Už od základní školy Pak Čihjon snila o tom, že nastoupí na prestižní univerzitu, po které se zařadí mezi elitu své země. Vlast, jíž chtěla sloužit, se ale změnila ve stát, kde na ulici umírají děti hlady. "Ani když přede mnou zemřel jeden z mých žáků, jsem z toho nevinila vládu. Podlehla jsem propagandě," přiznává pro Aktuálně.cz uprchlice ze Severní Koreje, která nyní žije ve Velké Británii.
Videohry už dávno neslouží pouze jako nástroj k odreagování. V mnoha případech se stávají klíčem k tomu, jak ze získávání vědomostí udělat zážitek. To poznali i studenti Smíchovské střední průmyslové školy, kteří se díky nové videohře ocitli v kůži postavy z knihy Franze Kafky. První část titulu Playing Kafka, který si od letošního léta mohou hráči vyzkoušet, se inspirovala románem Proces.
Od vypálení Lidic nacisty uběhlo tento víkend 82 let. Přesto se stále o historii středočeské obce objevují nové informace. Historiku Eduardu Stehlíkovi se teprve v roce 2023 podařilo získat nové fotografie, které přináší i pro příbuzné zemřelých lidických obyvatel překvapivá odhalení. Někteří se dozvěděli, že měli více sourozenců, než si celý život mysleli.
I taková byla Ostrava. Ve třicátých letech uplynulého století se tam bavili lidé na horské dráze v zábavním parku Tivoli, obklopeni vzduchem plným popílku a dýmu. Haldžoři prahli po každém zapadlém kousku uhlí a horníci hledali nejrůznější prostředky, které by je vybudily při jejich těžké práci. Snímky zachycující dávné Ostravsko shromáždil ve své nové knize Vzhůru do dolů! Ondřej Durczak.
Když zavítáte do pustnoucích industriálních areálů Kladna, nemůžete si neklást otázku: Proč se tady neděje něco podobného jako třeba v ostravských Vítkovicích? Zasloužily by si nějakou formu záchrany. "Mojí jedinou odpovědí byla stále urputnější snaha znovu a znovu zachytit to, co ještě zbývá, a alespoň tak to zachovat pro ostatní," říká fotograf Šimon Vejvančický.
Devatenáctiletá britská herečka Millie Bobby Brown, která proslula rolí Eleven ve sci-fi seriálu Stranger Things od Netflixu, vydala svůj první román. Prózou nazvanou Nineteen Steps připomíná málo známou tragédii z druhé světové války, kdy 173 Britů zemřelo ve snaze dostat se do krytu. Incident, o němž anglická vláda informovala až po čase, přežila hereččina babička.
David Těšínský fotil na nejrůznějších místech světa a jeho vyprávění v knize Jiná krása trochu připomíná román On the Road od beatnické legendy Jacka Kerouaca. Střídají se tam vyprávění o podivných kumpánech, se kterými pil, o drogách, sexu, hudbě, ale také filozofické úvahy a popis vážných problémů našeho světa. A navíc jsou tam fotografie, které samy o sobě vyprávějí příběhy.
Co v práci zažívá toaletářka, jak o ní smýšlí bývalý dělník bez domova a jak jedenáctiletý školák? To ukazuje kniha socioložky Kateřiny Nedbálkové, která se snažila zmapovat i současné trendy v práci, třeba nejistotu. "Od plných úvazků a představy, že nás práce uživí a zajistí i solidní bydlení, si přivykáme na částečné úvazky a práce, které neposkytují kariéru, rekvalifikaci ani jistoty," říká.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Velmi sledovaný celosvětový fotografický magazín Leica Fotografie International ve svém nejnovějším čísle píše o knize českého fotografa Jaroslava Kučery Klid před bouří. Publikace zachycuje dobu normalizace a život lidí v té době. "Jeho mistrovské kompozice odhalují konflikt mezi vnější a vnitřní realitou, kterou prožívají hrdinové jeho snímků," píše šéfredaktor Ulrich Rüter.
Z tekutého polévkového koření Julia Maggiho někteří lidé vaří dodnes. Stejně tak nedá leckdo při praní nadále dopustit na mýdlo s jelenem, které začal ještě za Rakouska-Uherska vyrábět Georg Schicht. Některé výrobky z dob monarchie i první republiky se už ale z pultů obchodů dávno vytratily. Sběratelé Kamil Mittner a Daniel Trávníček je nyní připomínají v rozsáhlé knize Staré reklamní cedule.
