


Kam zmizeli Piráti? „Pusťte nás na ně“ vyměnili za „Už jsme jako oni“
Kdybych potkala Ivana Bartoše, ptala bych se ho na klima a taky, proč nás ženy nebrání proti násilí.



Kdybych potkala Ivana Bartoše, ptala bych se ho na klima a taky, proč nás ženy nebrání proti násilí.



Kam s oxidem uhličitým? To je otázka, která už zaměstnává nejen ekology, ale také politiky, bankéře a byznysmeny. Skleníkového plynu, který vzniká při spalování fosilních paliv, v dopravě, průmyslu a energetice, je totiž v atmosféře příliš. Planeta se otepluje, oceány jsou kyselejší a klimatická krize se prohlubuje. Řešením by mohlo být ukládání uhlíku v půdě. Má to ale háček, varují experti.



V posledním roce a půl jsou mezi odpadky často roušky a respirátory. Mohou se rozkládat desítky, možná až stovky let. Čeští vědci proto přišli s alternativou - rouškami, které se dokážou rozložit do pouhých tří let. Jiný nápad na omezení odpadu přinesli i jejich kolegové ze Skotska. Podrobnosti přináší červnový přehled zpráv o klimatu na Aktuálně.cz.



Další tornáda v Česku nelze vyloučit, ale jejich pravděpodobnost je "velmi, velmi malá". I to zaznělo v on-line chatu meteorologa Michala Žáka se čtenáři Aktuálně.cz. Odborníka na počasí z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Českého hydrometeorologického ústavu zná široká veřejnost především jako moderátora předpovědi počasí na České televizi.



V úterý ukazovaly teploměry v obci Lytton v kanadské provincii Britská Kolumbie 49,5 stupně Celsia. Tato hodnota překonala 84 let starý rekord. Vlna neobvyklých veder zasáhla také severozápad USA - v Salemu ve státě Oregon vyšplhaly teploty ke 47 stupňům. Podívejte se, jak se obyvatelé Kanady a Spojených států s horkem vyrovnávají.



Rozpálené silnice, žádný stín, málo zeleně pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnoha evropských metropolích. Klimatické změny navíc slibují ještě více dní s extrémními teplotami nebo extrémními srážkami. O tom, jak se na takovou budoucnost připravuje Praha, hovořil v dalším podcastu Aktuálně.cz náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.



Čtvrteční tornádo na jihu Moravy nepřekvapilo jen veřejnost, ale i klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu, jak uznává v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Domnívá se, že svou silou může jít o vůbec nejsilnější tornádo, které bylo kdy v Česku zpozorováno a které je zcela mimořádné i v evropském měřítku.



Při současné úrovni emisí je život, jak ho známe, v ohrožení, říká ve videu generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. "Klimatická změna představuje pro lidstvo i pro byznys obrovskou výzvu," dodává. Juchelka se jako další z osobností zapojil do projektu Planeta v nouzi. Přidejte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.



Na okraji středočeského města Lysá nad Labem se nachází mokřad Žabák, kde přírodovědci objevili desítky druhů silně a kriticky ohrožených živočichů. Radnice ale má za to, že jde jen o dočasně podmáčenou louku a má s ní jiné záměry. Místní spolek, opoziční politici a vědci bojují za záchranu této lokality.



V Turecku u pobřeží Marmarského moře se rozšířil sliz, který zabíjí mořské živočichy a ohrožuje tamní rybolov i turistiku. Úřady se ho snaží odstranit, je to ale nekončící práce. Za problémem stojí hlavně oteplování a znečišťování vody i ovzduší. Biologové varují před klimatickou katastrofou.



První schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s vedením Evropské unie nedopadla špatně. Američané s Evropany oznámili, že se po sedmnácti letech dohodli na urovnání vzájemného sporu kvůli letadlům Boeing a Airbus. Končí tak nejdelší konflikt na půdě Světové obchodní organizace, který "přežil" tři americké prezidenty, šest eurokomisařů pro mezinárodní obchod a nepočítaně vyjednavačů.



Letošní summit G7, skupiny sedmi bohatých světových ekonomik, měl být tím nejzelenějším v historii. Politici ale na něj stejně jako v minulosti přiletěli soukromými letadly. Míří na ně kritika jak od aktivistů, tak OSN.



Změny klimatu a globální oteplování vedou i k ubývání kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku dokáže vázat. Tenhle trend je ve střední Evropě nejhorší na světě. "Když chtějí ryby vystoupat vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, brání jim v tom silná 'poklička' bezkyslíkaté vrstvy," popisuje hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra, jenž se účastnil celosvětového výzkumu vod.



Dříve ustoupily automobilům, nyní se tramvajové linky vrací do evropských měst. Jednotlivé vlády tím chtějí snížit emise přispívající ke klimatické změně. Některá města jdou ale ještě dál - například Atény chystají velkou proměnu, která by snížila teploty během léta. Snaží se tak předejít extrémnímu suchu. Server Aktuálně.cz přináší květnové novinky o klimatu.



Oblast polské Bogatynie, která leží nedaleko českých hranic a kde se nachází hnědouhelný důl a elektrárna Turów, měla být jedním z míst, kam v příštích letech potečou evropské miliardy. Skoro 77 miliard korun určených Varšavě tam mělo pomoct s přechodem od uhlí k zeleným zdrojům energie a k podpoře místních lidí. Jak ale Aktuálně.cz potvrdila Evropská komise, Bogatynia na peníze nemá nárok.



Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu aktualizovala svůj web, na němž předkládá data o dopadech klimatických změn ve Spojených státech. Učinila tak poprvé po čtyřech letech. Zveřejňování údajů blokoval bývalý prezident Donald Trump, který informace o klimatických změnách několikrát označil za falešné zprávy. Poprvé také uznala, že ke změnám klimatu přispívají lidé.



Hlavní město by do roku 2030 mělo investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého, pokud chce dostát svému závazku snížit uhlíkovou stopu metropole o 45 procent. Vyplývá to z klimatické strategie města, kterou v pondělí schválili radní a budou o ní jednat zastupitelé na konci května. Dokument navrhuje 69 opatření, většinu peněz chce město získat z evropských fondů.



"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.