Reklama
Reklama

Architektura


Kostely v Polsku
Kostely v Polsku
Kostely v Polsku

Za komunismu vznikly v Polsku čtyři tisíce kostelů. Stavěli je bez povolení, materiál často kradli

Poprali se s nedostatkem stavebního materiálu a neřešili ani stavební povolení. Navzdory odporu státu postavili polští věřící svépomocí v letech 1945 až 1989 téměř čtyři tisíce kostelů. Polsko se tak v osmdesátých letech nedobrovolně stalo největší světovou laboratoří bottom-up architektury (architektura, která vzniká zdola, pozn. red.). Iza Cichońska, Karolina Popera a Kuba Snopek se snaží uceleně dokumentovat polské kostely a okolnosti jejich vzniku. Jejich projekt přestavuje výstava Architektura VII. dne v Centru současného umění DOX,

MIPIM Awards
MIPIM Awards
MIPIM Awards

Foto: Nejlepší stavby roku. Podívejte se, kdo získal "realitní Oscary"

V Cannes se udělily prestižní ceny MIPIM Awards, považované za Oscary realitního byznysu. Z 214 přihlášených projektů letos postoupilo do užšího výběru 44 projektů. Ve většině z 11 kategorií zvítězily evropské stavby – nejúspěšnější byly belgické. Na jednom z oceněných projektů se výrazně podíleli Češi. (Klikněte na úvodní fotku.)

Martin Utíkal
Martin Utíkal
Martin Utíkal

Jak by vypadala železniční stanice Výstaviště, kdyby ji navrhovali studenti?

Studenti ateliéru Kuzemenský & Synek z fakulty architektury ČVUT jako semestrální projekt zpracovali návrh plánované železniční zastávky Výstaviště, která má v budoucnu vzniknout na trase Ruzyně, Kladno, Praha. Pochopit měli nejenom funkci železniční dopravy, ale i její vliv na bezprostřední okolí. "Cílem semestru totiž nebylo pouze pocvičit se v návrhu nádraží. Záměrem bylo uvědomit si problematiku míst, která dopravní infrastruktura jako vedlejší efekt produkuje, pokud na ně nemyslíte předem," vysvětluje vedoucí ateliéru. Tři z 15 projektů si můžete prohlédnout v galerii.

Reklama
Praha, degradace veřejného prostoru
Praha, degradace veřejného prostoru
Praha, degradace veřejného prostoru

Vizuální smog: Přemíra reklamy a dopravních značek ovlivňuje naše životy, varuje architekt

Architekt Petr Kučera se dlouhodobě věnuje revitalizaci Václavského náměstí, v rámci iniciativy Metro D jinak a lépe se snaží zasadit o kvalitnější podobu pražského metra a ve své disertační práci se zabývá degradací veřejného prostoru. Kritizuje nejenom přemíru dopravního značení, ale i venkovní reklamy. Současnou podobu veřejných prostranství podle něj ovlivnil komunismus, nástup komercionalizace v 90. letech a chybějící legislativa. "Dodnes neexistuje žádná účinná regulace venkovní reklamy. Jediná plyne ze zákona o reklamě, která ale řeší její obsah a nikoliv formu. Zaměřená je především na reklamu v médiích. Venkovní reklama je politicky velmi ožehavé téma," říká v rozhovoru.

Průřez tvorbou Karla Janáka
Průřez tvorbou Karla Janáka
Průřez tvorbou Karla Janáka

Autor Libeňského mostu, paláce Adria a dalších slavných staveb Pavel Janák by oslavil 135 let

Architekt Pavel Janák, který se narodil před 135 lety, 12. března 1882 v Praze, patří k nejvýraznějším představitelům české meziválečné architektury. K jeho nejznámějším dílům patří například výrazné krematorium v Pardubicích, známé z filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol, funkcionalistický hotel Juliš na pražském Václavském náměstí či Libeňský most v Praze.

Reklama
Továrna, Ricardo Bofill
Továrna, Ricardo Bofill
Továrna, Ricardo Bofill

Neuvěřitelná proměna. Z trosek cementárny se zrodil rodinný dům a výstavní síň

Přední španělský architekt Ricardo Bofill už od roku 1973 rekonstruuje industriální komplex továrny na výrobu cementu nedaleko Barcelony. Z trosek spolu se svým týmem vytvořil za třiačtyřicet let útočiště pro rodinu, výstavní síň a sídlo architektonického ateliéru. "Pracuje a žije se mi zde lépe než kdykoliv jinde. Je to pro mě jediné místo, kde se dokážu plně soustředit," říká Bofill.

