architektura

Mezi skálou a řekou. Černá chata povstala z popela a možná překvapivě zapadá do přírody

Na břehu Sázavy, v sevření skal a borovic, vyrostla designová chata, která navazuje na příběh svého předchůdce.

Využívá totiž jeho kamenné základy a přetváří je v místo klidu, jednoduchosti a návratu k podstatě: být spolu, vnímat přírodu a na chvíli se odpoutat od každodenního shonu.

Chata v Prosečnici vznikla na místě původní stavby, po které vlivem požáru zůstala pouze kamenná podezdívka – a právě ta se stala základem nového domu.

Trefa do černého ve Žďáru nad Sázavou? Dostupné dřevostavby jako nové sídliště

Ve Žďáru nad Sázavou vznikl projekt propojující tradiční urbanismus s moderním dřevěným stavitelstvím, kde zájemci najdou dostupné nájemní bydlení.

Autoři i zadavatelé kladli důraz na komunitní život i udržitelnost a ukazují, jak může vypadat současná architektura s lidským měřítkem.

Za návrhem ždárského kompaktní obytného celku, který vychází z principu tradičního městského bloku, stojí architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař ve spolupráci s Radkou Vašut a Ivonou Uherkovou.

Brněnský „ateliér“ má jen 28 metrů. Architekt v něm nechal surový beton a vyboural podhledy

Na pouhých 28 metrech čtverečních vznikl prostor, který jde proti proudu.

Byt „ateliér 4.11“ od architekta Davida Korsy není jen ukázkou chytré dispozice, ale především manifestem upřímnosti, materiálové autenticity a klidného bydlení v době přesycené podněty.

Z pořízení malého bytu v developerském projektu v širším centru Brna se vyklubala příležitostí k radikálnímu přehodnocení toho, co vlastně znamená „komfortní bydlení“. Malá dispozice – obytná místnost, zádveří a koupelna s toaletou – tak prošla zásadní proměnou už během klientských změn.

Dřevostavba, která klame tělem. Tým designérů v domě u Prahy zkrotil dřevo a vytvořil moderní oázu

V klidných Klecanech, jen pár minut severně od Prahy, vznikl dům, který boří zažité představy o dřevostavbách. Interiérová designérka zde společně s architektem a klienty vytvořila prostor, který je současný, jemný a překvapivě městský — přestože jeho základem jsou výrazné CLT panely.

Dřevostavby si často spojujeme s rustikálním nebo horským stylem.

Tato realizace však ukazuje, že i dominantní dřevěné panely mohou fungovat v rámci moderního rodinného domu.

Žádné muzeum s vitrínami. Hrabalova chata v Kersku vypadá, jako by si autor jen odskočil

Zájemci se do ní letos mohli poprvé podívat poslední víkend v březnu.

Snímky z dob, kdy se Eliška Houdová a Jitka Zemanová – nyní Štolfová podílely na rekonstrukci chaty.

Šeď a nuda? Vůbec. Knihovnu v Červeném Kostelci zdobí baldachýn vytvořený dětmi

V srdci Červeného Kostelce prošla proměnou jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí města – Knihovna Břetislava Kafky.

Architekti ze studia PAPUNDEKL ARCHITEKTI zde vytvořili prostor, který spojuje historickou atmosféru s moderní funkcí knihovny jako kreativního centra pro všechny. A najdete zde prvky, které baví děti i dospělé.

V roce 2022 město Červený Kostelec oslovilo studio PAPUNDEKL ARCHITEKTI s úkolem navrhnout úpravy interiéru knihovny, jejíž vybavení se nacházelo na konci své životnosti.

Z chaosu k hravé střídmosti. Majitel odstartoval rekonstrukci, kterou zachránili architekti

„Když jsme do bytu poprvé vstoupili, vypadalo to, jako by rekonstrukce už probíhala. Odkryté vrstvy pro nás ale byly zajímavým výchozím bodem,“ popisují architekti ze studia Gutgut okamžik, kdy poprvé vstoupili do bytu na pražských Vinohradech.

Nečekaně se tak ocitli se v prostoru, který už nesl stopy neřízené rekonstrukce – proto bylo jasné, že je čeká zajímavá zkušenost i výzva.

Tento stav nakonec vedl k jasné koncepci: byt otevřít a vytvořit plynulý, světlem prostoupený celek, přičemž klíčovým momentem se stalo začlenění dříve tmavé chodby do hlavního obytného prostoru. Právě tím se dispozice zásadně proměnila.

Kritika exotické pergoly, zlidštění i čekání. Jak to vypadá s proměnou Václaváku, Hlaváku a Karláku?

Praha v posledních letech prochází výraznou proměnou veřejného prostoru. Mezi nejvýznamnější projekty patří revitalizace Václavského náměstí, úprava Karlova náměstí a rozsáhlé změny v oblasti Hlavního nádraží.

Tyto zásahy mají společný cíl: zlepšit kvalitu veřejného prostoru, posílit pěší prostupnost a přizpůsobit město současným potřebám obyvatel i návštěvníků. V jaké fázi se projekty nachází?

