Newyorští architekti přišli s alternativní koncepcí budoucího vývoje New Yorku. Na manhattanskou 47. ulici navrhli mrakodrap. Ten sice není nejvyšší, ale se svými 1200 metry nejdelší na světě. Zdálky připomíná podkovu.
Poprali se s nedostatkem stavebního materiálu a neřešili ani stavební povolení. Navzdory odporu státu postavili polští věřící svépomocí v letech 1945 až 1989 téměř čtyři tisíce kostelů. Polsko se tak v osmdesátých letech nedobrovolně stalo největší světovou laboratoří bottom-up architektury (architektura, která vzniká zdola, pozn. red.). Iza Cichońska, Karolina Popera a Kuba Snopek se snaží uceleně dokumentovat polské kostely a okolnosti jejich vzniku. Jejich projekt přestavuje výstava Architektura VII. dne v Centru současného umění DOX,
V Cannes se udělily prestižní ceny MIPIM Awards, považované za Oscary realitního byznysu. Z 214 přihlášených projektů letos postoupilo do užšího výběru 44 projektů. Ve většině z 11 kategorií zvítězily evropské stavby – nejúspěšnější byly belgické. Na jednom z oceněných projektů se výrazně podíleli Češi. (Klikněte na úvodní fotku.)
Studenti ateliéru Kuzemenský & Synek z fakulty architektury ČVUT jako semestrální projekt zpracovali návrh plánované železniční zastávky Výstaviště, která má v budoucnu vzniknout na trase Ruzyně, Kladno, Praha. Pochopit měli nejenom funkci železniční dopravy, ale i její vliv na bezprostřední okolí. "Cílem semestru totiž nebylo pouze pocvičit se v návrhu nádraží. Záměrem bylo uvědomit si problematiku míst, která dopravní infrastruktura jako vedlejší efekt produkuje, pokud na ně nemyslíte předem," vysvětluje vedoucí ateliéru. Tři z 15 projektů si můžete prohlédnout v galerii.
V bezprostřední blízkosti možná nejslavnějšího bilboardu na světě, známého jako Hollywood Signs, vyroste v budoucnu neobvyklý rodinný dům, připomínající obrovský balvan. Projekt architektonického studia z Los Angeles vybrala odborná porota ze zhruba pěti set dalších, které dorazily z celého světa.
Domek s dřevěnou konstrukcí a prefabrikovanými panely lze přepravit i do obtížně dostupných lokalit. Sloužit může jako rekreační objekt a bydlet se v něm dá i celoročně. Designéři se při navrhování inspirovali v IKEA.
Architekt Petr Kučera se dlouhodobě věnuje revitalizaci Václavského náměstí, v rámci iniciativy Metro D jinak a lépe se snaží zasadit o kvalitnější podobu pražského metra a ve své disertační práci se zabývá degradací veřejného prostoru. Kritizuje nejenom přemíru dopravního značení, ale i venkovní reklamy. Současnou podobu veřejných prostranství podle něj ovlivnil komunismus, nástup komercionalizace v 90. letech a chybějící legislativa. "Dodnes neexistuje žádná účinná regulace venkovní reklamy. Jediná plyne ze zákona o reklamě, která ale řeší její obsah a nikoliv formu. Zaměřená je především na reklamu v médiích. Venkovní reklama je politicky velmi ožehavé téma," říká v rozhovoru.
Architekt Pavel Janák, který se narodil před 135 lety, 12. března 1882 v Praze, patří k nejvýraznějším představitelům české meziválečné architektury. K jeho nejznámějším dílům patří například výrazné krematorium v Pardubicích, známé z filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol, funkcionalistický hotel Juliš na pražském Václavském náměstí či Libeňský most v Praze.
Přední španělský architekt Ricardo Bofill už od roku 1973 rekonstruuje industriální komplex továrny na výrobu cementu nedaleko Barcelony. Z trosek spolu se svým týmem vytvořil za třiačtyřicet let útočiště pro rodinu, výstavní síň a sídlo architektonického ateliéru. "Pracuje a žije se mi zde lépe než kdykoliv jinde. Je to pro mě jediné místo, kde se dokážu plně soustředit," říká Bofill.
Proti demolici komplexu budov Transgasu na Vinohradské třídě se postavila i historička architektury z Univerzity v Cambridgi. Dílo v dopise označuje za hodnotné a oceňuje nejenom jedinečné zpracování fasád, ale i futuristické interiéry. "Ve chvíli, kdy dědictví naší civilizace mizí pod bombami v Aleppu nebo Bagdádu, lze jistě najít způsob, jak zachovat a revitalizovat tuto architekturu a pomoci jí se znovu zapojit do života v centru města," píše.
