Podle ruského ministerstva spravedlnosti země jedná s Ukrajinou o předání čtyř odsouzených Ukrajinců, včetně režiséra Oleha Sencova, k výkonu trestu na Ukrajině. Nedávno odsouzená ukrajinská pilotka Nadija Savčenková mezi nimi není. Ministerstvo prý nařídilo vězeňské správě, aby připravila dokumenty potřebné k rozhodnutí o předání čtveřice ukrajinských odsouzenců do jejich vlasti.
Letoun Boeing 737 společnosti FlyDubai, který letěl z Dubaje do Rostova na Donu, se zřítil na rostovské letiště nad ránem 19. března. Podle předběžných závěrů vyšetřování Mezistátního leteckého výboru (MAK) si piloti počínali chaoticky a nedokázali přijmout správné rozhodnutí. MAK v Rusku a dalších postsovětských zemích vede vyšetřování příčin leteckých nehod.
Soud v Saratovské oblasti přijal žalobu na prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Tu podal řádový občan. Požaduje, aby byla hlava státu odvolána. Jakmile ale okolo případu vznikl rozruch, soud další postup v případu ukončil. Už dříve na Putina podal žalobu opoziční vůdce Alexej Navalnyj kvůli porušení protikorupčního zákona. Moskevský soud ji ale odmítl přijmout. Chystaný proces u saratovské justice - soudě podle osudu Navalného žaloby - patrně skončí dříve, než začne.
Nizozemci v referendu odmítli asociační dohodu EU s Ukrajinou. Radost mají euroskeptici a Moskva. A což teprve, kdyby Britové řekli ne.
Podle jihokorejského ministra obrany Han Min-kua nedávné severokorejské testy raket ráže 300 milimetrů svědčí o tom, že Pchjongjang je těsně před dokončením vývoje svého nového vyspělého raketometného systému (MRLS). Jeho rakety mají předpokládaný dolet 2000 kilometrů, vzdálenost jihokorejské metropole Soulu od demilitarizované zóny je přitom čtyřikrát kratší. Soul také uvedl, že KLDR je podle expertů nyní schopná nasadit jadernou hlavici na balistické rakety středního doletu.
Nizozemci ve středu v referendu odmítli přidružení Ukrajiny k Evropské unii. To sice neznamená automaticky krach dohody, ale naznačuje, že země není v EU příliš vítaná. Což je dobrá zpráva pro ruského prezidenta Vladimira Putina. "Víme, kdo bude otevírat šampaňské, když zvítězí ne,“ řekl ještě před hlasováním šéf vládní Strany práce Diederik Samsom. "Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," komentoval výsledky ruský premiér Dmitrij Medveděv.
V případě, že by se Rusko rozhodlo jít do otevřeného konfliktu s Ukrajinou, boje by podle ruského šéfa dolní komory Naryškina trvaly maximálně čtyři dny a výsledek by byl předem jasný. Ukrajinské vedení na výroky ruského politika reagovalo ironicky. Oleksandr Turčynov, šéf ukrajinské Bezpečnostní rady, označil Naryškinova slova za symptom vážných problémů ruské armády.
Některé české střední a vysoké školy začlenily do vyučování hodiny, v jejichž rámci se studenti učí, jak rozpoznat kremelskou propagandu. Projekt byl zahájen organizací Člověk v tísni. Ta varuje, že se prokremelské webové stránky snaží šířit dezinformace s cílem oslabit veřejnou podporu prozápadní politiky české vlády.
Ruská státní média mlčí o ruské větvi aféry Panama Papers jako hrob. O to nemilosrdněji však "grilují" ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ruská novinářka Galina Timčenko. Před dvěma lety musela jako šéfredaktorka - k ruské vládě kritického - zpravodajského serveru Lenta.ru redakci opustit. Se skupinou názorově spřízněných novinářů pak založila v Lotyšsku nový zpravodajský server Meduza.i.o.
Ruský publicista Matvej Ganapolskij se v komentáři pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy dotýká aféry kolem petrohradského virtuóza Sergeje Roldugina, přes jehož firmy mohly projít miliardy z pochybných transakcí podnikatelů považovaných za Putinovy staré přátele. Sám ruský prezident ale podle autora žádné peníze nemá, protože je nepotřebuje.
Reportéři opozičního listu Novaja Gazeta se "Putinova" violoncellisty Sergeje Roldugina ptali na konci března na jeho offshorové firmy a podíly v hodnotě zhruba dvou miliard dolarů. Odpověděl, že si musí rozmyslet, co může říkat a co ne.
Česká média jsou nejvíce protiruská na světě. Tvrdí to Ruský ústav pro strategický výzkum (RISI) - vlivný moskevský think-tank, původně analytický odbor tamní rozvědky. Podívejte se na nejzajímavější tabulky.
