Hlavní cenu v nové soutěži Česká cena za architekturu získal dům a ateliér Zen-Houses od libereckého architekta Petra Stolína. Z 63 nominovaných v pondělí mezinárodní porota vyhlásila ještě sedm finalistů. Do prvního ročníku soutěže České komory architektů, jež byla otevřena architektonickým realizacím za posledních pět let, se jich přihlásilo 475.
Galerie v Tančícím domě vzpomíná na významného českého architekta Jana Kaplického. V rámci výstavy při příležitosti nedožitých 80. narozenin představí kromě toho nejlepšího z jeho celoživotní tvorby i některé dosud nevystavené předměty a projekty. Retrospektivní expozici realizovala architekta Eva Jiřičná spolu s AI-DESIGN a nadací KAPLICKY CENTRE.
Hlavní cenu v nové soutěži Česká cena za architekturu získal dům a ateliér Zen-Houses od libereckého architekta Petra Stolína. Z 63 nominovaných dnes mezinárodní porota vyhlásila ještě sedm finalistů. Za výjimečné počiny na poli architektury byli mimo jiné oceněni autoři Pražských stavebních předpisů. Podle poroty ale stojí za povšimnutí, že žádná z nejvýše hodnocených prací nebyla postavena v Praze. "Tato skutečnost vypovídá o širokém záběru architektonických aktivit napříč zemí a jejich vysoké kvalitě, ale zároveň se tak poodkrývá znepokojující rozvoj hlavního města, které se potýká s mnoha typickými urbanistickými problémy," uvedli porotci.
Nevyužitý prostor v historickém centru Prahy získal novou podobou. Stáj z poloviny 16. století se po rekonstrukci proměnila v hi-tech apartmán. Projekt Living Showroom má mimo jiné upozornit i na to, že i bývalou maštal o rozloze garsonky lze proměnit v moderní a ekologické bydlení.
Jakub Cigler patří k předním českým architektům. Jeho realizace a projekty uspěly mnoha soutěžích a za svou práci získal celou řadu ocenění. Architekturu studoval ještě v dobách socialismu, a jak sám říká, klíčová pro něj v té době byla pracovní stáž v Londýně. Cestovat a pracovat v zahraničí proto doporučuje i současným studentům. Během rozhovoru v centru Dox, kde jako člen poroty soutěže Kaplicky Intership vybíral nejlepší studentský projekt, mluvil převážně o současné situaci v Praze.
Gehry mi píše milostné dopisy, že jsem byl úžasný spolupracovník. Beze mě by Tančící dům nebyl, peníze mi podle normální logiky patří. Chci, aby mi město pomohlo, abych tady přežil, říká architekt Vlado Milunič, který žádá stát o část peněz z turistického ruchu. Tvrdí, že si je zaslouží za to, že Praze přikouzlil Tančící dům. Všude se ale podle něj krade, a i proto teď nemá zakázky. Praha 1 je prý aspoň nakloněná tomu, snížit mu nájem v jeho ateliéru. Dodává, že ho mrzí, že nikdo nezná skutečný příběh toho, jak Tančící dům vznikl.
Nový pavilon goril v pražské zoo, který vzešel z projektu vybraného v otevřené architektonické soutěži, se prozatím stavět nebude. Podle městské části Praha Trója vítězný návrh nerespektuje ráz krajiny, do níž by měl být zasazen. "Mottem zadání bylo: nejhezčí dům v zoo je ten, který není vidět. Prostorové a výškové limity pro návrh byly předem dány Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy a odbory památkové péče a ochrany prostředí magistrátu," vysvětluje vedoucí stavebního oddělení Jiří Kotek.
Třípokojový byt na panelovém sídlišti v Praze se po rekonstrukci změnil v kvalitní a nevšední prostor pro bydlení, který slouží mladé rodině s malým dítětem.
V Dubaji začala před několika dny stavba nejvyšší věže na světě. Navrhl ji španělsko-švýcarský architekt Santiago Calatrava Valls a dokončena má být v roce 2020. Bude o 100 metrů vyšší než Burdž Chalífa (828 metrů). Podívejte se, jaké stavby nechá za sebou. Bude mezi nimi Tokyo Sky Tree nebo třeba Šanghajská věž.
