








Je to jasné. Rok 2026 bude rokem velkých kulturních gest. V nejrůznějších koutech světa vyrůstají muzea, která nemají být jen výstavními síněmi, ale přímo novými ikonami měst. Architektura, miliardové rozpočty i silné příběhy: prohlédněte si výběr těch nejočekávanějších otevření, kvůli nimž se vyplatí vycestovat.












Podle Metropolitního plánu hlavního města by v Praze mělo vzniknout několik nových čtvrtí. Vyrostou na brownfieldech – v někdejších průmyslových oblastech z 19. a 20. století, které se dnes nachází uvnitř města a disponují dobrou dopravní obslužností, vysvětluje urbanistka Jitka Romanov a náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Prahy Petr Hlaváček.



Retro styl není jen nostalgická hra s minulostí, ale také překvapivě chytrá investice. Přesně to dokazuje příběh páru, který se rozhodl jít proti všem realitním poučkám. Místo moderního minimalismu vrátil svému domu atmosféru roku 1966 – a hodnota nemovitosti tím vzrostla o více než 5,8 milionu korun.





















K historickým budovám mají Češi poněkud rozporuplný vztah. Zatímco některé si hýčkají, jiné z nepochopitelných důvodů leží ladem. To je také případ městských lázní na pražském Žižkově, které se postupem času dostaly do alarmujícího stavu.



Problémem panelových domů z komunistických dob jsou neodborné rekonstrukce, zejména spojování kuchyní s obýváky, říká v rozhovoru Andrej Bartók z Katedry betonových konstrukcí a mostů Stavební fakulty STU.



Byl to jiný svět. Zatímco běžní lidé se v 80. letech pachtili za barevným televizorem, v luxusním Hotelu Praha svítily lustry od Libenského a na nazdobených chodbách se potkávali diktátoři z celého světa s komunistickou elitou. Hotel na pražské Hanspaulce byl za minulého režimu vrcholem tehdejší architektury. Jeho zlaté časy jsou ale pryč. Postupně upadl v zapomnění a nakonec ho potkala zkáza.






Letošek přinesl do české architektury nečekanou pestrost a vedle velkolepých rekonstrukcí, sakrálních staveb a citlivých zásahů do krajiny se objevily i výjimečné interiéry. Ať jde o dům pro umělce, rafinovaný loft nebo dětský hospic, který získal srdce odborníků i veřejnosti, všechny vybrané projekty spojuje jedno: důraz na atmosféru, příběh a lidské prožívání prostoru.






V letech 1907 až 1923 působil architekt a stavitel Jan Letzel v zemi vycházejícího slunce. Vytvořil zde rozsáhlé dílo, za něž si získal obdiv Japonců. Jeho nejvýznamnější projekt Průmyslového paláce v Hirošimě byl v době svého vzniku (1913-1915) určen pro výstavní účely, a nakonec se stal mírovým symbolem.


