evropský parlament

Rozložení moci v europarlamentu se výrazně změnilo. Lidovci a liberálové budou tlačit na reformu EU

Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.

Telička: Že má Petr číslo na Babiše lidi jako kampaň irituje, výsledek ANO je nedobrý

Pavel Telička bude místopředsedou Evropského parlamentu, zvolili ho už v prvním kole

Místopředsedou Evropského parlamentu se stal český europoslanec za ANO Pavel Telička, zvolen byl už v prvním kole. V příštím dvaapůlletém období tak bude jedním ze 14 zástupců nového předsedy EP Antonia Tajaniho. V předchozím období, tedy od posledních voleb v roce 2014, Česká republika svého zástupce mezi místopředsedy EP neměla. Předtím ale zastávali tuto funkci tři čeští europoslanci Miroslav Ouzký (ODS; 2004–2007), Libor Rouček (ČSSD; 2009–2012) a Oldřich Vlasák (ODS; 2012–2014). Místopředsedové jsou členy předsednictva Evropského parlamentu. V případě nepřítomnosti předsedy řídí plenární zasedání a předseda na ně může delegovat také jiné povinnosti, úkoly nebo pravomoci.

Novým šéfem Evropského parlamentu byl zvolen lidovec Antonio Tajani, bývalý mluvčí Berlusconiho

Kandidát evropských lidovců Antonio Tajani byl v úterý zvolen novým předsedou Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. V závěrečném čtvrtém kole volby získal 351 hlasů a porazil tak předsedu frakce socialistů Gianniho Pittellu, kterého volilo 282 poslanců. Třiašedesátiletý Tajani, který vyhrál i předchozí tři kola, na nejvyšším postu vystřídá socialistu Martina Schulze. Europoslancem je od roku 1994, s výjimkou let 2008 až 2014, kdy byl evropským komisařem (nejprve pro dopravu, poté pro průmysl a podnikání).

Grafika: Evropský parlament. Jak funguje jediná přímo volená instituce Evropské unie

Volby do Evropského parlamentu se konají každý pět let, a to ve všech zemích EU najednou. Evropští občané v nich volí celkem 751 poslanců. Českou republiku tak na evropské úrovni reprezentuje celkem 21 europoslanců.

Europoslanci si volí předsedu. Největší šance má kandidát lidovců Tajani, zatím mu ale chybí hlasy

Evropský parlament si volí nového předsedu, ani po druhém kole ho však zatím nevybral. Dosavadní šéf europoslanců Martin Schulz ze socialistické frakce už nekandiduje a vrací se do německé politiky. V prvním i druhém kole dostal nejvíce hlasů Antonio Tajani z Evropské lidové strany (EPP), kterého podpořili i liberálové. K lidovcům patří i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk.

Nezaměstnanost v EU klesá. Boj firem o pracovní síly se přiostří

Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je ale pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde pořád dosahuje i dvouciferných hodnot.

Evropský parlament - první den - 1. července 2014

Evropskou unii neohrožují jen migrace nebo terorismus. V zákulisí jejích institucí zuří mocenský boj

Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.

Běženci se vrací k "osvědčené" trase do Evropy, připlouvají přes Itálii a Španělsko

Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k "osvědčené" trase přes Itálii a Španělsko.

Směšné. Hoferova strana není extremistická, říká o možném prezidentovi znalec rakouské politiky

Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.

Evropská unie má schválený rozpočet na příští rok, na migrační krizi půjde o desetinu více peněz

Evropský parlament ve čtvrtek schválil rozpočet EU na příští rok. Rozpočet dosahuje v závazcích 157,86 miliardy eur s rezervou 1,1 miliardy eur na předvídatelné události. Platby, tedy očekávání, kolik peněz se v daném roce skutečně vydá, mají být 134,49 miliardy eur. Například na zvládání migrační krize a posílení evropské bezpečnosti má jít příští rok o 11 procent evropských peněz více než letos. Členské země už s kompromisní podobou materiálu souhlasily v pondělí. Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos.

Německá kancléřka Angela Merkelová s tureckým prezidentem Erdoganem.

Obrat v Bruselu? Merkelová je proti dalším krokům v jednání o členství Turecka v EU

Podle deníku Bild řekla německá kancléřka Angela Merkelová poslancům své Křesťanskodemokratické unie (CDU), že je proti dalším rozhovorům s Tureckem o jeho členství v Evropské unii. Později však mluvčí německé vlády vše mírnil. "Pozice kancléřky Merkelové k přístupovým rozhovorům (s Tureckem) se nezměnila," řekl s tím, že Merkelová teď akorát nechce otevírat další kapitoly v jednáních o přistoupení Turecka k EU.

Europoslanci vyzvali ke zmrazení jednání o vstupu Turecka do EU. Nesouhlasí s kroky vlády po puči

Evropský parlament (EP) ve čtvrtek vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem. Vadí mu postup vlády v Ankaře po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat. V právně nezávazném usnesení ale EP zároveň dodal, aby byla ponechána možnost obnovení vstupních rozhovorů, až se v zemi ukončí výjimečný stav. Turecko se nechalo slyšet, že hlasování Evropského parlamentu nepokládá za platné.

