Na pozemku v Českém ráji kdysi stávala zahradní stavba, po níž nezbylo nic než sklep. Majitelé, které okouzlila poloha místa s výhledem na hrad Trosky, si přáli na jejích základech postavit energeticky nenáročný dům s jednoduchým, tradičním tvarem. Zhmotnit jejich sen jim pomáhalo architektonické studio Archcon, které pro ně navrhlo pasivní dům s okny nabízejícími výhled na dominantu kraje.
Jak vypadá přátelské město pro život a která ze světových metropolí se mu nejvíce blíží? Nejen na tyto otázky odpovídá autor knihy Soft city – (Pří)jemné město David Sim. Osmapadesátiletý žák dánského architekta Jana Gehla se v rozhovoru zamýšlí nad tím, jak v postsocialistickém městě zmírnit strach ze změny i v čem je Praha číslo jedna.
Za poslední roky v Česku vznikly tisíce výdejních boxů. Zásadně usnadnily nakupování přes internet, zároveň ale podle odborníků jejich nekontrolovaná výstavba často poškozuje veřejný prostor. A to nejen svou podobou, ale také z hlediska bezpečnosti. Experti proto hledají řešení. Navrhují boxy zmenšit, schovat do interiérů nebo zahalit do méně výrazných barev. Praha se na to už chystá.
Pražskou čtvrť Žižkov stát v 70. letech minulého století vnímal jako jedno z míst, které čeká kompletní obnova. Domy postavené podnikateli a továrníky měla nahradit radiála a paneláky z koncepce ateliéru SIAL, který si pro podporu svých vizí najal fotografa Pavla Štechu. Jeho vizuální výpověď o neutěšeném stavu tehdejších budov a nuzných sociálních poměrech měla ale opačný účinek.
Brněnské obchodní centrum Dornych, známé také pod původním jménem Prior, jde k zemi. Brutalistní objekt se otevřel přesně před 40 lety, nyní už probíhá jeho demolice. Někteří odborníci to kritizují, Brno podle nich přichází o významnou dominantu a kus své historie. Vadí jim, že město budovu nezachránilo a nenašlo pro ni nový účel. Na místě má vzniknout centrum s obchody a kancelářemi.
Nově postavená chalupa Milada nabízí možnost užít si zimní atmosféru na svazích Horní Malé Úpy. Dům, který vznikl na kraji lokality zvané Nové domky v srdci Krkonoš, navazuje na roztroušenou zástavbu tradičních i nových chalup v okolí. Její majitelé ji ve spolupráci s architekty ADR navrhli pro krátkodobé pronájmy a do svého přehledu si ji vybrala i populární platforma Amazing Places.
Moderní architekturu s historií propojí takzvaný SmetaNový sál na druhém nádvoří litomyšlského zámku, kde se budou konat představení festivalu Smetanova Litomyšl. První návštěvníci by se s ním měli seznámit v červnu 2025 při příležitosti 67. ročníku přehlídky. Ve středu to řekl architekt Josef Pleskot, který projekt navrhl.
Jakou tvář bude mít hlavní město za pět, deset nebo patnáct let, ukazuje nová aplikace Institutu plánování a rozvoje nazvaná "Praha zítra?“. Pomocí interaktivní mapy přibližuje aktuální stavební záměry i realizace ve všech městských čtvrtích. Zahrnuje menší veřejné investice, jako jsou opravy ulic, velké městské zakázky i projekty soukromých investorů.
"Co si budeme povídat, moc se nám sem nechtělo," popisují Marek a Martina své stěhování z pronájmu v širším centru Prahy do vlastnického bytu ve Vysočanech. "Jenže nám postupně zvyšovali nájem až na dvojnásobek, což nás donutilo poohlédnout se jinde," vypráví v knize Domy, byty, lidi, která reaguje na krizi bydlení prostřednictvím několika příběhů z pražských domácností.
Chalupa ve Vidlaté Seči v Pardubickém kraji byla sice od pohledu z ulice malebná, uvnitř ale neobyvatelná. Střecha měla díry, zdi byly nasáklé vodou a chyběla toaleta nebo koupelna. Manželé se proto rozhodli pro kompletní rekonstrukci, která sto let starý vejminek postavený původně pro vysloužilého statkáře dostane zpátky do formy.
