Charkov jako město nějakým způsobem funguje. Jsou otevřené kavárny a děti si hrají v parku. „Ale pak najednou přiletí raketa a zasáhne dům,“ popisuje situaci ve městě stiženém válkou režisér dokumentárního snímku Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil.
Dokumentární road movie Velký vlastenecký výlet je sondou do myslí Čechů, kteří podporují Putina a ruskou politiku. Filmový štáb Robina Kvapila je vzal do válečných oblastí Ukrajiny a navštívil s nimi masové hroby v Izjumu i ostřelovaný Charkov. Jak tito lidé tváří v tvář realitě reagovali? A změnilo to jejich pohled na Rusko a válečný konflikt? Film má v českých kinech premiéru 21. srpna.
Přestože od odjezdu posledního sovětského okupanta z Česka uteklo již více než 34 roků, stopy po 23leté přítomnosti vojáků řízených Moskvou je v Česku patrný dosud. Třeba v Ralsku, kde břízy a borovice postupně pohlcují zdevastované paneláky po rodinách sovětských důstojníků. Kousek odtud navíc přesně před 40 lety došlo k jedné z největších tragédií, jež okupanti v Československu způsobili.
David Čičkan, ukrajinský výtvarník, anarchista a voják, padl v bojích proti ruské agresi. Na kyjevském Majdanu mu přišly dát poslední sbohem stovky lidí z řad rodiny, přátel i kulturní a aktivistické scény.
Ruská média a politici píší o pondělním třístranném jednání o konci války na Ukrajině různě. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například doufá, že Ukrajina projde takzvanou finlandizací a bude muset odevzdat kusy území. Média pak připomínají vliv Trumpova charismatu a označují diskuse s "nelegitimním" Zelenským za surreálné.
Rusko má na frontě u Pokrovsku v Doněcké oblasti sto tisíc vojáků. To je podle analytiků síla, která by mohla klidně útočit na evropskou zemi. Ukrajinští obránci, posílení elitní brigádou Azov, nyní museli v tomto sektoru zastavit ruský postup.
Ukrajinská společnost Fold před sebe postavila velkou výzvu. Vyvíjí dron řízený optickými vlákny, který může létat až do vzdálenosti 100 kilometrů od svého operátora. To je více než dvojnásobek vzdálenosti, jíž dosahují současné modely jedné z nejobávanějších zbraní ruské agrese na Ukrajině.
"V našem sektoru nikdo pořádně nebyl a pokud tu někdo byl, tak utíkal," popisuje podplukovník elitní 4. brigády ukrajinské Národní gardy situaci v klíčové části fronty severně od Dobropilje u Pokrovsku. Právě tam jeho brigádu minulý týden přesunuli "hasit" kritickou situaci - hrozil zde katastrofální průlom, když Rusové pronikli i za "Novou donbaskou linii".
Prezident Donald Trump v pondělí přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v oválné pracovně Bílého domu k zásadnímu jednání o ukončení války na Ukrajině. Mezi diplomatickou vážností a Trumpovým osobitým stylem se za účasti předních evropských lídrů odehrávalo napjaté vyjednávání. Svět sleduje, zda se podaří dosáhnout průlomové dohody a jaký bude další osud Ukrajiny.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
Ruský prezident Vladimir Putin daroval během pátečního summitu na Aljašce nový motocykl místnímu obyvateli. Ten si dříve postěžoval na potíže se sháněním náhradních dílů kvůli válce na Ukrajině.
Na sociálních sítích se v pondělí rozšířilo video zachycující ruské bojové vozidlo s americkou vlajkou, které se řítí přes ukrajinské frontové linie.
Většina ukrajinských dronů s dlouhým doletem přepraví výbušninu do vzdálenosti 1300 kilometrů. Ty nejlepší z nich, jako je například An-196, doletí dále jen díky většímu množství paliva, které se přidá na úkor výbušniny. Ukrajina ale začíná vyrábět novou střelu s plochou dráhou letu Flamingo s doletem tři tisíce kilometrů. Váží ohromujících 6 000 kilogramů, čtyřikrát více než americké Tomahawky.
Zelenskyj je ochoten se setkat s Putinem, Trump už připravuje třístrannou schůzku, Rusové ale brzdí optimismus. Včerejší jednání v Bílém domě tak možná nakonec k ničemu konkrétnímu nepovede, ale z pohledu Ukrajiny a Evropanů splnilo hlavní účel – Donald Trump byl spokojený. A spokojený americký prezident je dnes hlavním cílem evropské (a ukrajinské) diplomacie.
Ze zhruba 30 dolarů za barel na polovinu se v roce 1986 zřítily ceny ropy poté, co Saúdská Arábie tehdy roztočila ventily ropných vrtů. Cenový propad černého zlata vysál už tak chabou ekonomiku tehdejšího Sovětského svazu a přispěl ke konci studené války. Současné zvýšení těžby v arabských zemích takové ambice nemá. Ale tankování v nejbližších týdnech a možná i měsících českým řidičům zlevní.
Plány na výstavbu jaderného reaktoru, který by měl napájet budoucí základnu na Měsíci, existují už několik let. K jejich realizaci ale bylo vždycky dost daleko. Teď ale prozatímní šéf NASA Sean Duffy oznámil smělý plán: do roku 2030 chce dopravit na Měsíc jaderný reaktor o výkonu 100 kilowattů.
Vladimir Putin, evropští lídři, Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj - všichni se nějakým způsobem zapojili do pondělního jednání v Bílém domě, kde se hledala cesta k míru na Ukrajině. Na rozdíl od únorové schůzky měl Zelenskyj mnohem lepší přijetí, Trump mu dokonce pochválil oblek. Po jednání s evropskými lídry americký prezident volal do Kremlu, výsledkem prý bude summit Putin-Trump-Zelenskyj.
"Co bychom řekli matkám těch, kteří tu padli?" ptá se Ruslan, 46letý voják, který žil a pracoval v České republice, ale vrátil se na Ukrajinu bojovat. Se svou jednotkou rozvědky 10. horské brigády má jasno - když se dozvěděli o Putinově požadavku, aby Ukrajina odevzdala Rusku neokupovanou část Donbasu, postavili se všichni proti.
Donald Trump přistál 15. srpna 2025 na aljašské základně Joint Base Elmendorf-Richardson a vzápětí ho následoval i Vladimir Putin. Série fotografií, nasvícená jako pod reflektory divadelních ramp, zachycuje symbolická gesta a momenty demonstrace moci dvou světových lídrů. Bylo to divadlo pro celosvětové publikum, hlavní role tentokrát patřily Trumpovi a Putinovi.
Ukrajinci tvrdí, že jejich odstřelovač z elitní jednotky Privid (Duch či Přízrak) zabil dva ruské vojáky ze vzdálenosti čtyř kilometrů. Pravděpodobně se mu tak podařilo překonat rekord, píše britský web The Telegraph.
