Brněnský fotograf Jaroslav Pulicar je velmi uznávaný, ač o něm není příliš slyšet. Fotografuje totiž především sám pro sebe a pro svou radost. Jeho snímky zachycují poetiku i drsnou krásu každodenního života. Nyní jsou jeho snímky z Moravy, Ukrajiny i mnoha dalších míst k vidění v pražské galerii Leica. Výstava potrvá do 12. června.
Přestože první gramofony se v Československu začaly šířit už za první republiky, jejich vývoj pořádně nastal až po znárodnění hudební produkce. Závod v Litovli na Olomoucku začal vyrábět nejrůznější typy přehrávačů, které se dostávaly do škol, domácností i do klubů na diskotéky. Kvalita zvuku byla nejlepší v celém východním bloku, sehnat desky Deep Purple nebo Led Zeppelin byl ale kumšt.
Hosty vysílání jsou katolický kněz Tomáš Halík, industriální fotograf Viktor Mácha, divadelní režisér Petr Zelenka a spisovatelka Kateřina Tučková.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
Fotograf a historik umění Tomáš Pospěch byl letos vyhlášen osobností české fotografie, a to i díky práci, kterou odvedl na přípravě knižního vydání Deníků Josefa Koudelky. V rozhovoru s šéfem časopisu FOTO Tomášem Hlivou vypráví, jak publikace vznikala. "U několika pasáží je mi líto, že se do výsledné knihy nedostaly," prozrazuje.
Román Bílá Voda jedné z nejúspěšnějších českých spisovatelek Kateřiny Tučkové se měl na pultech obchodů původně objevit už sedmého dubna. Nakladatelství Host ale kvůli nedostatku papíru muselo vydání odložit na konec měsíce. Nejde o ojedinělý případ. Nouze o tiskařský papír a jeho zdražení komplikují nakladatelům práci už od loňského roku. Zvedly se také ceny knih, čtenáři si připlatí i u dotisků.
„Věkový rozdíl mezi námi není to zásadní. Zásadní je to, že je děda komunista a na věci týkající se politiky máme úplně odlišný názor. To největší dobrodružství jsem si vezla s sebou,” říká novinářka Michaela Janečková, která po smrti babičky vymyslela pro svého dědu jako rozptýlení cestu na Kubu. Zážitky pak sepsala do knihy Třešně v rumu.
Hosty jsou bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, uchazeč o post prezidenta Tomáš Březina, novinářka Michaela Janečková a režisér Robert Sedláček.
Po prasknutí aorty přišel o krátkodobou paměť. Starší zážitky si ale spisovatel Michal Viewegh vybavuje živě, a tak při příležitosti svých šedesátin vydal knihu Děravé paměti, ve které upřímně bilancuje svoje životní výhry i prohry. V rozhovoru popisuje, jak se ze zamindrákovaného panice stal donchuánem, proč se dřív pouštěl do střetů s literárními kritiky a co mu pomohlo v boji s depresí.
Moderní gastrozóna, výběrové kavárny nebo pulzující divadelní scéna a ambiciózní architektonické projekty. Na druhé straně také doutnající halda, zbytky chladicích věží v lesích a kaňon, odkud je možné sledovat žhavou strusku. Ostrava je městem kontrastů, což se pokusila zachytit trojice autorů v průvodci 111 míst v Ostravě, která musíte vidět.
Skaut Felix Kolmer skončil v roce 1941 s dalšími mladými Židy v Terezíně, pak ho přesunuli do koncentračního tábora v Osvětimi. Všechny hrůzy a útrapy přežil, a dokonce se po válce setkal se svou ženou, kterou si v Terezíně vzal. Jeho životní osudy vypráví nová fotografická kniha se snímky Libora Fojtíka.
„Ještě před pár lety byla Ostrava podceňována, ale prochází renesancí. Vybírali jsme z několika stovek míst a chtěli jsme se zamyslet nad tím, co by dokázalo zejména mladé lidi zaujmout,” říkají Jan Dvořák a Vasilios Chaleplis, dva ze tří autorů knižní novinky 111 míst v Ostravě, která musíte vidět.
Románovou kronikou Šikmý kostel nadchla čtenáře daleko za hranicemi Těšínského Slezska. Ještě před vydáním posledního dílu plánované trilogie se Karin Lednická rozhodla připomenout tragédii, která se odehrála v roce 1944 v obci Životice. Gestapo zde v odvetné akci zavraždilo šestatřicet mužů, následovalo zatýkání a odvážení do koncentračních táborů. O události dnes ví jen málokdo.
„Ze začátku to bylo spíš vzrušení a zábava, po čase jsem ale zjistila, že tam chodím za touhou vyhrát. Že mám problém, jsem si uvědomila, když jsem si začala půjčovat od přátel a začala tahat peníze z kreditek. Prohrála jsem víc než půl milionu,” líčí Šárka Medková, která o závislosti na hraní automatů napsala román Cesta do blikajícího pekla.
Fotograf Ondřej Durczak se už léta toulá po Bruntálsku a zaznamenává jeho podobu očima člověka, který je v tomto kraji doma. V podhůří Jeseníků nefotí idealizované krajiny, ale snaží se zachytit skutečnost. "Tak to vidím já a přiznávám, že je mi tento kraj srdečně blízko," říká v nové knize Bruntálsko - Alternativní fotografický průvodce, kterou připravil s Jiřím Siostrzonkem.
„Své oběti mají navěky pod kůží, nikdy na to nezapomenou. A já jsem chtěla vědět, co to dělá s lidmi kolem nich. Jak to přizabije mámu, jak táta zešílí, jak to rozboří celé rodiny, jak jim na ulici nadávají do vrahů,” vysvětluje novinářka Marcela Pecháčková, proč napsala knihu rozhovorů „Zabíjím rychle. Cena: 13 minut”. Ve věznicích mluvila s viníky smrtelných dopravních nehod.
Škola v americkém Tennessee se rozhodla z povinné četby pro žáky osmé třídy vyškrtnout knihu Maus od Arta Spiegelmana. Držitel Pullitzerovy ceny ve svém černobílém komiksu popsal zkušenosti přeživších holokaustu. Školní rada ho však označila za nevhodný kvůli vulgární mluvě a zobrazování nahoty.
Spisovatel Jaroslav Rudiš rád jezdí vlakem, což čeští i němečtí čtenáři jeho knih dobře vědí. V pondělí ho za jeho literární dílo, "jehož živým symbolem je železnice překračující hranice jazyků a krajů", ocenilo také České centrum Mezinárodního PEN klubu. "Mám rád prázdná noční nádraží, i když jsou všude okolo opilci," říká Rudiš v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. "Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů," říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností.
Jen na tři dny jsou v Zrcadlové kapli Klementina v Praze k vidění nejstarší svazky z trezorů Národní knihovny. Víkendové zpřístupnění vzácných rukopisů je vrcholem výstavy Kniha a závoj, prostřednictvím které si Národní knihovna připomíná 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily. Vstup je zdarma.
