Koupat se v pražských Lysolajích je v tropickém počasí podobný pocit, jako když po patnácti minutách v rozpálené sauně vlezete do ledového bazénku. Nejdřív necítíte nohy, pak ruce a těm statečným, co se troufnou potopit, snad zamrzne i mozek. Voda v biotopu má patnáct stupňů Celsia a i proto je více lidí na březích než v ní. Kdo tam ale udělá pár temp, zvládne bez pocení i parné odpoledne.
Z monitorů a sluchátek mezi diváky. Vlajkový pořad Aktuálně.cz Spotlight vyráží mezi své příznivce s formátem Spotlight Public. Moderátorky Světlana Witowská a Zuzana Tvarůžková promluví o problémech a výzvách nejen pro Prahu s architektem Adamem Gebrianem, výtvarníkem Vladimirem 518, youtuberem a autorem pořadu Kluci z Prahy Jankem Rubešem nebo ředitelem IPR Ondřejem Boháčem.
"Připomínka pohádky O třech prasátkách, kdy si to nejhloupější postavilo dům ze slámy a vlk jej sfoukl, zazněla během stavby několikrát," smějí se Honza a Vendula Tomšů, kteří ve Vlčkové u Zlína staví dům ze slámy. "Jako poučení z ní nám vyplývá, že by dům nemělo stavět prase," dodává Honza v prostorách domu, jehož základy postavili s pomocí přátel a odborníka Viktora Karlíka za devět dnů.
Baťův Zlín byl a stále je v mnoha ohledech výjimečné město. A zjevně jím chce být i nadále, tamní architekti teď představili odvážnou vizi, jak by v budoucnu mohl Zlín vypadat. Jeho novou dominantou by se mohl stát až 300 metrů vysoký mrakodrap. Zatím nejvyšší budova v Česku, brněnský AZ Tower, měří 111 metrů.
Je to deset let, co lidé sledovali poslední osobní vlak, který zastavil na nádraží v pražském Bubenči. Historická stanice z poloviny 19. století už podle Správy železnic definitivně pozbyla svého účelu a byla odsouzená k demolici. Chátrající budovy se ale ujala Praha 6. Pustila se do oprav a vyhlásila výběrové řízení na nového provozovatele, který ji teď v novém hávu otevírá veřejnosti.
Na východě od centra Plzně ve čtvrti Lobzy se jeden z dlouhých řadových domů z období socialismu změnil v moderní bydlení s nebeským interiérem. Při pohledu z ulice se od ostatních liší hlavně bílou omítkou, očištěným tvarem a vstupem s prosklenými dveřmi, jeho půdorys ale zůstal stejný. Ukazuje, jaký potenciál v sobě skrývají plzeňské atriové domky budované v 70. letech minulého století.
Sídlo nejmocnějšího člověka planety. Do budovy ležící uprostřed hlavního města Spojených států je prakticky nemožné nepozorovaně proniknout. Další díl seriálu Aktuálně.cz o nejstřeženějších místech světa se věnuje Bílému domu.
V postapokalyptické krajině zůstal vzpomínkou na minulost. Zámek Jezeří v českém pohraničí je jako ohnivá Hora osudu, kterou zahalují lesy a obklopuje nehostinná měsíční krajina vzešlá z rozsáhlé těžby uhlí. Sama kastelánka Hana Krejčová byla ničení této oblasti svědkem už od 80. let minulého století. Měla zrovna před maturitou, když buldozery srovnaly se zemí její rodný dům.
Sprcha a nábytek, který je nutný k přežití, jinak jen holé betonové stěny. Pobýt v opraveném bunkru v bratislavské Petržalce je zážitek, na nějž člověk jen tak nezapomene. O místo přitom dlouho nikdo neměl zájem, lidé si neuměli představit jak by staré opevnění mohli využít. V roce 2017 ho nakonec odkoupili architekti a během sedmi let proměnili v zážitkové bydlení.
V dílně v Papírenské ulici nedaleko čističky v Praze 6 se rodí něco přelomového. Vědci společně s designéry vynalezli způsob, jak ve stavebnictví využít houby, lépe řečeno jejich mycelium. Materiál budoucnosti vzniká z vláken lesklokorky lesklé, která ve vlhkém prostředí pojídá odpadní piliny a formuje se do daného tvaru. Designéři tak už dokázali vyrobit nábytek, teď v hale zkouší první dům.
