Z nabídky jedné z největších automobilek General Motors zmizí do pár let vozy s benzinovými a naftovými motory. Nahradit je mají elektromobily, které by pomohly snížit množství vyprodukovaných emisí. Ty přispívají k oteplování klimatu, a jak ukázal nový výzkum, naše planeta nebyla za posledních 12 tisíc let teplejší než teď. Server Aktuálně.cz přináší lednový přehled novinek o klimatu.
Lenka Petráková pochází ze Slovenska, přesto ji v architektonické kariéře provází nápady spojené s vodou - a nejlépe širým oceánem. Za návrh plovoucí výzkumné stanice, která umí sbírat odpad a zároveň by byla domovem pro mořské badatele, získala prestižní cenu Nadace Jacquese Rougeriea. "Hledáme nová teritoria, kdyby pevnina nebyla pro život už vhodná," říká v rozhovoru.
Pro stromy nevidět les - to pro Mihaje Nitu není jen přísloví, ale profesní nevýhoda. "Když jdu lesem, vidím jen na sto metrů kolem sebe," říká lesník z univerzity v rumunském Brašově. Vlastní oči mu k výzkumu lesa nestačí - k tomu potřebuje pozorovatele vzdálenějšího v prostoru i čase. "Musíte vidět, co se dělo v 50. letech, nebo i před sto lety. Potřebujete oči na obloze," sdělil New York Times.
Počasí v loňském roce lze popsat jako střídání extrémů. Zatímco leden, březen, duben, červenec, listopad a prosinec patřily z hlediska srážek k sušším měsícům, únor, červen, srpen, září a říjen byly nadprůměrné. Normální byl pouze květen. Podle odborníků z projektu InterSucho srážková houpačka neuškodila krajině, avšak pro zemědělství znamenala řadu problémů.
Stovky lidí v Česku vyrazí o víkendu sčítat vodní ptactvo. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. To pomůže jejich ochraně. O sčítání informovala Zuzana Musilová z České zemědělská univerzity. Do terénu vyrazí přes 400 ornitologů a dobrovolníků, kteří pokryjí zhruba 700 lokalit. Ptactvo budou pozorovat u řek, rybníků, či přehrad.
Pusté oblasti severního a jižního pólu pokryté sněhem a ledem by se brzy mohly stát minulostí. Změně, ke které podle odborníků může dojít už za třicet let, ale lze předejít nebo ji lidstvo může alespoň zpomalit. Ukazuje to rozsáhlý dokument, který vyšel v prosinci. Co dalšího se na konci loňského roku událo v oblasti klimatu? Server Aktuálně.cz přináší měsíční přehled novinek.
Odložit kvůli koronaviru se letos musely olympijské hry, soutěže krásy i klíčový globální klimatický summit. Některé z těchto událostí se přejmenují, ale třeba evropské fotbalové mistrovství ponese značku "2020" i napřesrok. Podívejte se, kde musí lidé kvůli koronaviru čekat o rok déle na volby a jaké speciální kameny budou k vidění na světové výstavě v Dubaji. I ta začne se zpožděním.
"Celý rok je tady zima a stále prší, tak kde máte to globální oteplování?" S podobnými názory se mohli v průběhu letoška setkat čtenáři leckteré internetové diskuse. Chladnější léto mohlo vyvolat pocit, že jsme po suchých letech zpět v normálu, data ale hovoří jinak. "Rok 2020 sice byl více deštivý, stále ovšem byl nadprůměrně horký," popsal pro Aktuálně.cz meteorolog Petr Dvořák.
Pokud má být boj proti globálním změnám klimatu úspěšný, bude muset svůj životní styl změnit zejména bohatá elita, která produkuje obrovský podíl emisí skleníkových plynů. Jedno procento nejbohatších obyvatel planety má na svědomí dvakrát tolik emisí než celá chudší polovina lidstva, uvedl tento měsíc ve své zprávě Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP).
Elektromobily jsou pro řadu ekologů jedinou cestou, jak v rámci individuální mobility čelit globálnímu oteplování. Jenže jsou také pořádně drahou cestou, a i v poměrně bohaté Evropě je řada zákazníků, kteří si je nemohou dovolit, nejsou pro ně praktické nebo řidičsky zajímavé. Sportovní i lidová auta mohou zachránit syntetická paliva, jen nejprve musí najít podporu vlád i Evropské unie.
Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu na virtuálním klimatickém summitu apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování.
V letošním roce spadlo nejvíce srážek za posledních deset let, zbytek prosince už na tom nic nezmění, uvedl meteorolog Martin Štros ze serveru Meteocentrum.cz. Od začátku roku do konce listopadu podle něj v Česku spadlo 735 milimetrů srážek, přičemž normál pro celý rok činí 686 milimetrů. Ten byl překonán v průběhu října.
Češi by si mohli vyrábět elektřinu komunitně. Takzvaní prosumeři, výrobci a spotřebitelé zároveň, by mohli stavět vlastní solární panely, bioplynové stanice nebo větrníky a elektřinu z nich také používat. Od příštího roku podobné projekty podpoří dotace, nutný zákon ale teprve vzniká. V čem se Česko nyní může inspirovat v zahraničí, ukazuje nová studie podpořená státní Technologickou agenturou.
Šéfové vlád členských států EU v pátek brzy ráno rozhodli o budoucnosti klíčové klimatické politiky. Evropská komise již dříve navrhla zpřísnit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 procent alespoň na 55 procent oproti roku 1990. A lídři členských států tento cíl po celonočním jednání podpořili. Své požadavky prosadilo i Česko.
Největší plující ledovec na světě, známý pod jménem A68a, se přibližuje k britskému zámořskému ostrovu Jižní Georgie. Ledovcový gigant má zhruba stejně velkou rozlohu jako zmíněný ostrov. Tedy asi dvakrát větší než Lucembursko. Pokud se oba objekty střetnou, může to znamenat velké komplikace pro zdejší živočichy.
Step v ruském Dagestánu se mění na neúrodnou písečnou poušť. Proces tzv. dezertifikace v nogajské oblasti pozorují místní farmáři v posledních 20 letech. Pastviny zde postupně zakrývá písek, který je připravuje o živnost.
Mohutný lesní požár, s nímž už od poloviny října bojují hasiči na australském ostrově Fraser, se přiblížil obydleným oblastem. Úřady vyzvaly obyvatele k okamžité evakuaci. Informoval o tom server stanice BBC. Požár už zničil skoro polovinu tohoto největšího písečného ostrova, který je zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.
Česká zemědělská univerzita vytváří poblíž Lán na Rakovnicku na zhruba pětisethektarovém území tzv. chytrou krajinu, která zvládne změny klimatu a její půda odolá suchu i povodním. Pilotní projekt by měl být vzorem i pro jiná místa v Česku a Evropě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz principy jeho fungování vysvětluje rektor univerzity Petr Sklenička.