Transgas – prohlídka s architektem Václavem Aulickým
Transgas – prohlídka s architektem Václavem Aulickým
Transgas – prohlídka s architektem Václavem Aulickým

Historička z Cambridge se zastala Transgasu: Nebourejte ho, je to architektonický klenot

Proti demolici komplexu budov Transgasu na Vinohradské třídě se postavila i historička architektury z Univerzity v Cambridgi. Dílo v dopise označuje za hodnotné a oceňuje nejenom jedinečné zpracování fasád, ale i futuristické interiéry. "Ve chvíli, kdy dědictví naší civilizace mizí pod bombami v Aleppu nebo Bagdádu, lze jistě najít způsob, jak zachovat a revitalizovat tuto architekturu a pomoci jí se znovu zapojit do života v centru města," píše.

3D Print Urban Cabin
3D Print Urban Cabin
3D Print Urban Cabin

Vytištěný domek lze kompletně zrecyklovat. Jak se v něm bydlí, lze vyzkoušet v Amsterdamu

V Amsterdamu vyrostl mini domek vytištěný pomocí technologie 3D tisku z černého bioplastu. Městská kabina "Urban Cabin" slouží ke krátkodobým pronájmům a nabízí možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta. Podle architektů, kteří ji vyvíjeli, ale může v budoucnu řešit i nedostatek dočasného bydlení v přeplněných městských oblastech nebo místech zasažených přírodními katastrofami.

Proměna koksovny v Ostravě
Proměna koksovny v Ostravě
Proměna koksovny v Ostravě

Obrazem: Staré továrny je škoda bourat. Stávají se z nich tělocvičny, kavárny i koncertní sály

Průmyslové objekty jsou svědky období velkých vynálezů a rychlého hospodářského růstu. České země představovaly již od první poloviny 19. století v rámci monarchie průmyslové zázemí pro celé Rakousko-Uhersko. Mnohé tyto objekty šly v novodobé historii k zemi. Národní památkový ústav v Ostravě se pokusil v Norsku inspirovat, jak vdechnout technickým památkám nový život. Na počátku 20. století byl v Norsku při stavbě elektráren „zkrocen“ velký počet vodopádů. Vzdálené a sotva zalidněné vesnice se ze dne na den staly moderními průmyslovými obcemi a ze země se stal hlavní dodavatel hliníku, dřeva nebo třeba umělých hnojiv. Dnes Norové řadu objektů odvážně revitalizovali.

Reklama
Dům v domě, Slovensko
Dům v domě, Slovensko
Dům v domě, Slovensko

Dům v domě na jižním Slovensku je odkazem na italské renesanční vily

Slovenské architektonické studio Plural postavilo nedaleko Bratislavy v malé obci Bernolákovo House in House neboli Dům v domě. Stavba stojí na místě zahradního domku uprostřed starší zahradní zástavby. Zajímavý koncept, který unikátním způsobem spojuje pozemek s domem, byl za Slovensko nominovaný i na prestižní architektonickou cenu Mies van der Rohe.

Maršmeloun
Maršmeloun
Maršmeloun

Maršmeloun v centru Prahy dostal zelenou, stavět se má začít do června

Stavbě kontroverzního domu zvaného maršemloun v centru Prahy již nic nebrání, má platné stavební povolení, uvedla Česká televize. Povolení bylo původně vydáno už v červnu 2015, poté jej však úřady pozastavily. Lhůta k zahájení stavby se však počítá od prvotního rozhodnutí, investor tak musí stavbu zahájit do června, může si ale zažádat o prodloužení.

Tvorba Růženy Žertové
Tvorba Růženy Žertové
Tvorba Růženy Žertové

Neodsuzujme socialistické obchodní domy, byla to dobrá architektura, říká expert

Plzeňský architekt a historik architektury Petr Klíma se dlouhodobě věnuje tématu obchodních domů v socialistickém Československu. Je autorem publikace a výstavy KOTVY MÁJE, jako editor se rovněž podílel na vzniku knihy o architektce Růženě Žertové, autorce Prioru v Košicích, v Ústí nad Labem nebo Pardubicích. "Zvláště v šedesátých letech a v první polovině let sedmdesátých, kdy v realizovaných stavbách ještě doznívaly ideje a étos předchozí dekády, nebyly zanedbatelné právě ani architektonické kvality obchodních domů," říká v rozhovoru.

Reklama
Šumperák
Šumperák
Šumperák

Šumperák vypovídá o prazvláštní době. Stát lidi nutil k amatérismu, říká teoretik umění

Takzvaný šumperák stojí téměř v každé české vesnici nebo městě. Řada jich byla postavena i v německých nebo polských příhraničních oblastech. Fenoménem se zabývá fotograf a teoretik umění Tomáš Pospěch. Lidé byli státem nuceni k amatérismu, fušerství a vháněni do zóny šedé ekonomiky," říká o době, kdy šumperáky vznikly. Na loni vydanou knihu teď navázal výstavou v pražské galerii Viper.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama