Pro brzké spuštění rozhovorů o vystoupení Británie z Evropské unie se v pátek v Londýně vyslovil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Odklad by podle něj mohl vést například jen k těžko vysvětlitelné situaci, kdy by v roce 2019 Britové už na cestě ven z unie ještě volili své nové europoslance.
"Musíme pracovat na společné vojenské síle," prohlásil v každoročním projevu o stavu Evropské unie Jean-Claude Juncker. Uznal, že solidarita v souvislosti s migrační krizí nemůže být nařízena, ale musí vycházet ze srdcí. Varoval rovněž před tím, aby se z osmadvacítky stala "bezbarvá hmota". Hlavními problémy EU jsou podle něj odchod Velké Británie, migrace, populismus či terorismus.
Prodejci klimatizace zřejmě budou muset zajistit kupujícím její odbornou montáž, a to pod hrozbou stotisícové pokuty. Při neodborné instalaci hrozí úniky nebezpečných látek do atmosféry. Povinnost doložit u každé prodané klimatizace potvrzení o odborné instalaci má zavést novela o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, kterou ve středu Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.
Po Brexitu ovládl debaty v Česku termín Czexit. Ať už ale veřejnost vnímá Evropskou unii jakkoliv, na tvorbě - tolik kritizovaných - plošných zákonů se podílí i jednadvacet českých europoslanců. Už na první pohled je aktivita zákonodárců nerovnoměrná. Zatímco třeba Pavel Telička (hnutí ANO) vystoupil na plenárním zasedání či písemně vysvětlil své hlasování 1409krát, jeho kolega Jan Keller (ČSSD) pouze 21krát. Přesto jsou Češi v celkových statistikách na špici.
Turecko mluví po zmařeném pokusu o puč, při němž zemřelo přes 200 lidí, o obnovení trestu smrti. Pokud k tomu dojde, Brusel jen těžko dotáhne slibované zrušení víz pro turecké občany. A prezident Erdogan bude mít argument, proč ustoupit od dohody o vracení uprchlíků z Řecka do Turecka.
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele v Evropském parlamentu odmítl původní návrh směrnice zpřísňující podmínky držení střelných zbraní. Výbor se snažil zajistit, aby zákona dbalí občané nemuseli mít obavy a mohli dál pokračovat ve svých sportovních či loveckých aktivitách. Evropská komise s úpravou pravidel přišla loni koncem roku, kdy se změnami pokusila reagovat na teroristické útoky v Paříži. Členské země se před měsícem, navzdory trvajícímu odporu České republiky, shodly na kompromisní podobě směrnice.
Přímý dopad Brexitu na českou ekonomiku bude zanedbatelný, Česko ale mnohem více pocítí konec příspěvků Velké Británie do evropského rozpočtu, tvrdí státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Jednání o budoucím vztahu EU a Velké Británie začnou až poté, co Britové oficiálně oznámí, že chtějí z Unie odejít. Stát by se to mohlo letos na podzim a proces bude trvat nejméně dva roky. Změnám se nevyhnou ani evropské instituce.
Evropská agentura Frontex nabírá nové pracovníky. Kvůli zřízení Evropské pohraniční stráže do svých řad do konce příštího roku přijme 220 lidí. Uvedl to šéf agentury Fabrice Leggeri. Frontex sídlící ve Varšavě v současnosti zaměstnává asi 350 lidí. Pohraniční stráž EU bude fungovat na bázi agentury Frontex, kterou posílí nový personál, získá i nové pravomoci a dvakrát větší rozpočet. V každé zemi na vnějších hranicích EU bude působit styčný důstojník. K dispozici bude i jednotka rychlého nasazení čítající 1500 lidí.
Energetické štítky, které evropským spotřebitelům pomáhají orientovat se při nákupu elektrických přístrojů, se v budoucnu zjednoduší. Evropští poslanci ve středu na zasedání ve Štrasburku rozhodli, že se výrobci budou muset vrátit ke škále, kde písmeno A bude označovat energeticky nejúčinnější přístroje a písmeno G naopak ty nejméně šetrné. Evropská komise změny navrhla proto, že současný systém je už nepřehledný a zastaralý. Až 90 procent současných výrobků totiž spadá do kategorie A, a v rámci ní se nyní mezi různě šetrnými produkty rozlišuje pomocí znamének, a tak produkty například nesou označení "A+++" či "A+". Nový systém by se měl vrátit k logičtějšímu rozdělení.
Jde o zatím nejvýraznější evropskou odpověď na příliv uprchlíků do Evropské unie. Stráž by měla nahradit současný Frontex. Bude mít více peněz, personálu i pravomocí. Podle kritiků jsou ale funkce nové agentury v mnohém nejasné. A nepřinese zásadní změnu.