Cesta Romana Kouckého k architektuře byla jiná, než je obvyklé. Dostal se k ní přes truhlářské řemeslo. Dnes v 65 letech vede vlastní ateliér, je autorem několika územních plánů a k tomu zvládá učit. Se svými stavbami, jako je most v Ústí nad Labem nebo ten trojský v Praze, byl v nominaci na Architekta roku už před dvěma lety, laureátem se ale nestal. Letos je ve výběru se čtyřmi rivaly.
Ještě než koupil činžovní dům v Praze, požádal architekty, aby mu pomohli s výběrem. Když se pak objevila nemovitost na Břevnově, i díky nim věděl, že už lepší nenajde. "Potkávala se tu skvělá lokalita, solidní stavba s dochovanými historickými prvky a báječnými výhledy," popisuje jeden z architektů dům ve Šlikově ulici, který s investorem proměnili v krásné bydlení pro všechny generace.
Na zámcích nepatřil Jiří Holub k disciplinovaným dětem. Do sedmi let ho vyhodili snad z každé prohlídky, a tak je trochu paradox, že se z něj později stal průvodce a kastelán. "První zámek, který mě bavil, byla Červená Lhota. Prohlídka tam trvala asi jedenáct minut, takže to šlo přežít," směje se veselý správce hradu a zámku Frýdlant, který se stará už o v pořadí šesté historické sídlo.
Přestože je součástí obce, jako by byl skrytý před okolním světem. Černý dům ve Vraném nad Vltavou si majitel nechal postavit na kraji uliční zástavby s přáním, aby zapadl do okolí, ale zároveň se od něj i distancoval. Architekti z 0,5 Studia navrhli dům se sedlovou střechou, kde všechny pokoje vyhlížejí do zahrady, přímo na hladinu nového biotopu.
Erik Houben pracoval 16 let jako právník pro velké firmy a jeho každodenním úkolem bylo dávat lidem výpověď. "Byla to skvěle placená, ale velmi stresující práce. Po nějaké době jsem si uvědomil, že chci být na opačné straně, a to dělat lidem radost," říká Nizozemec, který společně s manželkou Lucií na Kokořínsku zrekonstruoval tři staré roubenky a vytvořili z nich restauraci a penzion Hlučov.
V roce 1948 jim komunisté znárodnili funkční mlýn, a když ho po sametové revoluci dostali zpět, byla z něj ruina. Rodina si se zchátralým areálem na Břeclavsku dlouho nevěděla rady. Aby mohla industriální budova získat nový účel, potřebovala velkou finanční injekci. Podařilo se to až vnukovi původního majitele, který cihlovou stavbu proměnil na bistro, vinárnu a kavárnu v jednom.
"Od Hradčanské na kulaťák a dále až do ulice Jugoslávských partyzánů je to, jako byste listovali učebnicí architektury první poloviny 20. století," říká historička a autorka knihy Bubeneč/Dejvice – Siamská dvojčata pražského severozápadu Kateřina Bečková cestou na rozhovor. Dejvičtí a bubenečští mezi sebou podle ní vycházeli dobře, dokud nedošlo na jména ulic.
Záchrana zámku Mirošovice připomíná legendu o Davidovi a Goliášovi. Malá obec Hrobčice, která má jen něco málo přes tisíc obyvatel, se před pěti lety rozhodla zvrátit osud zchátralé památky a za symbolickou korunu ji odkoupila od spolku Kampanila Malhostice. Peníze na opravu sice obec neměla, osvícená starostka je však získala z dotací.
Výhoda panelového bytu je v tom, že jde přeprogramovat a změnit ve volný prostor, říkají architekti ze studia RDTH, kteří na přání majitelky proměnili škatulkové dispozice o 74 metrech čtverečních v čisté a moderní bydlení. Jejich úkolem bylo navrhnout rekonstrukci tak, aby nábytek měl jasnou funkci a v bytě nebylo nic navíc.
Zámek Veleslavín a přilehlý park se čtyřmi budovami v Praze 6 chce dát státní úřad do dražby. Jeho vyvolávací cena by měla být 580 milionů korun, což je mnohem víc než odhad z roku 2018, kdy se do prodeje zámku vložil spolek Hradní potok. Jeho zástupci, složení z obyvatel Prahy 6, se dlouhodobě zasazují o záchranu veřejného areálu, který je podle nich plícemi celé čtvrti.
