John Wehrheim zachytil na svých fotografiích ze 70. let minulého století život hippies v Taylor Campu na havajském ostrově Kauai. Výstava jeho snímků, doprovázená krátkými příběhy portrétovaných, je nyní v evropské premiéře k vidění v galerii v pražském Domě U Kamenného zvonu. Taylor Camp, založený bratrem herečky Elizabeth Taylorové, bývá považován za jeden ze zásadních symbolů éry hippies.
Co máme společného s Maory nebo Inuity? Podle antropologa George P. Murdocka je minimálně 73 jevů, s nimiž se musí vypořádat každý člověk na světě. Všichni lidé se snaží zkrotit své vlasy, dorozumívají se jazykem a řeší, co bude po smrti. Etnolog Martin Rychlík napsal o pestrosti i stejnosti knihu Dějiny lidí, jejíž dotisk vyjde 24. října. "Děláme podobné věci, ale každý trochu jinak," říká.
Zprávy z ukrajinské fronty už na řadu lidí nepůsobí tak silně, jako když ruská invaze začala. Otupělosti vůči válce si všímá i spisovatel Jan Němec. Ve své nové knize Liliputin přináší povídky, které se odehrávají na pozadí konfliktu a rozvíjejí útržky z médií. V rozhovoru popisuje, proč by si rád zkusil práci válečného reportéra i proč se stírají hranice mezi politickými událostmi a reality show.
Nejhezčí fotografickou knihou roku se stala publikace nazvaná Circles, kterou vydala Bára Prášilová v nakladatelství PositiF. Ocenění knize udělila v polovině dubna Asociace profesionálních fotografů. Fotografka v rozhovoru vysvětluje, jak kniha vznikala, proč ráda vytváří své vlastní světy, a popisuje, že má raději realitu než Photoshop.
Vtip, smutek, začouzené interiéry vináren, akty studentek ze strahovských kolejí a k tomu tísnivé dusno normalizace. Fotograf Jaroslav Kučera vybral více než 260 fotografií ze sedmdesátých a osmdesátých let, přidal k nim příběhy a vydal osobní svědectví o době "klidu před bouří".
„Jsem pořád v šoku. Že nějaký borec z dědiny od Kyjova vydá knížku. Když vyšla v nákladu 1 500 kusů, říkal jsem Martinu Reinerovi, že nemám ani tolik známých,” vzpomíná v prvním televizním rozhovoru spisovatel a kastelán zámku Milotice Evžen Boček na začátek úspěšné série o fiktivním zámku Kostka.
Slavného herce Oldřicha Nového si pamatujeme hlavně jako prvorepublikového milovníka. Monografie ON: Kristian v montérkách mimo jiné odhaluje, jak se herec jemných mravů prosadil v době, která místo gentlemanů začala uctívat umouněné dělníky. "Dokážu si představit, že v první polovině 50. let to byl pro Nového tanec mezi vejci," říká autorka knihy a filmová teoretička Šárka Gmiterková.
Německé nakladatelství Ravensburger oznámilo stažení několika dětských knih na motivy příběhů o Vinnetouovi. Učinilo tak po kritice a obvinění z rasových stereotypů o původních obyvatelích Severní Ameriky a nevhodném přivlastňování jejich kultury, píší německá média.
„Zpozornět bychom měli, když zapomeneme věci, které děláme běžně – jestli jsme zamkli nebo nechali zapnutou troubu. Pomůže říkat si to nahlas. Paměť se dá procvičovat na čemkoliv,“ říká Veronika Nešporová, autorka knihy o procvičování paměti Mozkocvična. „Jakmile začnete zapomínat ve větším měřítku, už je to většinou pozdě. Nejranější případy demence jsou kolem čtyřicátého roku,“ dodává.
Povinná literatura ve škole. Pro někoho strašák, pro jiného zábava. Každý si četbou klasických děl musel při studiu projít. Některé věty se postupem času staly tak známými, že lze jen podle nich poznat konkrétní román či báseň. Kde padlo: Ne každý, kdo bloudí, je ztracený; tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným; být, či nebýt, to je oč tu běží? Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
V pardubickém domě U Jonáše, který spravuje Východočeská galerie, začala výstava autorských knih. Autoři pocházejí ze zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Návštěvníci uvidí stovku publikací, jež osmdesátka tvůrců pojala jako umělecká díla.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
„Někdy to byla strašná bezmoc, ale jste máma, je to vaše dítě a milujete ho tolik, že byste pro něj udělala cokoliv. Sledovat pláč a sebepoškozování, to ale neustojí každý,” líčí Martina Kulhánková, maminka Anety trpící hraniční poruchou osobnosti, která spáchala sebevraždu. V knize Život na houpačce teď shromáždila příběhy dalších 21 lidí se stejnou diagnózou.
Dalšími hosty jsou ředitel pražské záchranky Petr Kolouch, bývalý policista Stanislav Kazbunda a autorka knihy Život na houpačce Martina Kulhánková.
Krajiny na snímcích Tomáše Chadima vypadají velmi reálně. Zobrazují místa, kde se setkává příroda s lidskými výtvory. Ve skutečnosti však jde o dovednou hru s obrazem, o manipulací s fotografiemi. Autor chce, aby se diváci zamysleli nad tím, jakou stopu v krajině lidstvo zanechává a co to o něm vypovídá. Nyní Chadim chystá knihu, ve které chce svůj soubor Znásilněná krajina shrnout.
Balíte zavazadlo na dovolenou a přemýšlíte, jakou knihu s sebou vzít? Který podcast, film nebo seriál vybrat k letnímu odpočinku? Tři tipy od Aktuálně+ mohou pomoci nejen s tím, ale také inspirovat, jaká místa v době volna navštívit. Tentokrát přináší knihy, které zaujaly členy redakce.
"Japonsko je pořád hodně zaměřené na výkon, ale je iluze, že tam lidé jen spí a pracují. Trend se mění a ne všichni chtějí obětovat celý život kariéře," říká novinářka Marie Machytková, která v Japonsku žila a napsala o tom knihu Sama v Tokiu. "Být v Japonsku osamocený je jednoduché, spousta lidí je doma s rodiči a nevychází ven," popisuje.
Aniž bychom si to příliš uvědomovali, prožili jsme na přelomu tisíciletí revoluci, která zcela změnila fotografii. O tom, jak tato převratná proměna probíhala a co z ní vzešlo, pojednává česká kniha Fotografie nového milénia, která získala jednu z hlavních cen v soutěži European Photo Book Award. O publikaci (a také o současné fotografii) jsme hovořili s jejím autorem Marianem Benešem.
Z hvězdy teenagerovských komedií vyrostl v uznávaného režiséra a scenáristu. Teď ale Jiří Mádl vydává svůj první román Přitažlivost planety Krypton. V rozhovoru přiznává, že do příběhu o dospívání, osamělosti a hledání domova ukryl i střípky z vlastního života. Mezi filmem a literaturou vidí stejnou propast jako mezi městem a lesem. Při psaní knihy si tak prošel terapií podobnou úniku do přírody.
