Byť od konce druhé války uteklo 81 let, v Postoloprtech na Lounsku se nyní krvavé dědictví z května a června 1945 opět připomnělo. Při stavbě developerského projektu totiž stroje narazily na končetinu, která nejspíše patří jedné z tisícovek německých obětí Čechy řízené genocidy. „Bylo předvídatelné, že k podobnému nálezu tam prostě dojde,“ říká Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Desítky let staré kosterní pozůstatky, které 1. října odkryla stavební technika v Postoloprtech, nejspíš patří jedné z dosud neidentifikovaných obětí tamějšího poválečného masakru. Krajské státní zastupitelství proto nyní hledá způsob, jak lokalitu v místě developerské výstavby prozkoumat a zjistit, zda se pod parcelami nachází masový hrob. Výstavba rodinného bydlení v okolí mezitím pokračuje.
„Když byla rokle plná, stříleli jsme je vrstvu po vrstvě. Střelci přitom stáli přímo na mrtvolách,“ popisuje jeden z nejhorších masakrů v dějinách obersturmführer August Hafner. Jeho velitel této metodě cynicky říkal „balení sardinek“. Přesně před 85 lety nacisté vyvraždili během pouhých dvou dnů židovské obyvatele Kyjeva v rokli Babí Jar. Zemřelo více než 33 tisíc lidí.
Nový film Osamělý vlk, který právě vstupuje do kin, oprášil příběh leteckého esa Josefa Františka. Bitva o Británii z něj udělala jednoho z nejlepších spojeneckých pilotů, den po šestadvacátých narozeninách však po nehodě své stíhačky Hurricane na předměstí Londýna zahynul. „Zmizel ostatním z dohledu, do rádia nic neřekl,“ přibližuje poslední okamžiky jeho života historik Jiří Rajlich.
Pouhých deset natáčecích dnů stačilo týmu kolem mladého režiséra Ondřeje Veverky a kameramana Kryštofa Tichého k tomu, aby vytvořili snímek o československém druhoválečném stíhači Josefu Františkovi. Autoři si vymysleli vlastní cestu k filmovému dokumentu, která funguje překvapivě dobře.
Američanka Lee Millerová byla modelkou, fotografkou módních časopisů i válečnou zpravodajkou. Jako jedné z prvních se jí podařilo vstoupit do osvobozených koncentračních táborů Dachau a Buchenwald. Slavnou se pak stala fotografie, na které je zachycena ve vaně Hitlerova mnichovského bytu. Příběh výjimečné ženy poodhaluje nynější výstava v pařížském Muzeu moderního umění.
Ve tři hodiny ráno 22. června 1941 přejel poslední sovětský nákladní vlak hranici s hitlerovskou Říší na řece San nedaleko města Přemyšl. Krátce poté němečtí vojáci zaútočili. Přesně před 85 lety začala operace Barbarossa, německá invaze do Sovětského svazu.
Stačil jediný prezidentský dekret, a historické spory mezi Polskem a Ukrajinou jsou znovu na stole. Volodymyr Zelenskyj na konci května pojmenoval jednotku ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), jejíž odkaz zůstává pro obě země mimořádně citlivý. Reakce z Polska tak na sebe nenechaly dlouho čekat.
Češi, Němci i potomci těch, kdo poválečnému masakru neunikli. Ti všichni se sešli v Postoloprtech, aby připomněli, jaké krutosti tu na přelomu května a června 1945 české obyvatelstvo připravilo sudetským starousedlíkům. Zapomenuté detaily a okolnosti nyní ožily i díky bratrům Erichu a Waltrovi Urbanovi, kterým se konec války podařilo přežít, a nyní mohli říct, co tehdy prožili.
Před 90 lety poprvé vzlétla britská stíhačka Spitfire. Ta se – i díky odvážným československým letcům v perutích RAF – během druhé světové války podílela na porážce Adolfa Hitlera a jeho vojsk. Výrazná plastika Davida Černého kombinující motýlí křídla s částmi legendárního letounu teď v rámci věhlasného Clerkenwell Design Weeku zdobí fasádu Atelieru Bohemia.
Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a jedna z nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.
Dvě pistole, baloňák a sebevražedná odvaha. Tak působil štábní kapitán Václav Morávek, jeden z legendárních Tří králů a nejvýznamnějších postav českého odboje za druhé světové války. Jeho činnost, osobnost i okolí popisuje ve Spotlightu Aktuálně.cz badatel Pavel Černý, který právě publikoval poslední díl své trilogie o slavném odbojáři.
Je to jeden z nejúžasnějších příběhů druhé světové války. Rudolf Vrba uprchl z Osvětimi, sepsal detailní zprávu o plynových komorách, pomohl zachránit 200 tisíc maďarských Židů, bojoval jako partyzán ve Slovenském národním povstání, aby nakonec emigroval na Západ. Právě před 20 lety zemřel v kanadském Vancouveru.
Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.
Místa, která jsou spojená s hrůzami druhé světové války, jsou pro řadu lidí z různých důvodů velmi přitažlivá. Ne každého milovníka historie ale napadne, že kolem jednoho takového možná denně chodí bez povšimnutí. Tím místem je pražská Branická skála, jejíž tajemství fascinuje dodnes.
Druhá světová válka psala mnoho zcela šílených příběhů. Mezi ty nejděsivější patří osud ruské zdravotní sestry Antoniny Makarovové, která padla do zajetí a následně začala kolaborovat s nacisty tím nejhorším způsobem. Spravedlnosti navíc unikala celá desetiletí.
„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal přeložit k sobě…,“ vzpomínal Antonín Kalina na peklo koncentračního tábora Buchenwald. Hrdinství muže, který zachránil na 900 dětí, zůstalo dlouho neznámé. Uznání se mu dostalo až po smrti, v Česku, kde před 35 lety zemřel, o něm většina lidí ale stále neví.
Kvůli nálezu nevybuchlých bomb z druhé světové války muselo v neděli více než 14 tisíc obyvatel západoněmeckého Osnabrücku opustit své domovy. Omezení zasáhla mimo jiné dětskou nemocnici či hlavní vlakové nádraží. Zatím byly identifikovány dvě bomby z možných čtyř, píše stanice NDR.
