


Obama pohrozil Putinovi odplatou za hackerské útoky. Reagan by se obracel v hrobě, řekl také
Donald Trump nevěří tomu, že by ruští hackeři na pokyn Kremlu chtěli ovlivnit americké volby. Podle něj stížnosti začaly až po porážce Hillary Clintonové.



Donald Trump nevěří tomu, že by ruští hackeři na pokyn Kremlu chtěli ovlivnit americké volby. Podle něj stížnosti začaly až po porážce Hillary Clintonové.



"Prosím přestaňte obviňovat Evropu. Unie a její členské státy nejsou důvodem, proč nyní sledujeme tragédii v Aleppu a dalších částech Sýrie," řekl předseda Evropské komise Donald Tusk.



Státy unie opět prodlouží platnost svých ekonomických sankcí proti Rusku. Uvalily je kvůli ruské pomoci separatistům na Ukrajině. Sankce tak budou platit dalších šest měsíců. Podle diplomatů je ale dost dobře možné, že se země unie na prodloužení dokázaly shodnout naposledy. Unie čeká, jestli nastávající americký prezident Donald Trump nezruší americké sankce proti Rusku. Trump je v předvolební kampani opakovaně kritizoval.



Lídři Evropské unie se dohodli na prodloužení ekonomických sankcí proti Rusku kvůli konfliktu na Ukrajině. S odvoláním na diplomatické zdroje to uvedla agentura Reuters. Sankce budou trvat nejméně dalších šest měsíců, tedy do poloviny roku 2017. Prodloužení sankcí, které unie spojuje s plným prosazením mírových dohod z Minsku a které nyní platí do konce ledna 2017, se očekávalo. Evropská osmadvacítka hospodářskými sankcemi vůči Rusku reaguje také na anexi ukrajinského poloostrovu Krym na jaře 2014.



Starosta východní části syrské metropole Aleppa Brita Hagi Hasan popsal přímo v Bruselu lídrům zemí Evropské unie situaci ve své části města. Podle něj jde o katastrofu „mimo rámec lidské představivosti“. Ve východním Aleppu podle něj pořád zůstává asi 50 tisíc lidí, z nichž mnozí potřebují zdravotnickou pomoc. Starosta lídrům zemí EU vytkl, že mezinárodní společenství nedělá dost pro zastavení násilí.



Ze syrského města Aleppo poletí do Česka na léčení sedm tamních dětí. Do země by měly dorazit na začátku roku 2017. Vybere je humanitární organizace Syrský arabský červený půlměsíc, působící přímo v Aleppu. Město se stalo symbolem syrské občanské války, za poslední čtyři roky v něm zahynuly tisíce lidí. Většinu města nyní kontroluje armáda, věrná prezidentu Bašáru Asadovi. Ve východním Aleppu, donedávna kontrolovaném povstalci, ale stále panuje obří humanitární krize.



Ruská kontrarozvědka FSB ve čtvrtek oznámila, že zatkla členy teroristické skupiny, která plánovala útoky v Moskvě. Instrukce dostávala podle vyšetřovatelů od velitele organizace Islámský stát (IS) v Turecku. Skupinu, která vlastnila zbraně a výbušniny, podle FSB tvořili občané Moldavska a Tádžikistánu. Odhaduje se, že v řadách IS v Sýrii a Iráku bojuje několik tisíc lidí s ruským občanstvím, většinou ze severního Kavkazu. Právě nutností boje s těmito radikály zdůvodňuje Kreml operaci v Sýrii, kde od loňského září podporuje síly prezidenta Bašára Asada.



Ruský prezident Vladimir Putin se podle důvěryhodných zdrojů v amerických tajných službách osobně zapojil do nedávných hackerských útoků na počítače Demokratické strany. Televizní stanici NBC to podle jejího vyjádření potvrdili "dva vysoce postavení představitelé amerických tajných služeb" s "vysokou dávkou důvěryhodnosti". Kreml podobná obvinění opakovaně odmítá, přestože dalších důkazů o jeho spojení s hackery a útoky na USA postupně přibývá.