Těsně poté, co čínská vláda v 50. letech potlačila povstání v Tibetu a zabila desítky tisíc lidí, do této provincie dorazila skupina zahraničních novinářů. Mezi nimi i Čech Jan Vinař, který z cesty napsal reportážní knihu. Na vydání čekala až do loňského roku, kdy vyšla s odborným doslovem. "Jde o zajímavý dokument doby a dobovou propagandu," říká religionista Luboš Bělka.
Archiv matematika a amatérského fotografa Karla Bucháčka skrývá skutečné poklady. Snímky, které zachytil, vystihují dobu od poloviny šedesátých let do sametové revoluce. Fotografoval invazi sovětských vojsk v roce 1968, bourání pražského Žižkova, stavbu obrovských sídlišť i běžný život. Přesto se o něm příliš neví. Chce to změnit připravovaná fotografická kniha Přidušené město.
Je to zapomenutý příběh. V 19. století odešlo asi 16 tisíc Čechů na Volyň na severozápadě dnešní Ukrajiny. Slib ruského cara o hospodaření a klidném životě se jim ale pod vládou různých režimů nikdy nesplnil. "Málokterý národ v Evropě něco takového zažil. Věřím, že proto jsou Ukrajinci dnes tak stateční," říká v rozhovoru Eda Kriseová, která historii oživila ve znovu vydané knize Kočičí životy.
Ještě v první polovině 19. století tvořily chudinu osoby z typických skupin společnosti, jako byli například mentálně či fyzicky postižení, vdovy, sirotci, nemocní. S průmyslovou revolucí začaly do měst proudit dělníci, s tím se objevily výkyvy nezaměstnanosti a zejména nekvalifikovaní lidé končili v nouzových koloniích a ještě hůře, třeba i v místnostech vydlabaných ve skále.
"Měla jsem pocit, že píšu o absolutně historickém tématu, které je už jenom vzpomínkou a nikdy se nemůže v naší části Evropy opakovat," říká polská novinářka Magdalena Grzebałkowská, která pro svou knihu vyzpovídala pamětníky, kteří prožili hrůzy druhé světové války jako děti. Pak Rusko zaútočilo na Ukrajinu. "A najednou se téma stalo opět aktuální."
Když psala svou knihu, byly chvíle, kdy si lehla na zem a křičela nebo plakala. Tak obtížné bylo pro Irinu Korotyčovou psát o její rodné Ukrajině v době válečné agrese Ruska a popisovat těžké osudy svých přátel i známých. Vytvořila tak knihu, která jako jedna z mála v Česku ukazuje válku ze zcela osobního, ukrajinského pohledu. "Jsem moc ráda, že jsem ji napsala. Věřím, že má smysl," říká.
"O tom, jak strávíte své stáří, dost možná rozhodujete už teď. Záleží na tom, zda jste aktivní a máte řád," tvrdí Jiří Hrabě, ředitel společnosti Elpida, která podporuje aktivní život seniorů. O dobrém stáří teď s kolegy vydal knihu Z nuly na sto. "Fyzická a mozková aktivita jsou naprosto stěžejní pro to, abych se dožil vysokého věku v relativně dobré kondici," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejčtenější ruská spisovatelka Ljudmila Ulická je v Česku známá svými občanskými postoji: za posledních 15 let pořádala v Rusku demonstrace proti narůstajícímu autoritářství a soustředění příliš velké moci do rukou prezidenta Vladimira Putina. Také ale vždy říkala, že jako autorka se cítí svobodná – píše, co chce, vydává u nakladatelství, které je jí blízké, a má stálé, pestré publikum.
Kniha Kočičí životy od Edy Kriseové poprvé vyšla v 90. letech minulého století, kdy Češi hleděli k Západu a dění na Východě je tolik nezajímalo, říká nakladatel Martin Vopěnka. I proto se rozhodl publikaci znovu vydat. Pro román s podtitulem Drama volyňských Čechů na Ukrajině je rok 2023 správný nový začátek, míní Vopěnka.