Tunel Blanka, archeologický park v Pavlově, modernizace železniční trati Tábor - Sudoměřice, stezka v oblacích v Dolní Moravě, rekonstrukce a dostavba městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích a rekonstrukce areálu Hospitalu v Kuksu, to jsou stavby roku 2016. Ze zahraničních staveb zvítězila modernizace rychlostní silnice ve Varšavě. Porota vybírala z 65 přihlášených projektů.
Japonský fenomén bizarních minibudov využívajících mrtvá místa ve městě je k vidění i v Praze. Příkladem je bývalá přístavní čtvrť Karlín, která je takřka obklopena dopravní infrastrukturou přitahující podobná místa. Bývalý přístav, Negrelliho viadukt i železnice na Vítkově daly vzniknout mnoha domkům a přístřeškům, které jsou podobně jako jejich "vzory" sestaveny z levných materiálů a snaží se využít místa, která by jinak ležela ladem.
Modernizace by z Václavského náměstí měla udělat především místo, kde lidé chtějí trávit svůj volný čas, kde jim bude příjemně a rádi se tam budou setkávat. “Rozšíří se chodníky, díky čemuž se prostor pro chodce zvětší o čtvrtinu. Bude tu více laviček, fontán, ale i praktických pítek nebo stromů. Vybrány byly platany, které neznečišťují okolí lepkavým pylem a nelákají mšice,” přibližuje Jan Adámek ze Sdružení Nového Města pražského, které o revitalizaci pražského náměstí dlouhodobě usiluje.
Podle zástupců petentů by mohla architektonická soutěž díky lepším řešením stavbu i zlevnit. Vzhledem metra D by se mělo příští čtvrtek zabývat i zastupitelstvo, které má petici projednat.
Domy, které vznikly v době normalizace, se velmi často objevují v různých žebříčcích a hodnoceních veřejnosti jakožto nejošklivější stavby. Lidé jim obvykle vymysleli i posměšné přezdívky. V Praze tak kromě "Jakešova prstu" a "Snu šíleného cukráře" najdete i "Bílý dům". Víte, kde byste tyto domy hledali? Otestujte se.
Na půdorysu chaty z 50. let vznikl celoročně obyvatelný dům pro rodinou s dvěma dětmi. Výška a zastavěná plocha jsou jediné, co z původního domu zůstalo. Dřevostavba s fasádou z vlnitého polykarbonátu dokonale zapadla do okolí a svým majitelům nabízí pohodlné bydlení.
Podoba stanic plánovaného metra D budí rozpaky. Podle některých kritiků stanice vzniklé od 90. let minulého století již nedosahují úrovně těch, které byly vybudovány před rokem 1989. Stanice pražského metra komentuje architekt Petr Kučera.
Architekt Arnošt Navrátil působí jako profesor na Fakultě architektury ČVUT. I ve svých šestasedmdesáti letech je stále velmi aktivní. Věnuje se navrhování, pedagogické činnosti a aktivně sportuje. Mezi jeho poslední realizace patří sportovní stadion ve Vlašimi. Do povědomí odborné veřejnosti se ale zapsal především jako jeden z autorů zbouraného hotelu Praha. Dodnes se mu o tom špatně mluví. Domy by se podle něj bourat neměly, protože jsou důležitým svědkem doby. "Všichni věděli, že komunisté tady vládnou. A právě to, že se architektura, která se v té době dělala, spojuje s politikou, je chyba," říká v rozhovoru.
Změny se nelíbily politikům, nechtějí komunikovat s odbornou veřejností, říká odvolaný ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Petr Hlaváček. Překvapivě se podle něj střetl se Stranou zelených. Dodává, že územní plán Prahy se určitě nestihne, reálný termín je podle něj rok 2022.
Odborná porota ocenila Steinabachovou nejen za tvorbu, ale i za snahu o vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti architektury.
Kromě sjezdů KSČ se zde konala celá řada akcí pro veřejnost, v roce 1987 například festival rockových kapel Rockfest. Výhled na Prahu z Kongresového centra si postupně vychutnali nejenom Gustav Husák nebo Miloš Jakeš, ale i Václav Havel, dalajláma a Barack Obama. Občanské sdružení Kruh chce v rámci Dne architektury upozornit na stavbu samotnou, ale i na potřebu zachovat autentické interiéry bývalého Paláce kultury.
