Pandemie koronaviru skončí a nebude mít sama o sobě dlouhodobý dopad, lidé by ale měla donutit víc přemýšlet o budoucnosti a o tom, jak nakládat s přírodními zdroji a životním prostorem kolem sebe. Slavná americká socioložka Saskia Sassenová, která před desítkami let zpopularizovala výrazy jako globalizace nebo globální město, není v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přehnaně pesimistická.
Ceny Adapterra Awards za nejlepší nápady, jak čelit projevům klimatické změny, si od Nadace Partnerství odnáší šestice projektů. Letos se do soutěže přihlásilo rekordních 78 projektů, 21 z nich odborná porota poslala do finále. Všech šest vítězů teď získá příležitost zúčastnit se exkurze za inspirativními příklady adaptačních opatření v Rakousku a Bavorsku, jakmile to situace dovolí.
Po pěti letech dramatického sucha se chýlí ke konci deštivější rok. Z dlouhodobého hlediska sice z normálu výrazně nevybočoval, ale po vyprahlých letech, jaká Česko nepamatuje, jako by krajinu pokropila živá voda. Lesy posílily a kůrovcová kalamita zpomalila. Experti jsou proto optimističtí, varují ale, že rozhodujících bude příštích několik měsíců. Stačí jedno suché jaro a kalamita je zpět.
V brazilské Amazonii opět vzrostl počet lesních požárů, minulý měsíc jich tam zaznamenali víc než dvojnásobek proti loňskému říjnu. Za deset měsíců letošního roku se počet požárů v této oblasti, označované za "zelené plíce planety", zvýšil proti loňsku o čtvrtinu. Loňský rok byl přitom pro amazonský deštný prales v tomto ohledu nejhorší za deset let.
Hrozí, že se z naší planety stane místo, kde se nebude dát žít, Attenborough to říká už dlouho. Jestli to někdo může změnit a má vliv, tak je to on, je to mezinárodní hvězda, jeho dokumenty hodně věcí změnily. Máme problém, musíme jednat teď, podle něj je třeba zachovat co nejvíce divoké přírody, říká biolog David Storch o přírodovědci Davidu Attenboroughovi a jeho filmu Život na naší planetě.
Už za méně než deset let by mohli evropští vědci přesně určit, kdy a kde přijdou povodně a jak budou silné, jaké bude počasí na měsíc dopředu nebo o kolik se v budoucnu zvedne teplota planety. Pomůžou jim digitální kopie Země a výkonné počítače, které budou umět simulovat veškeré pochody planety.
Deník Aktuálně.cz pokračuje ve velkém speciálu věnovaném změnám klimatu. Postupně ve videích dáváme prostor odborníkům i osobnostem veřejného dění, kterým hrozba oteplování Země není lhostejná. "Naše planeta se ohřívá čím dál rychleji. Vědci na to upozorňují desítky let, ale my je neslyšíme," apeluje jako první Zdeněk Svěrák. Zapojte se i vy pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Američtí indiáni kmene Navaho posledních dvacet let sledují, jak se rozšiřují pouště, vysychají řeky a pociťují zvyšující se teplotu. Sucho a méně srážek, tedy jevy spojené s klimatickou změnou, mění jejich tradiční způsob života. Místní se bojí, že nepříznivé podmínky nakonec způsobí i odliv lidí do měst a konec jejich jedinečné kultury.
Evropu čeká v nejbližších letech zelená revoluce. Významně se budou snižovat limity pro emise skleníkových plynů, které kontinent vypouští do ovzduší - do roku 2050 mají fakticky klesnout na nulu. Náročná desetiletí mají před sebou hlavně regiony závislé na těžbě a spalování uhlí, v Česku jsou to Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. EU jim s transformací pomůže 45 miliardami korun.
Česká pobočka mezinárodní poradenské společnosti Deloitte musela po dvou týdnech od zveřejnění stáhnout svou studii o dopadech klimatických změn na českou ekonomiku. Analytický tým v ní vypočítal, že změny budou pro Česko pozitivní. Dle zjištění Aktuálně.cz však zpráva vyvolala velké pohoršení nejen mezi ekology, ale i ve vedení centrály nadnárodní společnosti. Nyní ji tak firma s omluvou stahuje.
Desítky aktivistů klimatického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) ve čtvrtek ráno zablokovaly v Praze dopravu v Thunovské ulici u sněmovny. Chtějí, aby vláda vyhlásila stav klimatické nouze a jednala o klimatických opatřeních. Policie zadržela 44 lidí, důvodem bylo neuposlechnutí výzvy nebo narušení chráněného prostoru parlamentní budovy.
V hustých lesích a těžko přístupných oblastech Tchaj-wanu se kromě vzácných živočichů pohybují i vědci z centra na ochranu přírody Dr. Cecilia Koo. Sbírají zde vzácné rostliny, jimž hrozí vyhynutí a které díky jejich snahám mohou jednou do přírody vrátit.
Britský přírodovědec a popularizátor oboru sir David Attenborough si ve svých 94 letech zřídil účet na Instagramu. Chce i tohoto komunikačního nástroje využít k šíření poselství o ochraně životního prostředí. Během pár hodin měl Attenborough, známý především z mnoha televizních přírodovědných dokumentů, na sociální síti přes milion sledujících.
Fotograf Ueslei Marcelino se vydal na hranici hořícího amazonského pralesa, aby ukázal, jak trpí zvířata, která utíkají před ohněm. A také s jakým úsilím veterináři a ochránci přírody bojují o to, aby přežila a mohla se vrátit do svého přirozeného prostředí.
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, jak ho nyní v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) pro Česko nereálné. EK by podle něj měla cíle nejprve probrat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry.
Méně třicetistupňových veder, více deště a jen minimum sucha. Takové bylo letošní léto, které se tak odlišovalo od těch předchozích. Redakce Aktuálně.cz díky čerstvě zpracovaným datům Českého hydrometeorologického úřadu sestavila přehlednou grafiku, která ukazuje, v čem bylo letošní léto jiné. Srovnání začíná rokem 2015, který byl extrémní a načal sérii suchých let.
Členské státy EU by se podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové měly stát světovým lídrem v boji proti klimatické krizi. Oznámila proto přísnější snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. S tím ale Česko zásadně nesouhlasí. "Rozumíme ekologickým ambicím EU, ale je to nereálné," říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Zvýšení průměrné roční teploty bude mít na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad. V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách. Vyplývá to z analýzy Ekonomie změny klimatu od společnosti Deloitte.
Planeta se v posledních desetiletích otepluje rychlostí, která nemá obdoby. Za posledních 140 let se na Zemi zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. Jsou ale oblasti, které se oteplují i dvakrát rychleji. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, které na Zemi nebyly za celou existenci lidstva.
Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.