V Amsterdamu vyrostl mini domek vytištěný pomocí technologie 3D tisku z černého bioplastu. Městská kabina "Urban Cabin" slouží ke krátkodobým pronájmům a nabízí možnost odpočinout si od ruchu velkoměsta. Podle architektů, kteří ji vyvíjeli, ale může v budoucnu řešit i nedostatek dočasného bydlení v přeplněných městských oblastech nebo místech zasažených přírodními katastrofami.
Průmyslové objekty jsou svědky období velkých vynálezů a rychlého hospodářského růstu. České země představovaly již od první poloviny 19. století v rámci monarchie průmyslové zázemí pro celé Rakousko-Uhersko. Mnohé tyto objekty šly v novodobé historii k zemi. Národní památkový ústav v Ostravě se pokusil v Norsku inspirovat, jak vdechnout technickým památkám nový život. Na počátku 20. století byl v Norsku při stavbě elektráren „zkrocen“ velký počet vodopádů. Vzdálené a sotva zalidněné vesnice se ze dne na den staly moderními průmyslovými obcemi a ze země se stal hlavní dodavatel hliníku, dřeva nebo třeba umělých hnojiv. Dnes Norové řadu objektů odvážně revitalizovali.
Slovenské architektonické studio Plural postavilo nedaleko Bratislavy v malé obci Bernolákovo House in House neboli Dům v domě. Stavba stojí na místě zahradního domku uprostřed starší zahradní zástavby. Zajímavý koncept, který unikátním způsobem spojuje pozemek s domem, byl za Slovensko nominovaný i na prestižní architektonickou cenu Mies van der Rohe.
Stavbě kontroverzního domu zvaného maršemloun v centru Prahy již nic nebrání, má platné stavební povolení, uvedla Česká televize. Povolení bylo původně vydáno už v červnu 2015, poté jej však úřady pozastavily. Lhůta k zahájení stavby se však počítá od prvotního rozhodnutí, investor tak musí stavbu zahájit do června, může si ale zažádat o prodloužení.
Prestižní Pritzkerovu cenu, která je považována za jedno z nejvýznamnějších ocenění v oboru architektury, získala letos trojice španělských architektů Rafael Aranda, Carme Pigemová a Ramon Vilalta. Porota je ocenila za umění zasadit budovy do krajiny a spojovat místo a čas.
Plzeňský architekt a historik architektury Petr Klíma se dlouhodobě věnuje tématu obchodních domů v socialistickém Československu. Je autorem publikace a výstavy KOTVY MÁJE, jako editor se rovněž podílel na vzniku knihy o architektce Růženě Žertové, autorce Prioru v Košicích, v Ústí nad Labem nebo Pardubicích. "Zvláště v šedesátých letech a v první polovině let sedmdesátých, kdy v realizovaných stavbách ještě doznívaly ideje a étos předchozí dekády, nebyly zanedbatelné právě ani architektonické kvality obchodních domů," říká v rozhovoru.
Ve Slavkově u Brna vyrostla před rokem experimentální dřevostavba opláštěná svislými zahradami. Budovu společnosti Liko-S, která se názvem odvolává na biblický příběh o Noemově arše, navrhlo studio Fránek Architekti. Kancelář rovněž v loňském roce získala titul Zdravá kancelář v rámci soutěže Zasedačka roku 2016.
Modulární domek Coodo může stát během pár chvil. Nejmenší moduly se instalují několik minut, umístit ty větší trvá řádově hodiny. Autoři chtěli ukázat, že lze spojit ekologii a špičkový design.
Takzvaný šumperák stojí téměř v každé české vesnici nebo městě. Řada jich byla postavena i v německých nebo polských příhraničních oblastech. Fenoménem se zabývá fotograf a teoretik umění Tomáš Pospěch. Lidé byli státem nuceni k amatérismu, fušerství a vháněni do zóny šedé ekonomiky," říká o době, kdy šumperáky vznikly. Na loni vydanou knihu teď navázal výstavou v pražské galerii Viper.
Proto, aby mohli žít za polárním kruhem a pěstovat zeleninu, postavili si dům z mazaniny uvnitř skleněné kopule. Do atypického řešení se zamilovali a ani po třech letech by na svém bydlení nic neměnili.