Ve čtvrtek začíná fungovat evropský navigační systém Galileo. Projekt, který se budoval sedmnáct let, má představovat civilní obdobu navigačních systémů americké GPS a ruského GLONASS. Díky Galileu bude pro řidiče snadnější chytit signál v tunelu a pro záchranáře zase nalézt člověka v moři. Za budování a přípravu systému zodpovídá Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém, jejíž administrativní sídlo je v Praze. Výstavbu systému zajišťují státy EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury (ESA) a dalších institucí.



Povstalci, jejich rodiny a civilisté mají opustit poslední enklávu ve východním Aleppu. Rusko slíbilo všem bezpečný odchod. Syrská armáda uzavírá vojenskou operaci na východě města.



Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.



Novým majitelem řetězce M.video se stane skupina Safmar, která minulý týden koupila od české skupiny PPF a společnosti EMMA Capital firmu Eldorado, hlavního konkurenta společnosti M.video.



Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.



Povstalci ve východním Aleppu téměř kapitulovali, mají v rukou jen pět procent města. Turecko vyjednalo s Ruskem dohodu, která by umožnila evakuovat ozbrojené rebely, jejich rodiny a civilisty. Dosud však evakuace nezačala a znovu jsou z ulic hlášeny těžké boje. Masivní bombardování připravilo v posledních dnech o život mnoho lidí, podle svědků těla obětí zůstávají ležet na ulicích a zraněným nemá kdo pomoci.



"Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa bude mít dvě hlavní priority. Boj proti Islámskému státu a hledání politiky vůči Číně. Pokud bude chtít získat podporu Ruska a nějak s ním spolupracovat, zůstává otázkou, co mu za to nabídne. Může to být zrušení sankcí," předpokládá bývalý český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.



Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj na své internetové stránce ohlásil, že se rozhodl kandidovat na ruského prezidenta v roce 2018. Současně vybídl veřejnost k podpoře své kandidatury, aby byl k volbám v roce 2018 připuštěn. V opačném případě vyzval volby bojkotovat. Rusko podle opozičníka naposledy zažilo volby v podobě otevřené politické soutěže před více než dvěma desetiletími. Od té doby je kontroluje Kreml, který vybírá i soupeře Vladimira Putina. Ale volby bez výběru nejsou volbami, stejně jako volby s "neměnným vládcem a souborem statistů". Minulý měsíc ruský nejvyšší soud anuloval podmínečné odsouzení opozičníka za údajnou zpronevěru.



Nově zvolený americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil, že ministrem zahraničí v jeho vládě bude od 20. ledna dosavadní šéf těžařské společnosti ExxonMobil Rex Tillerson. Muž, který má velmi dobré osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, odmítal sankce přijaté Spojenými státy vůči Rusku za anexi Krymu v roce 2014.



Reportér Tomáš Forró strávil víc než dva týdny se Slováky a Čechy, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se k proruským separatistům. Chtěl se dozvědět, proč odešli zabíjet do války, která se jich netýkala.



Evropská unie vydává svým členům i kandidátským zemím písemné instrukce, jak hovořit o Rusku. Na tiskové konferenci v Bělehradě to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zdroj svého zjištění neuvedl. Není to prý ale velké tajemství. "Víme o tom, že v EU existují písemné instrukce o tom, jak se každá země musí veřejně vyjadřovat při jakékoli zmínce o Rusku. Stojí tam, že povinností je šířit jako mantru termíny 'anexe Krymu' a 'okupace Donbasu'. Vypadá to, že tato instrukce je závazná," prohlásil ruský ministr. Lavrov poznamenal, že státy EU se této instrukci slepě nepodřizují. Evropská unie se podle něj snaží "spřátelit s řadou zemí proti Rusku", což je slepá ulička, prohlásil.



Novým generálním tajemníkem OSN se prvního ledna příštího roku stane 67letý António Guterres. Bývalý portugalský premiér má desetiletou zkušenost z čela úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a bojovat za práva běženců hodlá i v budoucnu. Žádným aktivistou, jak se obávalo Rusko a Čína, však být nechce. Hovoří o sobě jako o pokorném diplomatovi, který bude stavět mosty a zprostředkovávat řešení palčivých konfliktů.