých časech Sovětského svazu a komunismu dál ovládá ruskou společnost. Ukázal to průzkum nezávislého sociologického centra Levada. Podle něj Rusové nejvýš hodnotí vládu Leonida Brežněva, který nařídil v roce 1968 invazi do Československa. Na druhém místě je Stalin. Roste popularita posledního ruského cara Mikuláše II., jeho vládu hodnotí pozitivně třetina Rusů. Nejhůře naopak dopadli Michail Gorbačov a Boris Jelcin.
Ukrajina má v úmyslu postavit podél celé své dva a půl tisíce kilometrů dlouhé hranice s Ruskem bezpečnostní bariéru, aby zastavila případný útok vedený z druhé strany. „Projekt Zeď“ je ambiciózní plán, doposud z něj však byla realizována jenom malá část.
Syrský prezident poskytl rozhovor německé televizi ARD. V něm sdělil, že povstalcům, kteří složí zbraně, nabídne amnestii, aby se mohli vrátit k normálním životům. Nepadlo však ani slovo o tom, že by odešel z prezidentské funkce, jak stále požaduje umírněná opozice. Evropa by podle něj neměla bojovat proti němu, ale proti terorismu. Pak by stačilo, kdyby země EU poskytly Syřanům pomoc, aby mohli zůstat ve své zemi a nemuseli hledat azyl na Západě.
Chodí mi řada nechutných zpráv a mailů, nadávali mi a vyhrožovali, říká učitelka Petra Štěpánová, která v Máte slovo přednesla své protiruské názory. Teď prý má policejní ochranu, tvrdí ale zároveň, že je čeho se bát. Lidé podle ní nejsou informovaní o ruském režimu. Zároveň říká, že její názory vadily i v její škole.
Americké letectvo tento týden podepsalo smlouvy v hodnotě 160 milionů dolarů se dvěma společnostmi na vývoj nových motorů. Se společností Aerojet Rocketdyne Holdings Inc se dohodlo na vývoji motoru AR1 v hodnotě 115 milionů dolarů. Další kontrakt uzavřelo s konsorciem, tvořeným společností Blue Origin a firmou United Launch Alliance. Americký Kongres po ruské anexi Krymu přijal rezoluci zakazující nákup ruských motorů, kterou ale musel nakonec po velkých sporech odvolat.
Bulharský list Trud s odvoláním na spolehlivý zdroj v celní správě uvedl, že se na čerpacích stanicích v zemi prodává benzin pocházející od radikálního hnutí Islámský stát (IS). Úřad pro boj s organizovaným zločinem (GDBOP) a tajná služba DANS podle Trudu potvrdily, že v hlavním městě Sofii a v dalších 15 oblastech země se provádějí speciální prověrky. Informaci o palivu pocházejícím od IS odmítly úřady komentovat.
Ruský bitevní letoun Suchoj Su-25 se zřítil u Stavropolu na jihu evropské části Ruska, pilot zahynul. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany. Příčiny havárie má objasnit zvláštní vyšetřovací komise, uvedla agentura Interfax. "Dnes v 19:23 moskevského času (17:23 SEČ) se u letiště Buďonnovsk ve Stavropolském kraji při cvičném letu zřítil letoun Su-25," stojí v úředním komuniké. Let byl podle něj bez ostré munice, stroj se zřítil v neobydlené oblasti a na zemi nezpůsobil žádné škody. Bitevníky Su-25 nasazuje Rusko v počtu nejméně 12 kusů i ve své operaci v Sýrii. Tam tato letadla slouží k přímé letecké podpoře vojsk prezidenta Bašára Asada.