Evropský parlament schválil emisní limity pro stroje poháněné spalovacími motory, které nejsou určené k dopravě po silnicích, jako jsou například sekačky na trávu, buldozery či dieselové lokomotivy. Podle europoslanců zplodiny z těchto strojů zatěžují životní prostředí, a proto by se jich měla týkat podobná omezení, jaká už platí například u automobilů. Pro nová pravidla zvedlo ruku 623 evropských poslanců, proti jich bylo 57. Návrh vypočítává limity emisí oxidů uhlíku, dusíku, uhlovodíků a pevných částic podle typu a výkonu motorů a také stanovuje, od kdy je mají výrobci začít uplatňovat. Konkrétní termíny jsou určeny na roky 2018 a 2019.
Podle předsedy zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmara Broka je pouze na britské vládě, zda se nakonec rozhodne osmadvacítku opustit. Zkritizoval hlavní zastánce brexitu Borise Johnsona a Nigela Farage, že postupovali nezodpovědně.
Neurčovat, jak se má péct bábovka, ale garantovat, že vnější hranice EU není jen pomyslná čára. Vrátit se k původnímu smyslu EU.
Den po oznámení výsledku referenda o setrvání Británie v Evropské unii příští čtvrtek se v Bruselu sejdou předsedové tří hlavních unijních institucí, aby se poradili o dalším postupu. Uvedl to mluvčí Evropské komise. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země předsedá Evropské radě, v pátek Brity znovu vyzval, aby v evropském bloku zůstali.
Europoslanci vyčítají Evropské komisi nedostatečné kroky při vyšetřování účasti několika zemí na programu tajných věznic americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). "Žádné mučení nemůže být ospravedlňováno bojem proti terorismu," prohlásila v úterý eurokomisařka Věra Jourová, Komise však nemá pravomoc zasahovat do činnosti národních bezpečnostních služeb. Tajné věznice měla mít CIA v Evropě v Litvě, Rumunsku a Polsku, mimo Evropu například v Thajsku, Maroku, Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě či Jordánsku.
Ve sněmovním petičním výboru panovalo znepokojení nad snahou Evropské komise omezit držení některých zbraní. Návrh, který se bude projednávat v pátek, má směřovat k potlačování terorismu a větší bezpečnosti v Evropě. Kritizuje jej však velká část evropských ministrů vnitra i obrany. Výbor projednával petici, kterou podepsal přes 40 000 lidí. "Se znepokojením zjišťuji, kam Evropa, pro kterou jsem nadšeně zvedal ruku, směřuje," uvedl zástupce organizátorů petice Pavel Černý. Návrh už dříve odsoudil také Senát, Sněmovna i vláda.
Slovensko se za měsíc postaví do čela Evropské unie a bude mimo jiné velmi ovlivňovat řešení migrační krize. Země, která zažalovala povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků u soudu, se bude podle slovenského státního tajemníka pro evropské záležitosti Ivana Korčoka snažit prosazovat hlavně ta opatření, na kterých se státy shodnou. "Solidarita nastolená kvalifikovanou většinou je podle nás problém," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Povinné kvóty jsou ale podle něj jedinou věcí, na které se evropské státy v řešení migrace neshodnou. Dojem, že je Evropa rozdělená na Západ a Východ, je proto podle Korčoka falešný a není třeba mu podléhat.
Evropa se musí naučit koordinovat své tajné služby. A přijmout tvrdší zákony. Podle bývalého amerického ministra vnitra Michaela Chertoffa přijdou další útoky, podobné těm v Paříži a Bruselu. Mezi svobodou a bezpečností se musí najít kompromis, řekl Aktuálně.cz. Evropané musí být podle něj připraveni stejně jako Američané. A vědět, jak se bránit.
Europarlament přijal rezoluci, která vyzývá polské konzervativce, aby neblokovali ústavní soud. Polská vláda odmítá zahraniční nátlak, ale vede o soudu debatu s opozicí. Pokud se polští ústavní soudci nebudou řídit novým zákonem, přijatým konzervativci, hrozí jim ministr spravedlnosti vyšetřováním. Pro rezoluci, vybízející vládu ve Varšavě k bezodkladné nápravě, hlasovalo 513 europoslanců, proti bylo 142. EP má celkem 751 zákonodárců.
Kauza kolem takzvaných Panamských dokumentů je politickou šancí i povinností přitvrdit boj proti daňovým únikům a "optimalizacím", míní člen Evropské komise Pierre Moscovici. Jako eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla prosazuje zřízení celoevropského seznamu daňových rájů. Na ty hodlá tlačit, aby dosáhl změny poměrů nejen v Evropě, ale i ve světovém měřítku
