Výstava Sauna / Architektura požitku v Galerii Jaroslava Fragnera mapuje saunu jako sociologický fenomén, místo požitku i zajímavou oblast architektonické tvorby. Představí výběr z té nejzajímavější současné české a světové produkce: betonové sauny v Německu, prosklené v Estonsku i létající u české obce Obříství. Výstava začne 18. ledna a potrvá do 23. března.
V polském hlavním městě Varšavě se začne stavět mrakodrap Varso Tower, který se pravděpodobně stane nejvyšší budovou v Evropské unii, až ji v příštích několika letech opustí Velká Británie. Má dosáhnout výšky 310 metrů a bude mít 53 pater. Dokončen by měl být v roce 2020. Do té doby a do samotného Brexitu zůstává ale nejvyšší budovou EU londýnský The Shard.
Na svažitém pozemku v pražských Kyjích vyrostl atypický dům. Majitelka byla konceptem architektonického ateliéru Šépka architekti od začátku nadšená. Otec, který bydlí v sousedství, o něco méně. Organická stavba se bude spolu s dalšími devíti projekty z Česka ucházet o evropské ocenění za architekturu Mies van der Rohe Award.
Marián Lipták propadl kouzlu paneláků už v dětství. V jednom z nich totiž vyrůstal. Líbila se mu nejenom velká otočná okna nebo deskové radiátory, ale i vypínače zabudované v zárubních. Vášeň pro prefabrikovanou architekturu a pro pozůstatky socialismu mu zůstala dodnes. Ve volném čase objíždí panelová sídliště v Česku a na webu Panelaky.info, který založil, plánuje vytvořit obsáhlou databázi. „Snažím se zdokumentovat paneláky v původním stavu, což je boj o čas se zateplovači,“ říká.
Blog Cabin Porn se stal za dobu svojí existence inspirací pro tisíce lidí na celém světě. Ve stejnojmenné publikaci nabízí jeho autoři dvě stovky těch nejzajímavějších dřevěných chatek z celého světa. Kniha má být především výzvou ke zvolnění tempa a připomínkou řemeslných tradic.
O vítězi druhého ročníku České ceny za architekturu rozhodne sedmičlenná mezinárodní porota. Seznamte se s projekty Marianny Loof (Nizozemí), Matije Bevky (Slovinsko), Eelca Hooftmana (Nizozemsko/Skotsko), Jiřího Oplatka (Česká republika/Švýcarsko), Jakuba Szczęsnyho (Polsko), Doris Wälchli (Švýcarsko) a Ľubomíra Závodného (Slovensko).
Česká komora architektů (ČKA) a vybraní experti nominovali nejlepší české realizace posledních dvou let do prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award 2017. Prohlédnout si je můžete v galerii.
Architekt Petr Kučera se podílí na revitalizaci Václavského náměstí, věnuje se popularizaci architektury a v rámci iniciativy „Metro D jinak a lépe“ se snaží zasadit o hezčí pražské metro. „Pravdou bohužel je, že většina pozitivních příkladů se děje mimo Prahu. Ta by přitom měla být městem, které je pro ostatní inspirací. Nicméně myšlenky, které v Praze vznikají, se často uchytí jinde. Stačí se podívat třeba do Brna, které Prahu velmi rychle předbíhá," konstatuje v rozhovoru.
Kniha Praha Václava Havla teoretika Zdeňka Lukeše přibližuje sedm desítek objektů spojených s životem dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla. Publikace obsahuje historické snímky a fotografie Pavla Hrocha. Výběr 14 z nich si můžete prohlédnout v galerii.
Koncertní hala, které se kvůli jejímu vzhledu přezdívá Rejnok, měla stát v Českých Budějovicích. V roce 2014 ho ale tehdejší vedení zastavilo. Teď je možné, že nakonec bude stát v Praze. Podle radního Jana Wolfa Praze dlouhodobě schází moderní koncertní budova, navíc má hlavní město volné prostředky na investice do kultury. Budova navržená již zesnulým architektem Janem Kaplickým by mohla stát na Štvanici nebo u stanice metra Vltavská.
Ministerstvo kultury se rozhodlo neprohlásit komplex budov bývalého Transgasu na pražské Vinohradské třídě za kulturní památku. Společnost HB Reavis miliardáře Ivana Chrenka tak může budovy, v nichž donedávna sídlili pracovníci Všeobecné zdravotní pojišťovny, srovnat se zemí. Na místě vyroste nový administrativní komplex.
Mezonetový byt na Novém Městě pražském a jeho úpravy z 90. let současným majitelům nevyhovovaly. Díky rekonstrukci získali odpovídající hygienické zařízení a rozšířením střešního vikýře i pokoj navíc a pohodlný vstup na terasu.
