Nádražní sklad z 19. století přestal být pro dráhu užitečný, tak ho ve zchátralém stavu v roce 2010 i s okolními pozemky prodala městu Řevnice. Skrytý potenciál stavby objevila ředitelka místní základní umělecké školy, která ji začala využívat jako výstavní, koncertní a taneční sál. Originální atmosféra v dřevěné "železniční boudě" všechny okouzlila a "Dřevák" dostal druhou šanci.
Neobvyklá sauna vznikla jako víkendový DIY projekt, kdy se pár brněnských architektů rozhodl dát druhou šanci starým materiálům. Měli palety, dřevěné pražce, cementotřískové desky, ovčí vlnu a další poklady z druhé ruky. Každý použitý kousek má svůj vlastní příběh a se stal součástí funkčního celku.
Zadáním mladého páru byla rekonstrukce pražského malometrážního bytu o rozloze 38 m². Ten se nachází v posledním patře činžovního domu v jedné z nejhezčích vinohradských ulic a náleží k němu venkovní terasa s plochou 25 m². Návrhem architekta Martina Zimy z ateliéru Důmysl bylo především jednoduché otevření prostoru pomocí zbourání všech nenosných příček.
Hradec Králové vybuduje v areálu Gayerových a Vrbenského kasáren v centru města náměstí. V celé lokalitě bývalých kasáren udělá rekonstrukci zpevněných ploch a inženýrských sítí a obnoví zeleň. Místo osadí novým mobiliářem.
Jejich styl i přístup je odlišný, ale pojí je láska k interiérovému designu. Zatímco některé mají letité zkušenosti, jiné jsou na začátku kariéry. Všechny se však orientují v nejnovějších trendech a s jistotou vědí, jaké kousky snad nikdy nevyjdou z módy. Jaké trendy i evergreeny vyzdvihují české interiérové designérky a architektky?
Oblé linie, tlumené barvy a především chytré dispoziční řešení proměnily dříve designově nezajímavý byt ve stylově čistý domov s hotelovým nádechem. "Pobývat uprostřed čistého a inspirativního designu přináší pozitivní náladu a určitý nadhled a čistotu myšlenek," říká o proměně vinohradské nemovitosti designérka, která vsadila na kvalitně zpracovaný nábytek na míru i moderní technologie.
Na místě, kde stávala stará chata, vyrostla v loňském roce nová designová stavba. Stala se skvělým místem pro ty, kteří hledají odpočinek v moderním prostředí a zároveň touží po spojení s přírodou. Pine Chalet, tedy borovicová chata, se nachází přímo v srdci Slovenského ráje.
Chcete změnit svůj interiér, ale prohlížení Pinterestu vás akorát uvrhlo do nekonečného množství možností, ze kterých si nemůžete vybrat? Jakým směrem se vydat a co doopravdy patří mezi hity sezony? Tyto trendy odstíny volí nejstylovější klienti slavných zahraničních designérů. Prohlédněte si nejžhavější tipy.
Předávání cen s názvem Interiér roku se blíží. Kdo a kdy převezme žezlo po studiu BYRÓ ARCHITEKTI? Do kdy je možné zúčastnit se této prestižní soutěže a kdo rozhodne o letošních vítězích? O možném výherci možná něco napoví oceněné stavby minulého ročníku.
Knihovna, škola, studijní pavilon nebo bývalá jatka. "Mezi finalisty jsou tentokrát jen veřejné stavby, přičemž se nejedná o žádné megalomanské projekty. Ukazuje se tak, že nejlepší architektura v Evropě často vzniká z veřejných peněz," řekl o Ceně Miese van der Rohe Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Evropské stavby, které zabodovaly v prestižní soutěži, představuje nová výstava CAMPu.
Juráš Lasovský a jeho dva kamarádi se v roce 2019 nechali zlákat nabídkou lehkého opevnění a za pár tisíc korun si od armády koupili jeden z řopíků v opuštěné české krajině. Betonový bunkr se jim líbil tvarem i umístěním, kvůli nedostatku světla a stísněnému prostoru ale neměli moc možností, jak ho využít. Začali proto přemýšlet, jak jeho formu vylepšit a přitom mu neubrat na původní estetice.
