V Česku jsou tisíce prázdných domů. Některé jsou prázdné účelově, jiné kvůli nešťastné náhodě. Iniciativa Prázdné domy je mapuje a snaží se poukázat na problém, který s nimi vzniká. "Směřujeme k nějaké legislativní změně," říká její zakladatel Petr Zeman.
Slavný Times Square byl v 60. letech symbol zločinu a úpadku, dnes je magnetem úspěchu, říká Carl Weisbrod, předseda plánovací komise města New York a hlavní řečník pražské konference reSITE. Ta proběhne 16. a 17. června ve Foru Karlín a bude řešit problematiku měst a migrace. Weisbrod je v New Yorku zodpovědný za strategii územního rozvoje a za největší výzvu dneška považuje zajištění bydlení pro stále rostoucí počet obyvatel. Letošní konference reSite bude zkoumat architekturu, rozvoj nemovitostí, komunity, politiku, veřejný prostor a dopravu z pohledu dlouhodobé a úspěšné integrace nových obyvatel.
Rodinný dům typu V, známý jako šumperák, vzbuzoval už v minulosti rozporuplné reakce. Přesto jich podle odhadů stojí v Česku více než čtyři a půl tisíce. Pro svoje majitele představoval symbol moderního bydlení a většina z nich je na něj hrdá dodnes. Fenoménem šumperáků se zabýval i teoretik umění a fotograf Tomáš Pospěch v knize Šumperák. Typizované bydlení, které popírá individualitu, podle něj není jen fenoménem minulosti. Lidé dávají přednost projektům na klíč dodnes. "Někdo ale rád bydlí v něčem, co mají ostatní a je osvědčené. To podstatné, tedy jak a v čem trávíte svůj život, není otázkou peněz," říká v rozhovoru.
Mladí architekti využili k propagaci atypického projektu internet a díky zájmu médií se jim podařilo realizovat návrh unikátního domu na útesu v Libanonu. "Na projektu jsme pracovali zhruba čtyři měsíce s jasným cílem, a to dobýt internet. Zároveň jsme chtěli všemi možnými prostředky prostřednictvím tohoto projektu předvést, o co konkrétně usilujeme," tvrdí architekti.
Mezinárodní porota soutěže Wieneberger Brick Award vybrala nejlepší domy postavené z cihel. O ocenění se ucházelo 600 projektů.
Brňané získali přesnější obraz toho, jak by se centrum jejich města mohlo za pár let proměnit. Tedy v případě, že by se hlavní nádraží, o jehož budoucí poloze se vedou dlouholeté spory, nepřesunulo o kilometr dál k řece, ale modernizovalo by se na stávajícím místě v centru Brna pod Petrovem.
Podívejte se, jak vypadají moderní kanceláře společnosti Ataccama.
V Číně pokračuje stavba podvodního hotelu, který má být nejen turistickou atrakcí, ale i zajímavým architektonickým projektem, jenž sází na ekologii a soulad s okolní přírodou. Inženýři si pro jeho umístění vybrali opuštěný lom o hloubce 90 metrů, který hostům poskytne kromě ubytování i sportovní vyžití v podobě potápění nebo bungee jumpingu. Nejluxusnější pokoje budou v prvních dvou podlažích, které se budují deset metrů pod hladinou vody.
Budova laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech získala ocenění na mezinárodním veletrhu MIPIM ve francouzském Cannes, konkrétně první místo v kategorii průmyslových a logistických staveb. Vědecký komplex navrhlo architektonické studio Bogle Architects. Moderních industriálních staveb ceněných odborníky ale najdeme v Česku mnohem víc. Vybrali jsme jedenáct zajímavých průmyslových budov.
V rámci konference o společensky prospěšném podnikání Be In Karlín přiblížil architekt a urbanista Petr Kučera historii a vývoj této pražské čtvrti. Upozornil především na unikátní urbanistické řešení a dynamický vývoj po povodních v roce 2002.
Architekt Petr Kučera se od roku 2005 věnuje popularizaci historické architektury v Praze a posledních pět let pracuje na projektu revitalizace Václavského náměstí. Klíčové místo české metropole je podle něj nejenom náhrobkem komunismu, ale i pomníkem polistopadového přebujelého vývoje kapitalismu. Volá proto po změnách. "Rád bych se dožil toho, že se jednou po novém Václaváku projdu. Dokončení jeho revitalizace je pro mě zásadním krokem k tomu, aby se z Prahy stalo evropské velkoměsto západního střihu, kde si veřejných prostranství velmi váží a na jejich podobu a užívání přísně dohlíží,“ říká v rozhovoru.