Na obrázku: Karlovo náměstí

Mezi nejdiskutovanější projekty jednoznačně patří oblast Hlavního nádraží. Právě tu podle architekta, urbanisty a náměstka primátora Petra Hlaváčka čeká zásadní proměna, která se stane klíčovou nejen pro Pražany.

Proměna na Šumavě: tam, kde stály sekačky, je dnes nejkrásnější smuteční síň v Česku

Na první pohled nenápadný dům na okraji hřbitova ve Vimperku skrývá překvapivý příběh.

Ještě nedávno tu dominoval chaos a zapomenuté věcí, dnes jde o prostor, kde architektura ustupuje emocím, světlo kreslí jemné obrazy na stěnách a i obyčejná cihla tak trochu vypráví o druhé šanci.

Silný kontrast mezi pietou a každodenností vytvořil obraz, který byl sice syrový, ale zároveň definoval začátek nové kapitoly.

„Spolupracuji se Stvořitelem,“ tvrdil Antoni Gaudí. Půjčoval si kostry a držel půsty

Jeho Sagrada Família se loni stala nejvyšším chrámem světa a stále se staví. Práci svérázného Katalánce, adepta na svatořečení, nelze ignorovat - připomíná divotvornou zemi za zrcadlem. Antoni Gaudí měl k průměrnosti daleko - bouřlivák i asketa, vizionář, co se často neobtěžoval s plány a rovnou stavěl. Od smrti muže, jenž přijal celibát a údajně měl mystické schopnosti, letos uplyne 110 let.

Využitá poslední šance. Po sklizni kukuřice architektka s pomocí farmářů vytvořila ráj

Architektka Clara a její partner Carles měli jedinečnou možnost, kterou si naštěstí nenechali uniknout.

Není divu, že si slavný režisér vybral zrovna tento pro svůj ikonický snímek.

KVÍZ: Od romantiky k šíleným krvákům. Poznáte slavné filmové domy?

Některé domy jsou stejně slavné jako jejich filmoví hrdinové. Mnohým tak často stačí jediný pohled na fasádu a okamžitě vědí, do jakého příběhu patří. Vyzkoušejte si, jestli poznáte ikonické filmové domy z legendárních snímků – od rodinných komedií až po mrazivé horory.

Křídlo nad zahradou. Jak se malá liberecká vilka proměnila v moderní domov pro rodinu

V klidné části Liberce stojí drobná vilka z roku 1914, která i přes svou krásu na první pohled působí spíše nenápadně. V Liebigově městečku ji během třetí etapy výstavby navrhl architekt Jakob Schmeissner jako elementární solitér, přičemž rekonstrukce jí vdechla zcela nový život. Příběh domku s unikátními částmi je tak možná překvapivě vrstevnatý.

Dnes je tato stavba, kde dominuje zelená barva či dřevo, znovu plnohodnotným domovem pro čtyřčlennou rodinu a za její citlivou obnovou stojí ateliér atakarchitekti, konkrétně architektky Jana Janďourková Medlíková a Michaela Doležalová.

Kuchyně pak přirozeně funguje jako skutečné srdce domu, přičemž přes průchozí spíž propojuje pracovní část s obytným prostorem v přístavbě, kde se jídelna a obývací pokoj otevírají velkorysými výhledy do zahrady. Podkroví zase definují vikýře a sloupky nesoucí vaznicovou soustavu stanové střechy a severozápadní část skrývá koupelnu s tím, že jihovýchodní a jihozápadní sektor patří dětským pokojům. A v domě nechybí ani malý sklad - často opomíjená, ale důležitá součást obydlí.

Aerial Views Of The New George Lucas Museum of Narrative Art Which Is Still Under Construction But Finally Almost Complete After Massive Delays In Los Angeles

Kosmická loď, pocta Obamovi i další skvosty za miliardy. Muzea, která otevřou v roce 2026

Je to jasné. Rok 2026 bude rokem velkých kulturních gest. V nejrůznějších koutech světa vyrůstají muzea, která nemají být jen výstavními síněmi, ale přímo novými ikonami měst. Architektura, miliardové rozpočty i silné příběhy: prohlédněte si výběr těch nejočekávanějších otevření, kvůli nimž se vyplatí vycestovat.

Invazivní cesta ke světlu. Panelákový byt proměnili v otevřený domov

„Máme tady dvě varianty. Invazivní a neinvazivní." Přesně těmito slovy začala první schůzka nad rekonstrukcí bytu v pražském paneláku. Klienti byli odvážní, vybrali razantnější řešení – a právě díky této „invazivní“ cestě mohli architekti jít opravdu do hloubky. A tak vznikl otevřený, propojený a přirozeně prosvětlený domov.

Byt architekti převzali téměř nedotčený: čtyři oddělené místnosti, umakartové jádro, průchozí koupelna a stará kuchyně, přičemž nejfrekventovanější trasa z ložnice do obývacího pokoje vedla přímo „přes rohožku“. Právě to dokonale ilustrovalo nelogičnost původního řešení.