Rodinný dům by měl vyhovovat životnímu stylu svého majitele. Stejně tak by ale měl respektovat i svoje okolí. Něco takového ale typizovaná stavba z katalogu nedokáže. Autoři knihy 99 domů proto chtějí dodat Čechům odvahu a chuť řešit originální bydlení. Výběr osmi z těch nejpovedenějších si můžete prohlédnout v galerii.
Arch Vader z projektu Archwars už pět let mapuje přešlapy a bizarnosti v české architektuře. Chce, aby lidé začali architekturu vnímat jako kulturní veličinu a architekta nepovažovali za drahou, nedostupnou a zbytečnou instituci. Cílem jeho sbírky na Hithitu je získat prostředky na další propracovanější a hlubší kritiku. Plánuje také zprovoznit web a udělovat ceny za nejhorší architekturu. „Žijeme ve zrychlené době moderních technologií, najednou jsme sice výkonnější, ale paradoxně máme čím dál tím méně času. Bydlení se nám nechce moc řešit a raději volíme domy z katalogů v domnění, že nám ušetří čas,“ říká Arch Vader v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zná to hodně milovníků cyklistiky. Co s kolem, které chcete mít pro jistotu raději v bytě? A co když nemáte jedno, ale je jich několik? Ateliéru SAD se tuto otázku podařilo vyřešit. „Hlavní myšlenkou prostoru je individualizovaný interiér, který v každém prvku odráží osobnost majitele,“ vysvětlují autoři návrhu Jerry Koza a Adam Jirkal. Byt pro milovníka kol a otce dvou malých dětí navrhli v rámci projektu Squat iD23, jehož cílem je mimo jiné nabídnout inspiraci ke zlepšení kvality bydlení v Česku.
Hřbitovy jsou vzácná a tajemná místa, která se ocitla na periferii každodenního života. Praha uchovává zchátralý, opuštěný, přesto unikátní hřbitov, kam byli pochováváni pacienti blízké psychiatrické léčebny. Proto dostal přízvisko hřbitov bláznů. Leží tam těla nejen poblázněných Čechů, ale i Italů, kteří zde byli v průběhu první světové války převezeni z tridentského ústavu pro choromyslné. Není to však jen pražský hřbitov bláznů. Brno se může pochlubit největším hřbitovem v zemi. Ústřední hřbitov je důležitým místem, které odkazuje na bohatou česko-německou historii města. Podívejte se na fotografie z míst, kterým se raději vyhýbáme, protože jim nerozumíme.
Problém s vizuálním smogem je i na západě, ale má jinou formu a dodržuje základní pravidlo, že reklama na památky nepatří, říká Veronika Rút Nováková. Napsala o problému diplomovou práci, ve které zmapovala znečištění reklamou na jedné z hlavních brněnských ulic a výsledky odnesla na radnici. Nyní s úředníky připravuje manuál pro obchodníky.
Je jen málo českých architektů, kteří by tak silně rozdělovali laickou i odbornou veřejnost jako Patrik Kotas, autor podoby několika stanic i vozů pražského metra, tramvajové tratě na Barrandov či dalších dopravních staveb. Na jedné straně vyzdvihovaný a oceňovaný autor je zároveň odborníky a oponenty považovaný za představitele pokleslé a podprůměrné architektury. "Česká architektura je bohužel plná závisti, nepřejícnosti a nepřátelství zejména na úrovni osobních i profesních vztahů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz známý český architekt Patrik Kotas. U ikonické stavby barrandovské tratě připouští, že selhal.
David Vávra tvrdí, že vše v jeho životě vzniklo náhodou. Ať už to bylo založení Divadla Sklep, nebo natáčení Šumných měst. A podobně to bylo i s knihou Jedeme k moři, která vyšla na začátku listopadu. "Je takovým návodem na cestu a pro někoho možná pouhou rekapitulací. Název jsme zvolili záměrně až naivní. Jedeme k moři v sobě totiž ukrývá vůni 60. let a je připomínkou doby radostného socialismu," vysvětluje architekt, herec a spisovatel.
Eva Jiřičná patří k nejznámějším českým architektům. Vede studio v Praze a Londýně, navrhuje interiéry butiků a domy po celém světě. Je držitelkou Řádu britského impéria a za mimořádný přínos žen v architektuře získala cenu Jane Drewové. Ve svých 77 letech nepřestala slevovat ze svého pracovního tempa a v Praze se kromě zahájení retrospektivní výstavy Jana Kaplického věnuje i projektu domu na Revoluční třídě. „Důležité je uvědomit si, že historické budovy mají mnohdy šanci přežít, jen pokud se jim vdechne nový život. Když se nepřizpůsobí a nenajdou nové využití, spadnou a přijdeme o ně definitivně," vysvětluje v rozhovoru.
