Moldavská vládní strana PAS prezidentky Maii Sandu dosáhla v klíčových volbách překvapivě jasného vítězství. Získala nadpoloviční většinu a otevřela cestu k urychlení snahy o vstup do EU. Proruský Vlastenecký blok utrpěl těžkou porážku a hrozí protesty, zatímco vláda varuje před ruskými pokusy o vměšování.
Důležité volby v nejchudší zemi Evropy ovládla vládní strana PAS, na druhém místě skončil Vlastenecký blok komunistů a socialistů a do parlamentu se dostala tři další uskupení. Vládu ale sestaví vítěz voleb, od čehož si Moldavané i média slibují těsnější spolupráci s Evropskou unií a odklon od ruského vlivu. Zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz z Kišiněva popisuje povolební detaily.
Zachytit ruskou balistickou střelu Iskander ve vzduchu je velmi obtížné, Ukrajinci se tak místo toho zaměřují na jejich odpalovací zařízení a posádky. Musí si ale dát pozor - jejich týmy může potkat stejný osud.
Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Kišiněv bránil Moldavanům žijícím v Rusku se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS). Peskov dále prohlásil, že vyjadřovat se k výsledkům voleb je předčasné.
Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentních volbách v Moldavsku přes 50 procent hlasů, uvedla ústřední volební komise po sečtení více než 99,5 procenta. Již dříve - po sečtení více než 98 procent hlasů - agentury APA a DPA napsaly, že PAS obhájila parlamentní většinu a že zisk 49,67 procenta hlasů by měl straně zajistit 54 ze 101 křesel.
Ruský miliardář a zakladatel sociální sítě Telegram Pavel Durov v neděli obvinil podle agentury Reuters francouzskou zpravodajskou službu z toho, že se ho skrz prostředníka zeptala, zdali by nemohl cenzurovat některé moldavské hlasy před loňskými prezidentskými volbami v této východoevropské zemi.
Od nedělního rána do večera probíhají v Moldavsku důležité parlamentní volby, které rozhodnou o tom, jestli se země přikloní k Moskvě, anebo k Bruselu. Reportér Aktuálně.cz se vydal k hranicím se separatistickým Podněstřím, kde během jeho návštěvy hraničního mostu prohlásila policie most za zaminovaný.
Ruský postup na frontě je pomalý, bolestivý a vykoupený obrovskými ztrátami. Kreml ostře zkritizoval ruský senátor Dmitrij Rogozin, který zastupuje agresorem okupovanou Záporožskou oblast. Stejně kriticky se o vývoji bojů vyjádřil i bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj.
O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.
Moldavská volební komise vyloučila z nedělních parlamentních voleb proruskou stranu Velké Moldavsko (Moldova Mare) kvůli podezření z nelegálního financování. Je to již druhá proruská strana vyřazená jen několik dní před hlasováním.
Na ukrajinské frontě hrozí pat, nebo jde o ticho před další táhlou ruskou ofenzivou? Někdejší vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v nedávno zveřejněném článku uvedl, že na východě Ukrajiny panuje patová situace, protože dronová hradba znemožňuje provádět klasické vojenské manévry.
Nová studie převrací tradiční pohled na Napoleonův katastrofální ústup z Ruska. Analýza DNA vojáků pohřbených v masovém hrobě u litevského Vilniusu vyvrací dlouholeté domněnky o hlavních příčinách zkázy Grande Armée.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Vypadá to, že narušení vzdušného prostoru členských států NATO se stává novou normou. Od hranic východního křídla členských států aliance po Skandinávii zaznamenávají spojenci sérii dronových a leteckých incidentů, které testují připravenost aliance i odhodlání jednotlivých vlád. Během posledních dvou týdnů došlo k podobným incidentům již v šesti zemích aliance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v úterý při jejich jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o střely Tomahawk, aby donutil Rusko k míru.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
V noci na pátek byl již podruhé uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm u Aalborgu kvůli podezření na aktivitu neznámých bezpilotních letounů. Dánský deník Ekstra Bladet zároveň upozornil na přítomnost ruské výsadkové lodi s vypnutým sledovacím systémem v blízkosti dánských výsostných vod. Moskva ovšem již dříve jakoukoli účast na incidentech s drony popřela.
Rusové přišli s novou strategií a od léta útočí na dodávky západních zbraní, které míří k ukrajinským vojákům na frontu. Zaměřují se na hlavní železniční uzly, elektrické rozvodny, depa s lokomotivami a nádraží, na kterých čekají na spoj i civilisté.
Každý den zveřejňuje ukrajinský generální štáb tabulku se seznamem zlikvidovaných ruských vojáků a vojenské techniky. V pondělí 22. září mohla přibýt na seznam neobvyklá položka – zajatý ruský armádní osel.
