Ve čtvrtek se mezi Ruskem a Spojenými státy odehrála největší výměna vězňů od konce studené války. Z Ruska na západ zamířilo 16 lidí, opačným směrem deset - osm dospělých a dvě děti. Aktuálně.cz nabízí přehled nejvýraznějších tváří, které se dostaly na svobodu.
Rusko se v uplynulém týdnu více zaměřilo na východ Ukrajiny, kde zorganizovalo sérii útoků, jejichž cílem bylo prolomit obranné linie pomocí bojových vozidel a pěchoty. Podle analytiků okupanti tento typ výpadů podnikají jen na konkrétních oblastech fronty, což může svědčit o docházejících prostředcích armády. "Moskva nyní donutí své vojáky sáhnout si na dno," hodnotí američtí analytici.
Severoatlantická aliance ve čtvrtek ocenila výměnu 26 vězňů mezi Ruskem a Západem jako příklad spolupráce mezi spojenci v NATO. Propuštění v Rusku vězněného amerického novináře Evana Gershkoviche nebo ruského opozičníka Vladimira Kara-Murzy uvítal také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva nebo britský premiér Keir Starmer.
Moskva představuje strategického spojence Íránu a je už otevřeně nepřátelská vůči Izraeli. V reakci na úmrtí šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a dění na Blízkém východě to v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká profesor mezinárodních vztahů na Telavivské univerzitě Meir Litvak.
Mezi Ruskem a Spojenými státy probíhá historická výměna vězňů. Agentura Bloomberg ve čtvrtek napsala, že se na svobodu dostal asi nejznámější západní zajatec ruského režimu, americký reportér Evan Gershkovich. Součástí původní dohody měl být i Alexej Navalnyj, velmoci ji však již nestihly podepsat předtím, než v únoru za nevyjasněných okolností zemřel.
Kreml posílá na frontu statisíce ruských mužů včetně zajatců s nedostatečným vybavením a minimálním výcvikem. Tato ruská politika už začíná mít vliv i na samotné obyvatele Ruska. Řada vojáků se po návratu domů dopouští násilných trestných činů. Ruské úřady se ale zdráhají válečné veterány kritizovat a Putin je vyzývá k tomu, aby se stali "novou elitou" země.
"Ulevilo se mi, když jsme přejeli hranici do Mongolska. V Rusku to bylo horší, než jsem čekal," říká o přejezdu více než 1500 kilometrů ruského území cestovatel Dan Přibáň. Na dobrodružnou výpravu po Turecku, Íránu, Turkmenistánu, Kazachstánu, Rusku až do Mongolska vyrazil v polovině dubna se dvěma původně vojenskými sanitními vozidly Luaz 967. Pro Aktuálně.cz popsal své dojmy z cesty po Rusku.
Z ruských věznic zmizeli další dva vězni - ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který si odpykává trest za údajnou vlastizradu, a bývalý americký voják Paul Whelan, odsouzený za špionáž. Jde o další z řady lidí, kteří byli odsouzeni kvůli kritice ruské agrese na Ukrajině nebo za spolupráci s opozicí a kteří byli náhle přesunuti. Není jasné, kde se nyní nachází.
Na sociální síti Telegram si lze objednat únos, mučení i další druhy násilí. Jeden z účtů podle zjištění Aktuálně.cz podobné "služby" nabízí i v Česku. Za zmlácení člověka v Praze požaduje necelých 13 tisíc korun. Kanály, kde násilníci působí, vedou ruskojazyčné skupiny. V postsovětských zemích jde o trend spojený s drogovým byznysem. Při útoku svou oběť natáčí a další lidé pak s videi obchodují.
Vedení ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v pondělí přiznalo ztráty v pouštní bitvě, které ruští ozbrojenci utrpěli na hranici Mali a Alžírska. Wagnerovci vstoupili na území Tuaregů a dopadlo to pro ně katastrofou.
Ukrajinská armáda oznámila, že při útoku zasáhla a potopila ruský trajekt, který převážel z přístavu Port Kavkaz na Krym přes Kerčský průliv palivo a zbraně. Na zveřejněných fotografiích je vidět hustý dým.
Profesor historie na Yaleově univerzitě Timothy Snyder si myslí, že když americký prezident Joe Biden neobhajuje post, má víc času přemýšlet o svém odkazu. Odborník na střední a východní Evropu proto předpovídá, že stávající americká administrativa udělá v příštích šesti měsících v politice ohledně Ukrajiny, která se brání ruské agresi, nečekané věci.
Uplynuly přesně dva roky od masakru, který se stal jedním ze symbolů brutality války na Ukrajině. Při tragédii ve věznici Olenivka v Doněcké oblasti zahynulo nejméně 54 ukrajinských válečných zajatců a dalších 150 bylo zraněno. Stovky rodin stále neví, kde jsou jejich blízcí, a přestože ukrajinští novináři získali důkazy o pachatelích, spravedlnosti se v blízké době nedočkají.
Japonsko a Evropa, ač leží daleko od sebe, sdílí stejné obavy. Rusko aktuálně není bezprostřední hrozbou, stát by se jí ale mohlo, zvlášť pokud bude růst spolupráce Kremlu s Čínou, která zůstává nejobávanějším hráčem v regionu. "Je možné, že čínský prezident Si Ťin-pching se stane dalším Putinem," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz japonský profesor bezpečnostních studií Masajuki Masuda.
Přední kremelský propagandista vystupující jako Maxim Kalašnikov přiznal, že prezident Vladimir Putin nemůže vyhrát válku, protože spoléhá na zraněné vojáky. Kalašnikov, který pravidelně analyzuje válku na Ukrajině, přiznáním šokoval své příznivce.
Je mýtus, že diktátoři jen lusknou prstem a vše je podle nich, i oni žijí ve strachu. Včetně Vladimira Putina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to popisuje německý autor bestselleru How Tyrants Fall Marcel Dirsus. Prestižní týdeník Economist zařadil dílo na svůj seznam nejlepších knih roku 2024. Dirsus upozorňuje, že být Putinem by se skutečně obával, co nastane, pokud bude Ukrajina dál klást odpor.
V pátek ráno vtrhla speciální jednotka ukrajinské bezpečnostní služby SBU do panelákového bytu v Dnipru. Osmnáctiletého muže vytáhla ve slipech z postele, srazila ho obličejem k zemi a spoutala mu ruce.
"Válka na Ukrajině otevřela Pandořinu skříňku," tvrdí expert na jaderné zbraně Hans Kristensen. Odkazuje tím na fakt, že Spojené státy proto, aby posílily vojenský arzenál svých spojenců, plánují rozmístit v Evropě střely dlouhého doletu. Tyto zbraně vyvolávají obavy z eskalace konfliktu.
Značka Jetta, která vznikla v roce 2019 jako společný podnik čínské společnosti FAW a německého Volkswagenu, začala oficiálně působit v Rusku. Sankce prý nejsou problém, píše tamní tisk.
Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
