Po náročné rekonstrukci se před dvaceti lety znovu otevřel Baťův mrakodrap ve Zlíně. Dne 30 října 2004 v něm začaly fungovat kanceláře Krajského úřadu Zlínského kraje a finančního úřadu města. Zatím největší generální oprava zachránila odkaz kdysi druhé nejvyšší budovy v Evropě, která dodnes poutá pozornost svou elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.
Na jedné z šumavských plání, kde v zimě vládne nevlídné počasí a silně fouká vítr, stojí nově zrekonstruovaná chata Lipka. Historické stavení s navazující stodolou si majitelé za pomoci architektů nechali proměnit v rodinné rekreační sídlo. Materiálově vychází z původního domu, dominuje mu dřevo, kámen a omítka.
Je to velká věc pro obyvatele dvou čtvrtí, potažmo celou Prahu, myslí si autoři lávky HolKa spojující dva břehy Vltavy a čerství laureáti Národní ceny za architekturu 2024. "Ocenění nás samozřejmě těší. Ale ještě víc jsme rádi, že si stavbu vzali lidé i město za svou," popisují Petr Tej a Marek Blank, kteří cenu v pondělí převzali od poroty v zrekonstruované Nové Spirále na pražském Výstavišti.
Brownfield u říčky Ponávka jižně od centra Brna se v posledních letech mění na novou městskou čtvrť. Česká developerská společnost CTP v ní podle návrhu Studia acht buduje obchody, kanceláře a byty. Tři nové stavby, které působí jako moderní panelové domy s odkazem na brutalistní architekturu, cílí na mladé lidi. Byty o velikosti pokoje společnost pronajímá od 19 tisíc korun měsíčně.
"Skoro všechno, co mám v Praze rád, udělal někdo už před hodně dlouhou dobou. To znamená, my tady hodně žijeme z podstaty a z toho, že jsme na fantastickém místě," kritizuje architekt Adam Gebrian v debatě Spotlight Public. Problém je podle něj ve stavebních zákonech, ale i v tom, jak málo lidí ve městě opravdu žije. Jde to změnit? A kdo se o rozvoj Prahy podle něj nejvíce zasloužil?
Látalovi jsou sice z Prahy, hodně času ale tráví na chalupě ve Velké Javorské na Českolipsku. Dům, který v pohraniční vesnici koupili před sedmi lety a proměnili ho v kouzelné bydlení, mají jako druhý domov. Během pandemie covidu v něm dokonce prožili dva roky. "Zvažovali jsme, že se sem přestěhujeme natrvalo, ale máme dvě děti. Pořád bychom seděli v autě, protože tady nic není," říká Žofie.
Rodinná vila v Trněném Újezdě vyniká působivou kombinací venkovské estetiky s moderními prvky a materiály. Základní tvary jsou tradiční, ale vzhled a provedení má nadčasový styl. Tento kontrast umocňuje použití neobvyklých povrchů, jako jsou keramické obklady v parketovém vzoru nebo fasády a střechy pokryté umělým trávníkem a hliníkovou konstrukcí v bílé barvě.
Hornický dvojdomek stojí v Brdech od první republiky a byl součástí tamní kolonie, která historicky pracovala v dolech na těžbu olověných a zinkových rud. S ukončením důlní činnosti na Příbramsku se většina těchto staveb proměnila na rekreační chaty, včetně dvojdomu v Podlesí. Polovinu z něj dnes mají potomci původních majitelů, druhou si koupil Jakub s rodinou a proměnil ji v útulné bydlení.
"Je hrozně důležité se o město zajímat. Často mnohem důležitější, než jestli je v něm vizuální smog," říká umělec a hudebník Vladimir 518 v debatě Spotlight Public: Dokonalé město. Souhlasí s ním i expertka na vizuální smog a designérka Veronika Rút, podle které mají česká města zásadní nešvar. O co jde? Jak v lidech probudit zájem o místo, kde žijí, a jak města zvelebit skrze umění?
"V Praze se skvěle žije, ale trochu už jede na 'výpary' a nemáme moc velké rezervy. Chybí byty, školy a dobré dopravní napojení na Evropu," řekl na prvním živém vysílání Spotlight Public: Dokonalé město šéf IPR Praha Ondřej Boháč. Youtuber Janek Rubeš doplnil, že co Pražané na české metropoli nesnáší, turisté naopak milují. Co to je? A co Praze nejvíce schází k tomu, aby byla "dokonalým městem?"