Byl prvním mezinárodním pětihvězdičkovým hotelem v Československu a zároveň i jedinou západní investicí za železnou oponou. Pražský hotel, původně známý jako Intercontinental, který je stále v rekonstrukci, otevřel stát v prosinci roku 1974 a poměrně rychle se z něj stal nejen symbol moderního hotelnictví v Československu, ale také vrchol normalizačního luxusu a ikona brutalistní architektury.
Do začátku stavby pražské Vltavské filharmonie zbývají dva roky. Dánské studio ještě sice nemá všechna potřebná povolení, loni se ale skokově přiblížilo k realizaci. Architekti odevzdali architektonickou studii v podrobnosti DÚR, která vše fantaskní postupně proměňuje v realitu. "Jsme ve fázi, kdy máme rozplánovaný každý detail. Víme už i to, kde bude při stavbě který jeřáb," říká Martin Krupauer.
K Dobříši v podhůří Brdské vrchoviny mají Václav s Marií blízko. Léta do ní jezdí za babičkou. Když se před pár lety objevila možnost koupit starou stodolu hned vedle její zahrady, neváhali a pozemek koupili. Lákala je vidina, že upraví-li kamennou stavbu na bydlení, budou to mít jejich děti k babičce jen kousek. Nejdřív ale museli našetřit a vymyslet, jaký způsob pro rekonstrukci zvolí.
Na chalupu či chatu vyrazí v sezoně až pětina Čechů. Rodiny s dětmi i páry si jedou odpočinout od shonu a načerpat síly do přírody. Fenomén, který se v tuzemsku často skloňuje jako výdobytek socialismu, přetrval i po revoluci. A co víc, vyvíjí se dál. Pro účely krátkodobých pobytů mimo město tak vznikají nové apartmány a architektonicky zajímavá útočiště se vším, co člověk potřebuje k životu.
Dominik vyrostl v Třebíči, kde bydlel, dokud neodešel do Prahy studovat architekturu. První tři roky žil na kolejích na Strahově, pak v bytě na Strossmayerově náměstí. V době, kdy jeho rodiče chtěli v hlavním městě koupit byt, našel jeden k prodeji na vysněné Letné ve slavném Molochově. Dnes v něm se svou rodinou žije jen částečně, většinu času totiž tráví v Berlíně, kde pracuje.
Na pozemku v Českém ráji kdysi stávala zahradní stavba, po níž nezbylo nic než sklep. Majitelé, které okouzlila poloha místa s výhledem na hrad Trosky, si přáli na jejích základech postavit energeticky nenáročný dům s jednoduchým, tradičním tvarem. Zhmotnit jejich sen jim pomáhalo architektonické studio Archcon, které pro ně navrhlo pasivní dům s okny nabízejícími výhled na dominantu kraje.
Jak vypadá přátelské město pro život a která ze světových metropolí se mu nejvíce blíží? Nejen na tyto otázky odpovídá autor knihy Soft city – (Pří)jemné město David Sim. Osmapadesátiletý žák dánského architekta Jana Gehla se v rozhovoru zamýšlí nad tím, jak v postsocialistickém městě zmírnit strach ze změny i v čem je Praha číslo jedna.
Za poslední roky v Česku vznikly tisíce výdejních boxů. Zásadně usnadnily nakupování přes internet, zároveň ale podle odborníků jejich nekontrolovaná výstavba často poškozuje veřejný prostor. A to nejen svou podobou, ale také z hlediska bezpečnosti. Experti proto hledají řešení. Navrhují boxy zmenšit, schovat do interiérů nebo zahalit do méně výrazných barev. Praha se na to už chystá.
Pražskou čtvrť Žižkov stát v 70. letech minulého století vnímal jako jedno z míst, které čeká kompletní obnova. Domy postavené podnikateli a továrníky měla nahradit radiála a paneláky z koncepce ateliéru SIAL, který si pro podporu svých vizí najal fotografa Pavla Štechu. Jeho vizuální výpověď o neutěšeném stavu tehdejších budov a nuzných sociálních poměrech měla ale opačný účinek.
