V souvislosti s odchodem Velké Británie z Evropské unie začaly být znovu aktuální počty občanů EU, kteří žijí nebo pracují v jiných unijních zemích. Zajímá vás, ve které zemi unie mimo ČR pracuje nejvíc Čechů? Jaké jsou jejich počty jinde? Jaké mají pro svůj pobyt právní záruky? Projděte si v přehledné grafice.
Rozhodnutí bylo klíčové pro unijní zákazníky mobilních operátorů, kteří od 15. června nebudou za využívání mobilních služeb v ostatních státech unie platit roamingové poplatky.
Občané Ukrajiny budou moci cestovat bez víz do schengenského prostoru, jehož součástí je většina států Evropské unie včetně České republiky. Ve čtvrtek tak rozhodl Evropský parlament. Opatření bude pravděpodobně platit od léta. Ukrajinci nebudou potřebovat víza, pokud přijedou z podnikatelských, turistických nebo rodinných důvodů. Stačí jim biometrický pas. Bezvízový styk ale nebude znamenat právo v unii pracovat. Součástí schengenského prostoru jsou s výjimkou Rumunska, Bulharska, Chorvatska, Kypru, Británie a Irska všechny členské země EU. Z neunijních států se do systému volného pohybu bez hraničních kontrol zapojily Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko.
Evropský parlament schválil priority pro vyjednávání s Londýnem o brexitu. Základem jsou čtyři hlavní svobody Evropské unie: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Kromě toho má Británie splnit všechny své finanční závazky vůči unii, umožnit pokračování společné bezpečnostní politiky a zaručit, že na hranicích s Irskem nezavede povinná víza.
Evropský parlament schválil své priority pro rozhovory s Velkou Británií o brexitu. Klíčová jsou pro něj rovná práva všech občanů Evropské unie, a to i Britů. Usnesení, za kterým stáli socialisté, liberálové, lidovci i Zelení, podpořila drtivá většina poslanců, ruku pro něj zvedlo 516 zákonodárců. Proti jich bylo 133, zdrželo se 50 poslanců. Europoslanci stejně jako vrcholní představitelé EU trvají na tom, že budoucnost členství Británie na unijním trhu je neoddělitelně svázána se čtyřmi unijními svobodami, tedy volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu. Evropský parlament bude v závěru jednání o brexitu potvrzovat veškeré dohody a ujednání.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. "Rozvod" Velké Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Za jednou z největších událostí v britské poválečné historii - vystoupením Velké Británie z EU - stojí nenápadných 262 slov. Tzv. článek 50 Lisabonské smlouvy o Evropské unii dává jednotlivým státům možnost ze společenství vystoupit. Jak bude ale "rozvodové řízení" Británie s EU v praxi vypadat? Řada evropských politiků v tom nemá úplně jasno. Přečtěte si přehledně.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker představil na začátku března Bílou knihu s pěti scénáři možného budoucího vývoje evropské integrace. Ty se dají shrnout následovně: 1. pokračujme v tom, co EU dělá doposud, 2. zachovejme pouze jednotný trh, 3. vícerychlostní Evropa, 4. dělat méně věcí, ale efektivněji (užší spolupráce v některých oblastech typu obrana či jednotný trh), 5. federalizace EU. O budoucím směřování EU budou debatovat prezidenti a premiéři evropských zemí na slavnostním summitu v Římě 25. března. Jak se političtí hráči v EU a ČR ke scénářům Evropské komise staví?
Do Evropy letos přijde zhruba čtvrtina uprchlíků ve srovnání s počtem z roku 2015. Je uprchlická krize pro Evropu vyřešena? Čím by měla Evropská unie nahradit nefunkční dublinský režim, který předepisuje starost o uprchlíka první zemi EU, na jejíž území vstoupí? Měla by být změněna ženevská Úmluva o právním postavení uprchlíků? Podívejte se na sestřih diskuse se studenty, kterou Aktuálně.cz uspořádalo ve spolupráci s Evropským parlamentem na Pražském humanitním gymnáziu.
Premiérka Theresa Mayová avizovala, že brexit bude "tvrdý" a nekompromisní. Britové opustí evropský jednotný trh nebo Soudní dvůr EU a plánují kontrolu počtu migrantů z Unie. Většina všech Britů se sice loni v referendu vyslovila pro brexit, zato Skotové chtěli v Unii zůstat. "Považuji za málo pravděpodobné, že by se Británie rozpadla," myslí si však místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Špičky Evropské unie včetně předsedy EK Jeana-Clauda Junckera dorazí v červnu do Česka. Na bezpečnostní konferenci v Praze chtějí probírat konkrétní varianty společné obrany EU. Ta je pro ně jednou z priorit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a pochybnostech o další roli Spojených států v NATO. Unie se tak pokouší poprvé samostatněji reagovat na nové bezpečnostní hrozby ve světě.
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
Evropský parlament schválil návrh, který výrazně zpřísní držení střelných zbraní. Česko bylo proti, podle něj jde o zbytečný postih legálních držitelů zbraní. Zastánci naopak tvrdí, že návrh zvýší bezpečnost a omezí riziko teroristických útoků.
Evropský parlament v úterý s velkou pravděpodobností odhlasuje návrh, který kvůli teroristickým útokům zpřísňuje legální držení zbraní. Řada lidí, kteří je teď mají, bude k jejich používání potřebovat zvláštní povolení. Dlouhé poloautomatické zbraně zůstanou stávajícím držitelům, nově už ale nepůjdou koupit. Čeští politici změny většinou odmítají jako zbytečné. Řada tuzemských majitelů a prodejců zbraní protestuje, že lidé ztratí legální možnost se bránit v době, kdy riziko teroristických útoků v Evropě narůstá.
Česko je země velmi závislá na volném obchodu. Jeho budoucnost je ale po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa v ohrožení. Dokáže Evropa uzavírat obchodní dohody i bez Američanů? A nejsou tyto dohody ve skutečnosti vodou na mlýn pro radikály a populisty? Ptáme se hostů v debatě Aktuálně.cz: europoslance Jana Zahradila (ODS), analytika Kryštofa Kruliše a Lukáše Martina ze Svazu průmyslu a dopravy.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Jednání o obchodních smlouvách mezi EU a třetími zeměmi jsou často během na dlouhou trať. Například oficiální jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Kanadou odstartovalo již v roce 2009. Po obchodní dohodě s Kanadou jsou nyní na řadě další země, se kterými Evropská unie chce vyjednat obchodní smlouvy. Na řadě je zejména Mexiko. Seznamte se, jak celý proces vyjednávání probíhá a které evropské instituce mají na průběh jednání vliv.
Premiéři Česka a dalších zemí visegrádské čtyřky ve čtvrtek vyzvou Evropskou komisi, aby zasáhla proti rozdílné kvalitě potravin v unii. Chtějí, aby Evropská komise rozdíly zakázala. Řada výrobků má například v Česku a v Německu stejný název a obal, ale jiné složení. Evropská komise ale tvrdí, že Česku a dalším zemím nic nebrání, aby v případě podvodu už dnes zasáhly samy.
Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní. Dopady to má i na Česko. Čínským dumpingem může být u nás ohroženo skoro sto tisíc pracovních míst.