"Má potenciál stát se jednou z nejkrásnějších budov Prahy, potažmo světa," řekl při návštěvě Prahy dánský architekt Bjarke Ingels, který pro hlavní město navrhl podobu plánované filharmonie. Budova, jejíž střechy mají odkazovat na meandr Vltavy, čelí kritice. Studio teď v Číně realizuje muzeum, jež kritikům český projekt připomíná.
Moderátorky Spotlightu Witowská a Tvarůžková v pražském CAMP poprvé přivítaly hosty před živým publikem. Umělec Vladimir 518, architekt Adam Gebrian nebo ředitel IPR Ondřej Boháč a další diskutovali o tom, co Praze a dalším městům chybí k tomu, aby byla dokonalá. "Že je první dojem z Prahy park Sherwood? Je to léčba šokem, ale mění se to k lepšímu," říká Boháč.
Rodina si ještě před pandemií koronaviru koupila pozemek v Řevnicích u Prahy. Protože je ale v záplavové oblasti u řeky Berounky, přála si na něm postavit takový dům, který by nezasáhla ani stoletá voda. Architekti ze studia 0,5 a firma Chytrý dům, kteří na zadání spolupracovali, se rozhodli stavbu navrhnout podobně jako most. Obytnou část tak nesou dvě betonové podstavy.
Než začal působit na Kunětické hoře, byl hrad už několik let zavřený, a lidé tak přirozeně očekávali, že až se s novým kastelánem otevře, bude mít za sebou náročnou rekonstrukci a nabídne jim průvodcovské okruhy. "Ale tak to nebylo. V roce 1993 byl hrad prázdný, s rozbitými okny, vytlučenými dveřmi a zarostlý v houští," popisuje stav památky Miloš Jiroušek, který ji před 31 lety dostal do správy.
Laichterův dům, který od začátku dvacátého století vyhlíží do pražských Riegerových sadů, je jednou z nejpozoruhodnějších staveb na Vinohradech. Zastavit se u něj stojí za to nejen díky jeho autorovi architektu Janu Kotěrovi, ale i protože minulost původních majitelů je stejně vrstevnatá jako jeho vnější fasáda. Dnes o ní vypráví jejich dědic Štěpán Laichter, který v domě lidem umožňuje i přespat.
Před šesti lety byl památkově chráněný statek v Drastech u Prahy vhodný leda tak ke zbourání. Zchátralý hospodářský dvůr, kde bylo jen bahno, černá skládka a dvě kočky, proměnily bosé karmelitky během let plných potu a dřiny k nepoznání. Tam, kde dřív byly ruiny, je dnes fungující klášter. S rekonstrukcí sice sestrám pomáhali architekti i stavební firma, hodně úprav ale chtěly zvládnout svépomocí.
Jak se architektům daří zapojovat moderní stavby do staré zástavby a lze proměny starých budov dělat více udržitelně? Odpovědi na otázky přinese letošní ročník festivalu Den architektury, který o víkendu otevře desítky budov na 120 místech po celé republice. Kromě starých klenotů se veřejnosti otevřou i běžně nepřístupné moderní prostory, jako je sídlo popelářů nebo bytový dům u pražské Stromovky.
Statek ve Voděrádkách u Prahy koupili manželé takzvaně na blind. Když se od známého doslechli, že je na prodej i s velkým pozemkem, přihlásili se ze zahraničí do elektronické aukce a nabídli nejvyšší cenu. Místo pořádně viděli až po návratu domů jako jeho majitelé. "Byla to černá skládka, kde žili lidé v přívěsech a prodávali palety," vzpomínají na osudný den, který změnil jejich život.
Pražští zastupitelé ve čtvrtek schválili změnu územního plánu, která má zkultivovat oblast Vítězného náměstí. Nové řešení vybrané v urbanistické soutěži Institutu plánování a rozvoje (IPR) veškerou dopravu ze středu takzvaného Kulaťáku odklání. Náměstí se v budoucnu promění v místo pro setkávání a měl by mu dominovat i ústřední monument.
Už nějakou dobu, ale ne zas tak dlouhou, bydlí Pavel Podruh se svou rodinou v domě, který je nezávislý na externích zdrojích energie, tepla a vody. Vše, co potřebují k chodu domácnosti, jsou si pomocí chytrých technologií schopní vyrobit sami. Pohled do jejich fungování a filozofie udržitelného života nabízí teď nová kniha Český soběstačný dům, kterou majitel sepsal a vydal letos v létě.
