











Ve tři hodiny ráno 22. června 1941 přejel poslední sovětský nákladní vlak hranici s hitlerovskou Říší na řece San nedaleko města Přemyšl. Krátce poté němečtí vojáci zaútočili. Přesně před 85 lety začala operace Barbarossa, německá invaze do Sovětského svazu.



Vídeň, Drážďany nebo Řím najde na mapě každý. Čeština však má svá vlastní pojmenování pro stovky dalších měst, řek či pohoří na celém světě. Skrývají se v nich kousky našich dějin a vztah, který si Češi k blízkým i tisíce kilometrů vzdáleným místům utvářeli. Kolik z těchto takzvaných exonym znáte? To zjistíte v kvízu Aktuálně.cz.



Byť už oficiálně panoval mír a nacističtí vojáci byli pryč nebo alespoň prchali v kolonách, pro řadu českých měst a obcí zůstávají 9. a 10. květen 1945 nejkrvavějšími dny jejich historie. Desítky tisíc tun leteckých pum shozených sovětskými letadly vedly k masakrům. Několik pilotů bylo za nálety na civilisty, při nichž například v Mladé Boleslavi umíraly i děti, oceněno ruským řádem Rudé hvězdy.



Hony na čarodějnice prostupovaly celou Evropou téměř čtyři století. Byly při nich upáleny nebo jinou trýznivou smrtí zemřely desítky tisíc lidí. Minimálně pět stovek obětí měly procesy v českých zemích. Neumíraly však pouze ženy, v mnoha případech byli souzeni i muži, ukazují podrobná data.



O černobylské tragédii, od níž v neděli uplyne 40 let, se právě před deseti lety rozpovídala tehdejší ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Reálný počet obětí podle ní zdaleka nebyl tak vysoký, jak je lidem podsouváno. „Nezlehčuji tragédii černobylské havárie či utrpení postižených, hlavně kvůli nim bychom ale tohle neštěstí měli vnímat v jeho skutečném rozměru,“ uvedla.



Bití jalovcem, kabelem nebo bužírkami, modřiny po celém těle i pocit ponížení a bezmoci. Koledníci, kteří vběhli do pokoje, kde spaly nebo byly polonahé. A to vše s posvěcením rodičů. I tak popisují některé ženy své zkušenosti s velikonočním hodováním. Tradice se tak zejména po požití většího množství alkoholu koledníky pro mnohé z nich stala traumatickou a dnes ji už neslaví.



U příležitosti Velikonoc analyzoval deník Aktuálně.cz počty věřících i ateistů ve všech obcích Česka. Nejvíce některé náboženství vyznávají lidé na jihovýchodě Moravy, nejméně naopak na severu Čech. Data za posledních 30 let ukazují, že výrazně ubývá těch, kteří se hlásí k římskokatolické církvi.



Česko čeká o víkendu změna času. V noci ze soboty na neděli se ve dvě hodiny po půlnoci hodinové ručičky posunou o hodinu dopředu. Z průzkumů ovšem vyplývá, že většina Čechů změnu času odmítá a přála by si její zrušení.



Jen polovina obyvatel Česka si myslí, že spí dostatečně dlouho. Vyplývá to z rozsáhlé studie společnosti Ikea, která se soustředila na to, jak vnímají spánek lidé z více než 50 zemí. Datová redakce Aktuálně.cz na jejím základě přináší přehled toho, kde se spí nejlépe.



Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.



„Během pár týdnů jsme poslali nejen rakety do raketometů Grad, ale i tanky, děla a helikoptéry. V tom jsme byli úplně první. Až pak nás následovali Poláci. Mnoha zemím západní Evropy jsme ukázali, že je možné posílat pomoc a že ta pomoc může dorazit velice rychle. Tím jsme rozhýbali pomoc jiných zemí,“ vzpomíná na začátek války na Ukrajině bývalý poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.



Napadl celkem 11 žen, tři z nich zavraždil. Za své zločiny si odseděl devět let ve vězení, podstoupil kastraci a nyní žije na svobodě. Jiřímu Strakovi se začalo říkat spartakiádní vrah, jelikož své oběti zabíjel v období chystajícího se masového tělocvičného vystoupení. Od vražd letos uplyne právě 40 let. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat, jak místa Strakových zločinů vypadají v současnosti.






Každý večer uléhají do postele v dětském pokojíčku, ačkoli jsou už dávno dospělí. Fenomén "mama hotelů" se v Česku rozšířil v 90. letech. Současným mladým z generace Z se podařilo tento nepříznivý trend zastavit, osamostatňují se průměrně ve věku 25,8 roku, o rok dříve než jejich rodiče. Mezinárodní srovnání ukazuje, že to není samozřejmost.



K českým Vánocům neodmyslitelně patří televizní pohádky. Některé hlášky z nich zlidověly natolik, že je lidé znají nazpaměť a běžně je používají. Vyzkoušejte si, zda poznáte, ze kterých pohádek jsou následující věty.



Důchody od počátku roku 2026 opět rostou, průměrná starobní penze se zvýší o 668 korun na 21 839 korun měsíčně. Jak konkrétně si polepšíte vy, zjistíte v kalkulačce valorizace důchodů od Aktuálně.cz.



Nejlépe placení jsou v Česku řídící letového provozu s měsíční mzdou 271 tisíc korun, naopak stavební dělníci si nevydělají ani desetinu této částky. Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala podrobná data statistiků. Podívejte se, komu v posledních dvanácti letech nejvíce rostly mzdy a kdo naopak přidáno nedostal.



Neštěstí, které přineslo štěstí. Zhruba takto vnímalo mnoho školáků mimořádné rozhlasové vysílání 5. ledna 1979. Ministr školství vyhlásil kvůli energetické kalamitě takzvané uhelné prázdniny. Nešlo se do školy, protože zmrzlo uhlí.



Vánoční svátky se projeví v televizním vysílání zejména tím, že obrazovky zaplní pohádky. Mezi klasiky, bez kterých si mnozí nedovedou advent představit, patří například Tři oříšky pro Popelku, Anděl Páně nebo S čerty nejsou žerty. Poznáte místa, kde se odehrávají příběhy českých pohádek? Vyzkoušejte své znalosti ve svátečním kvízu.