Martin Schulz, šéf Evropského parlamentu

Šéf europarlamentu Schulz v roce 2017 skončí. Mohl by se utkat ve volbách s Merkelovou

Martin Schulz v Bruselu odejde z čela europarlamentu, aby mohl kandidovat do německého Spolkového sněmu za stranu SPD. V parlamentních volbách, které se budou konat v příštím roce, se chce utkat s Angelou Merkelovou. Schulzovi, který je v čele EP od roku 2012, končí druhý mandát začátkem příštího roku.

Evropský parlament varoval před sílící propagandou Kremlu, Islámského státu i extremistů

Europoslanci varovali před propagandistickým tlakem Ruska, Islámského státu a radikálních skupin na Evropskou unii. Cílem propagandy, která probíhá hlavně na internetu, je podle nich vyvolat strach a pochybnosti, a tím EU rozdělovat. Řešením však podle nich není odvetná propagandistická vlna, ale pozitivní komunikace a podpora informovanosti evropských občanů. Především v postkomunistických zemích je tak třeba upozorňovat na zločiny komunismu. Moskva přijala usnesení s nevolí, prezident Putin však ruské novináře pochválil, že si vedou aktivně a rozhodně.

Turkish President Tayyip Erdogan leaves following a news conference at the Presidential Palace in Ankara

Europoslanci chtějí zmrazit jednání o vstupu Turecka do EU, vztahy s Ankarou jsou na zhroucení

Europoslanci žádají zmražení přístupových jednání s Tureckem, podle nich je politický vývoj v zemi po červencovém puči nepřijatelný. Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan tvrdě útočí na své oponenty, omezuje svobodu tisku a zavírá opoziční politiky. O víkendu navíc uvedl, že Turecko do Evropské unie nemusí vstoupit za každou cenu a může začít hledat alternativy – například v tzv. šanghajské pětce.

Mayová u soudu prohrála, ke spuštění Brexitu potřebuje souhlas parlamentu

Britská vláda nemůže aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy bez souhlasu parlamentu. Rozhodl o tom Vrchní soud a dal tím naději těm, kteří chtějí, aby země z Unie nevystoupila.

Europoslanci UKIP se poprali, jeden z nich skončil v nemocnici

Europoslanec za britskou stranu UKIP Steven Woolfe byl hospitalizován. Při potyčce, k níž došlo během zasedání poslaneckého klubu ve Štrasburku, dostal od kolegy ránu do obličeje a následně se zhroutil. Dokonce se objevily zprávy o "život ohrožujícím" krvácení do mozku. Sám Woolfe ale posléze v prohlášení uvedl, že se prognózy nepotvrdily a cítí se dobře. Devětačtyřicetiletý politik ve středu oznámil, že se chce ucházet o křeslo předsedy UKIP, a to poté, co na post v úterý po pouhých 18 dnech rezignovala Diane Jamesová.

Babiš a Herman a Pelikán u památníku v Letech a prasečáku

Přesuňte vepřín v Letech, vyzvali evropští politici Junckera. Ať pošle EU peníze, reaguje Babiš

Přes osmdesát europoslanců a členů národních parlamentů vyzvalo šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, aby se zasadil o přesun vepřína v Letech u Písku. Podle poslanců jde o místo, kde byla páchána genocida, a EU se musí zasadit o jeho důstojnou podobu. Jejich otevřený dopis v úterý zveřejnil respektovaný belgický list Le Soir. Autoři listu ostře kritizují české politiky, že dosud nebyli schopni přesun vepřína zajistit, a sepsuli také ministra financí Andreje Babiše za jeho nedávné výroky. Babiš na kritiku europoslanců reaguje ostře, podle něj jde o politickou objednávku.

Klimatický pochod před summitem v New Yorku

Europarlament dal zelenou klimatické dohodě z Paříže. Začne platit celosvětově

Evropský parlament v úterý schválil loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Znamená to, že začne platit globálně. Bylo stanoveno, že v platnost má vyjít 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Tento práh byl nyní překonán. Pro dohodu se v parlamentu vyslovilo 610 europoslanců, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.

Orbán chce být vůdcem pravicových populistů v celé Evropě. Referendum o kvótách tomu může pomoci

Maďaři budou v neděli hlasovat v referendu o odmítnutí uprchlických kvót navržených Evropskou unií. Vláda premiéra Viktora Orbána, která se loni proslavila stavbou plotu na hranicích, už řadu měsíců vede až nepochopitelně vypjatou kampaň proti EU, kvótám a uprchlíkům. "Doma uprchlické téma funguje a zvyšuje popularitu vládní strany Fidesz. A v zahraničí si tím Orbán buduje pozici lídra pravicově populistického proudu, který v jeho očích postupně bude mít na EU největší vliv," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Péter Krekó, ředitel budapešťského think-tanku Political Capital. Pokud se Orbánovi nepodaří v EU získat větší vliv, nelze podle něj vyloučit, že Maďarsko za pár let z Unie odejde.