Česká média jsou nejvíce protiruská na světě. Tvrdí to Ruský ústav pro strategický výzkum (RISI) - vlivný moskevský think-tank, původně analytický odbor tamní rozvědky. Televize Rossija 1 jde ještě dál: odvysílala dokument, v němž o Praze hovoří jako o hlavním centru protiruské informační války. Hlavní líheň protiruské propagandy prý však "zřejmě není" v redakcích českých médií, ale v sídle americké rozhlasové stanice Radia Svoboda (RFE/RL) na pražském Hagiboru.
Ruská policie tvrdí, že zadržela 167 členů kriminálních gangů při zátahu v jedné restauraci v Jekatěrinburgu. Ministerstvo vnitra má podezření, že si zde šéfové zločineckých skupin rozdělovali sféry vlivu v Uralské oblasti. Na to, že se mělo jednat o bosse a jejich doprovod, zabavili zvláštní policejní jednotky a detektivové malé množství zbraní. Podle ministerstva šlo o čtyři pistole, čtrnáct nožů, dřevěnou pálku, gumový obušek, balíček, který mohl obsahovat hašiš, a údajně nelegálně vyrobený alkohol. Všech 167 zadržených odvezla policie k identifikaci a sejmutí otisků prstů.
Vrcholní představitelé ruského režimu musí počítat s tím, že se můžou znelíbit a půjde jim o život, je to jako riziko povolání, říká politolog Tomáš Šmíd. V posledních měsících zemřelo několik lidí, kteří podle něj hráli klíčovou roli při plánování invaze na Krym. Zároveň tvrdí, že na Rusko stále tvrději dopadají sankce a nízká cena ropy, země prý bohatství, které získala během let hojnosti, projedla a rozkradla.
Společnosti spojené s bezprostředním okolím ruského prezidenta Vladimira Putina mají na svých zahraničních účtech asi dvě miliardy dolarů. Informaci přinesl v neděli večer web britského deníku The Guardian a opírá ji o řadu dokumentů, které se mu podařilo získat. Putin však není zdaleka jediný politik figurující v "Panamských papírech". Desítky prominentních politiků a byznysmenů z řady světových zemí ukrývají své bohatství v daňových rájích, aby předešly jeho zdanění úřady svých vlastních států.
Karlovarskému letišti loni klesl počet cestujících o téměř 58 procent na 34 tisíc. Pokles, i když už ne tak razantní, očekává letiště, které patří Karlovarskému kraji, i letos. Karlovarský kraj a letiště v současné době jednají o zavedení linek do Ruska s nízkonákladovou společností Poběda, o lince do izraelského Tel Avivu a německého Düsseldorfu. Za výrazným poklesem počtu cestujících je snížení poptávky ruské klientely po cestách do České republiky, je to kvůli celkově zhoršené ekonomické situaci v Rusku. Letiště loni skončilo ve ztrátě téměř deset milionů korun. Podobný výsledek očekává i v letošním roce. Ještě v roce 2013 letištěm prošlo přes 104 tisíc cestujících.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z mohutného ostřelování u Náhorního Karabachu. Karabašské úřady tvrdí, že ázerbájdžánská armáda v noci na sobotu za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva podnikla největší útok za více než dvacet let. Ázerbájdžán oznámil, že padlo 12 příslušníků jeho armády, Arménie později vyčíslila své ztráty na 18 vojáků. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval ke klidu zbraní. Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let minulého století.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko se ve čtvrtek vyslovil proti přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, jak to ve středu doporučil zahraniční výbor ukrajinského parlamentu, Nejvyšší rady. "Rada nepodpoří tento návrh. Ani to neposuzujme. Je to iniciativa pár poslanců," řekl Porošenko při setkání s ukrajinskou komunitou ve Washingtonu, kde se účastní summitu o jaderné bezpečnosti. Kyjev se podle hlavy státu potřebuje spíše soustředit na vyvíjení účinného nátlaku na Rusko, aby splnilo své závazky z mírových dohod z Minsku, zejména ohledně stažení ruských vojáků a zbraní z Donbasu na východě Ukrajiny.
Ruská kontrarozvědka FSB oznámila, že zadržela údajného ukrajinského špiona, který měl být nástrojem komplikovaného agenturního plánu zaměřeného na kompromitaci ruských tajných služeb. Agent, který prý působil ve službách ukrajinské kontrarozvědky SBU a americké CIA, byl vyhoštěn zpět na Ukrajinu, oznámil Interfax. Podle ruské agentury jde o ukrajinského podplukovníka Jurije Ivančenka, který měl v Rusku sehrát roli dvojitého agenta. Jako pracovník ukrajinské SBU měl ruské FSB nabídnout své služby a nechat se zverbovat, aby později síť ruských spolupracovníků prozradil Ukrajincům. Ruská FSB při této příležitosti oznámila, že USA řídí veškerou činnost SBU namířenou proti Rusku.