Po konzultaci se statikem proto padlo rozhodnutí několik příček odstranit a dispozici nově rozdělit do logických funkčních zón – předsíň tak oddělili a hlavní komunikační trasu přesunuli hlouběji do středu bytu.

Jen tři metry a 3D tisk z betonu. Prohlédněte si dům, který je odpovědí na krizi bydlení

Krizi bydlení neřeší pouze Česko. Například Lucembursko zoufale hledá tisíce nových bytů ročně. Odpověď ale možná neleží v dalších satelitních čtvrtích, nýbrž v úzkých, přehlížených parcelách mezi domy.

I proto vznikl dům od studia ODA Architects, který ukazuje, že i tři metry šířky mohou znamenat plnohodnotný domov – vytištěný z betonu, postavený za čtyři týdny a s vizí budoucnosti.

Situace v této jinak lukrativní zemi je podobná té naší: ceny rostou, mladí lidé hledají cestu, jak zůstat ve svých komunitách, a obce přemýšlejí, kde ještě vůbec stavět.

Stačil jeden odvážný krok. Architekti otočili byt naruby a na 38 metrech stvořili zázrak

Někdy opravdu stačí málo. Jedno rozhodnutí, jeden odvážný krok – a celý byt se nadechne. V karlínském činžovním domě se architektům z ateliéru BekArch podařilo na první pohled drobná změna, která však v každodenním životě znamená zásadní rozdíl. Otočili byt „naruby“. A udělali to tak chytře, že na pouhých 38 metrech čtverečních vzniklo moderní, klidné a plně funkční bydlení pro mladý pár.

Malý byt o dispozici 2+kk se původně obracel spíše do ticha vnitrobloku, ale jeho vnitřní uspořádání neodpovídalo orientaci ke světovým stranám ani potřebám budoucích obyvatel. Klient, který měl s ateliérem BekArch už předchozí pozitivní zkušenost, tak přišel s jasným zadáním: vytvořit plnohodnotné bydlení, které bude moderní, ekonomicky realizovatelné a zároveň si vystačí s minimálními zásahy do stávajících konstrukcí.

„Ložnici jsme přesunuli do klidnější části směrem do vnitrobloku, zatímco kuchyň s obývacím pokojem jsme situovali na jižní stranu do ulice, kde je během dne výrazně více denního světla,“ popisuje.

Až 350 tisíc bytů. V Praze vyroste několik nových čtvrtí, říkají Hlaváček i Romanov

Podle Metropolitního plánu hlavního města by v Praze mělo vzniknout několik nových čtvrtí. Vyrostou na brownfieldech – v někdejších průmyslových oblastech z 19. a 20. století, které se dnes nachází uvnitř města a disponují dobrou dopravní obslužností, vysvětluje urbanistka Jitka Romanov a náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Prahy Petr Hlaváček.

Přestože návrat do minulosti nebyl původním investičním plánem, ukázalo se, že se retro zkrátka vyplatilo.

U přestavby se vykašlali na zvyklosti a zbohatli. Sázka na retrostyl se jim vyplatila

Retro styl není jen nostalgická hra s minulostí, ale také překvapivě chytrá investice. Přesně to dokazuje příběh páru, který se rozhodl jít proti všem realitním poučkám. Místo moderního minimalismu vrátil svému domu atmosféru roku 1966 – a hodnota nemovitosti tím vzrostla o více než 5,8 milionu korun.

Povedená rekonstrukce bez bourání, ale s jasnou vizí. Byt na Letné ukazuje, že to jde

V činžovním domě na pražské Letné vznikl byt, který dokazuje, že skutečný luxus nespočívá v okázalosti, ale v citu pro detail – a že velká změna jde provést i bez bourání.

Vít Svoboda a Pavel Nový, ve spolupráci s Jitkou Mácovou a Terezou Říhovou, přistoupili k rekonstrukci bytu o ploše 77 m² s respektem k původní architektuře i s jasnou vizí nadčasového bydlení.

Zrekonstruovaný byt se nachází v činžovním domě z počátku 20. století, v lokalitě, která je dlouhodobě symbolem moderního městského životního stylu.

Své místo tu měl Kafka, Havel i Winton. Jak se proměnila ikona Hotel Evropa alias W Prague?

Před více jak rokem se hotel otevřel s novým jménem i vizuálem. A jako W Prague znovu krášlí Václavské náměstí.

Hotel Evropa byl vždy místem příběhů a za éry hoteliéra Karla Šroubka také symbolem světovosti Prahy. I proto se zde potkávali umělci, intelektuálové a politici jako Franz Kafka či Václav Havel, kteří zde měli dokonce svá oblíbená místa.

Jedním z nejvýraznějších příkladů tohoto přístupu k architektuře a přestavbě je Grand Café. Historický prostor si zachoval svou noblesu, rytmus i detaily, ale dostal nový život. Nové prvky jsou proto navrženy tak, aby nerušily – spíše podprahově podporovaly atmosféru. A tam, kde dříve mohla chvílemi dominovat únava materiálů, je dnes světlo, lehkost a nadčasová elegance.