Růst průměrné úrokové sazby hypoték v červenci zrychlil, a to až na 2,23 procenta. Objemy poskytnutých hypoték přitom začaly pomalu brzdit. I tak je již ale jisté, že se letošek zapíše jako dosud nejsilnější hypoteční rok v historii. Vyplývá to z pravidelného měsíčního hypoindexu, který sleduje nabídky většiny bank v Česku.
Složení obyvatelstva velkých českých měst se mění. Z jejich center mizí starší lidé, kteří se kvůli vysokým nákladům na bydlení raději stěhují do menších měst či na venkov. Odchází také rodiny s dětmi, ty však jdou z centra žít na předměstí. Středy měst však vylidněné nezůstanou, noví obyvatelé se do nich stále stěhují. Jde ale především o cizince a mileniály.
Jeden z nich musel kvůli vysokému nájmu opustit Prahu, ve které se narodil a strávil v ní celý život. Druhému svízelnou situaci vyřešila až možnost sdíleného bydlení pro seniory v Brně. Ceny bytů jsou podle socioekonomů už čtyři roky nadhodnocené a pořídit si vlastní bydlení má dnes problém i střední třída. Další díl projektu Chudé Česko 21 se věnuje tématu bytové krize a cestám, které z ní vedou.
V rámci projektu Housing First pomáhají neziskové organizace Romodrom a Nová možnost sociálně vyloučeným osobám v Česku získat standardní bydlení. Teď za svou snahu získaly celoevropské ocenění za boj proti bezdomovectví. O tom, jak se zrodila myšlenka projektu a jak pandemie bezdomovectví ovlivnila, hovořily v dalším podcastu Aktuálně.cz Eva Nedomová a Jana Volná, které za projektem stojí.
Bytová situace připomíná přetopený kotel, pod nějž politici místo upuštění páry ještě přikládají. Hlavně zkasírovat hlasy ve volbách a pak to nechat bouchnout.
Čtyřiašedesátiletá babička se stříbřitými vlasy Linda Mayová svírá volant džípu. Sjíždí z dálnice a začíná stoupat do Sanbernardinského národního parku na jihu Kalifornie. Je květen a Mayová tu stráví léto, ale ne jako turistka. V kempu nastupuje na pozici uklízečky, hlídačky a zároveň pokladní. Potřebuje pracovat.
Mladí Češi chtějí bydlet v centru města, aby to měli blízko za zábavou, naopak z lidí starších padesáti let po takové lokaci touží jen dvanáct procent. I to ukázal průzkum Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS), který zjišťoval, jak se liší představa o ideálním bydlení u Čechů ve věku 18 až 30 let a 50 až 65 let. Obě generace spojuje například touha mít aspoň kousek zahrádky.
Manželský pár z Pensylvánie se radoval, že pořídil statek za výhodnou cenu. Koupě nemovitosti se mu ale pěkně prodražila. Ve stěnách domu se totiž zabydlelo 450 tisíc včel, které Američané museli s pomocí odborníka přemístit jinam.
"Český trh je přehřátý. Z hlediska ekonomické rentability se tady investice do nemovitostí nevyplácí. Nabízí se proto investovat do nich v zahraničí, kde ceny nejsou tak přepálené. Speciálně teď v době koronavirové Španělsko Čechy lákalo," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom šéf realitní sítě RE/MAX David Krajný.
Tam, kde lidé chtějí žít a vydělávat, je bytů málo. Proto stojí tolik. Dá se to ale změnit.
Ceny nemovitostí rostou rychleji než příjmy, doba spoření na pořízení bytu či domu se tak prodlužuje. Podle aktuální analýzy Modré pyramidy našetří Češi z průměrného platu na vlastní bydlení za 56 let. Proto si většina lidí bere úvěr. Zájem o hypotéky je podle hypoindexu obrovský, přestože úroková sazba stále roste.
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v prvním čtvrtletí zrychlil na 11,9 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst čtvrtý nejvyšší, stejně jako na konci loňského roku. V porovnání s posledním čtvrtletím 2020 se ceny zvýšily o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Pivovarnický areál stojí v obci Cvikov od 19. století. Svoji důstojnost a slávu ztratil poté, co z Lužických hor museli odejít německy hovořící obyvatelé. Za socialismu sloužil hlavně jako sklad, po revoluci v něm byl autoservis, diskotéky a pěstírna žampionů. Od roku 2013 je ale pivovar v rukou novoborského podnikatele, kterému se na tradici lokálního piva podařilo ve Cvikově znovu navázat.
Evropa čelí krizi dostupného bydlení. Až 82 milionů Evropanů se potýká s vysokými cenami za bydlení, nebo jim dokonce hrozí, že o ně přijdou. Nejhorší je situace ve velkých městech, jako jsou Paříž, Varšava, Athény nebo Praha.
Obyvatel Prahy by na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vydělával 14,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Z metropolí sousedních zemí je to nejvíce. Ještě před rokem to bylo 14,2 roku, v roce 2014 pak necelých deset let. Kvůli vysokým cenám se řada lidí musí uchýlit do provizorního bydlení, v nevyhovujícím bytě či bez domova je v Česku dle statistiků až 61 tisíc domácností.
Když v roce 2016 aktivisté rozjížděli v Brně projekt Bydlení především (Housing First), část lidí je sledovala s nedůvěrou. Jenže projekt, který pomáhá především rodinám v bytové nouzi, se ujal a nyní ho testují odborníci s podporou ministerstva práce a sociálních věcí už ve 13 městech. Aby však tento druh pomoci mohl fungovat v celé zemi, museli by politici schválit zákon, který už léta slibují.