Fotogalerie: Šestý ročník ankety Dřevěná stavba roku, kterou vyhlašuje Nadace dřevo pro život, zná své vítěze. Akce se zúčastnilo 88 projektů v osmi soutěžních kategoriích. O vítězích rozhodovala odborná porota i laická veřejnost, celkem ocenily 12 soutěžních děl. Vítězové si odnesli dřevěný diplom a poukaz na 10 tisíc korun. Částka slouží na podporu činnosti soutěžícího, u hřišť ji ale musí použít na zorganizování dětského dne na vítězném hřišti.
Ve věku 65 let zemřela uznávaná britská architektka a malířka iráckého původu Zaha Hadidová, která měla svými realizacemi v posledních desetiletích obrovský vliv na světovou architekturu. V Česku byla známá i jako členka poroty, která v březnu 2007 vybrala nakonec neuskutečněný návrh architekta Jana Kaplického na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné, již legendární "chobotnici".
Zaha Hadidová, která ve čtvrtek zemřela ve věku pětašedesáti let, posouvala hranice architektury a urbanismu. Jako první žena získala prestižní Pritzkerovu cenu. Mnohými kolegy je považována za symbol ženské emancipace v architektuře. Rodačka z iráckého Bagdádu přitom původně mířila za úplně jinou kariérou.
Budova Transgasu na Vinohradské třídě, stejně jako další budovy postavené v době socialismu, dodnes vzbuzuje rozporuplné pocity. Přestože jde o stavbu, která v sobě skrývá unikátní architektonické a urbanistické prvky a uvažuje se o jejím zařazení mezi kulturní památky, hrozí jí zbourání.
Pavel Jeřábek už několik měsíců bojuje proti vizuálnímu smogu a nabízí ekologickou alternativu křiklavým reklamním billboardům v ulicích českých měst. Reklamu svých klientů umisťuje na chodníky speciální metodou, v podstatě ji vyčistí do špíny. "Všechno to začíná u lidí. Nedělají dostatečný tlak na parlament, aby pracoval na změnách zákonů, tak aby neupřednostňovaly reklamu. Potřebujeme více kverulantů. Je málo lidí, kteří si na reklamu stěžují. Nikdo se o to nezajímá, téměř všem je to úplně jedno," říká v rozhovoru zakladatel Aqua Ads Pavel Jeřábek. Finance na rozšíření služeb i do dalších měst se teď snaží vybrat přes crowdfunding.
Sídliště měla původně lidem nabízet kvalitnější život. V meziválečné i poválečné době totiž rostla poptávka jiného bydlení mimo centra měst a v zeleni. Sídliště to splnila. Dnešní společnosti už ale nevyhovují a stávají se z nich mrtvá místa. "Kolem 2,7 milionu Čechů žije v panelácích a jen z tohoto důvodu bychom se měli o sídliště zajímat. Chtěl jsem rozšířit názor o sídlištích, pro i proti sídlištím," říká autor nové Encyklopedie sídlišť a jeden z týmu popularizátorů architektury Archwars, který si přál zůstat v anonymitě. Nově vznikající projekty developerů se podle něj od těch socialistických příliš neliší.
Podívejte se, jak vypadají světová sídliště.
Kdyby si váš známý vybavil byt starožitným nábytkem, a pak si každou skříň, stůl i křeslo polepil reklamními samolepkami, řekli byste si, že je to buran nebo blázen. K architektuře našich měst se přitom chováme úplně stejně a zdá se, že je nám to jedno. Málokde v Praze je vizuální smog tak koncentrovaný a odpudivý jako v okolí stanice metra Anděl. Přitom se nejedná o žádnou periferii.
Žižkovští zastupitelé se na mimořádném jednání dohodli, že o budoucí podobě památkově chráněného Nákladového nádraží Žižkov rozhodne architektonicko-urbanistická soutěž. "Soutěž bude zcela v rukou odborníků, aby byla zajištěna kontinuita po několik volebních období," uvedla starostka Vladislava Hujová