Hřiště Čertovo břemeno, které je součástí Jistebnické vrchoviny na území zvaném Česká Sibiř, charakterizuje členitý golfový terén a zajímavá architektura. Svůj rukopis v něm zanechal Stanislav Fiala, který pro areál realizoval klubovnu a rodinné letní sídlo. Teď na jeho práci navázalo studio A1Architects. Pro investory navrhlo saunu v podobě kupky sena.
Jak žijí lidé v Praze a co je na současné situaci nejvíce trápí, ukáže nová kniha z nakladatelství Institutu plánování a rozvoje hlavního města, která vyjde v prosinci. Atraktivní publikace nazvaná Domy, byty, lidi se na krizi bydlení dívá skrz příběhy několika lidí, ukazuje jejich domovy a popisuje cestu k zakotvení ve městě. Autory jsou kurátor CAMPu Eugen Liška a fotograf Vojtěch Veškrna.
Michal Šimánek pracoval v rodinné firmě na dřevovýrobu, která jako jedna z mnoha podniků sídlila ve zchátralém areálu bývalého těžebního dolu s betonovou věží Rudolfka na samém okraji brdských lesů. Historická havířská stavba byla tehdy v katastrofálním stavu, a protože se nikdo neměl k opravě, Šimánkovi ji koupili a proměnili na penzion. Místo dnes láká na osly, velbloudy i věž z 50. let.
"Stála jsem na stráni, hleděla dolů do díry a říkala si, kde by se tady dal postavit dům?" vzpomíná na první dojmy z pozemku v Lochovicích Katka Dederová. S partnerem Pavlem Šturmou se nakonec rozhodli "rokli", o kterou dlouho nikdo nestál, koupit a postavili nad ní dřevěný dům na sloupech. "Pozemek jsme chtěli hlavně kvůli zahradě, která byla členitá, nebylo to žádné pole," shodují se.
Českou cenu za architekturu 2024 dostal Koncertní sál v Karlových Varech od studia Petr Hájek ARCHITEKTI. Konstrukce, která váží asi 150 tun a umí se měnit jako transformer, loni vyrostla v neorenesanční budově bývalých Císařských lázní. Jednotlivé části konstrukce řemeslníci dovnitř nedostali dveřmi, ale střechou. Ty pak uvnitř skládali jako stavebnici Merkur.
Transgas byl skutečný a nezaměnitelný originál, který se pod snůškou slibů o zkvalitnění veřejného prostoru stal příkladem vykořistění a přeprodeje pozemku s velkým ziskem, míní Vladimir 518, spoluautor nového dokumentárního snímku Architektura ČSSR 58–89. V rozhovoru hovoří nejen o tom, co poválečné architektuře přinesly prohrané bitvy, ale i proč by o ní starší generace neměly mluvit černobíle.
Luxusní ekologický dům ve švýcarském Dietikonu má mnoho zvláštností. Tou hlavní ale je, že je pod zemí a připomíná bunkr. Vrstva hlíny a trávy má svůj účel, obydlí chrání před horkem i chladem, čímž snižuje emise oxidu uhličitého a ještě ke všemu dodává domu zajímavý vzhled. Dům z roku 1993 se může pochlubit nadčasovým designem, nabízí 261 m² obytné plochy a pěknou zahradu.
Moderní dům, který si nechala postavit mladá americká rodina, stojí na místě bývalého loviště domorodých indiánů a obecní pastvině prvních usedlíků z Velké Británie a Nizozemska. Přestože je luxusní, svými materiály i začleněním do krajiny navazuje na historii oblasti na východním cípu Long Islandu, kterou charakterizovaly rozlehlé pozemky a farmářské domy v anglickém stylu.
Rodinný dům v Šestajovicích, který vznikl v 90. letech v duchu takzvaného podnikatelského baroka, prošel zásadní proměnou. Stavba s typickým zaobleným rizalitem, vzdáleně připomínajícím historické zámečky, si po 20 letech říkala o modernizaci. Majitelé proto oslovili architekty, aby z domu vytvořili prostor, který bude reflektovat jejich potřeby a zároveň respektovat původní charakter budovy.
Pětaosmdesátiletá architektka a nově také držitelka Řádu Bílého lva třetí třídy Eva Jiřičná je v Česku známá jako královna skleněných schodišť. Přestože má světové renomé, v tuzemsku, zejména pak v Praze stojí spíše za menšími a středními realizacemi, z nichž většina jsou její interiéry. S návrhy budov se jí dlouho nedařilo prorazit, to by se ale v následujících letech mělo změnit.
