V budově bývalé olomoucké nemocnice nedávno vznikla neobvyklá jednotka intenzivní péče. A po deseti dnech musela být uzavřena. Neprobíhala zde ovšem léčba pacientů, ale natáčení nového snímku režiséra Václava Kadrnky Zpráva o záchraně mrtvého.
Ann Druyanová stála už u první řady seriálu Kosmos, který se v roce 1980 stal přelomovým pořadem v popularizaci vědy. Tehdy jím provázel její manžel, slavný astronom Carl Sagan. Po jeho smrti roku 1996 Druyanová v popularizaci vědy pokračuje dál.
Vyhlášení stavu nouze v České republice a nejnověji sobotní uzavření obchodů s výjimkou prodejen potravin, lékáren či drogerií vybízí k tomu, aby si člověk zkrátil čas sledováním on-line filmů a seriálů. Vybíráme to nejlepší, co lze momentálně vidět na českých i zahraničních placených videotékách nebo zdarma na YouTube.
Kdysi dávno byl svět plný kouzel. Pak si ale tvůrci nového animovaného snímku studia Pixar nazvaného Frčíme zřejmě vzpomněli na slavnou větu spisovatele Isaaca Asimova, že jakákoli dostatečně rozvinutá technologie je nerozeznatelná od magie. Tak čáry zmizely, nahradila je technika a elfové či kentauři museli normálně začít chodit do práce.
Vítězem cen Český lev se v pražském Rudolfinu stal černobílý snímek Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Získal devět sošek včetně těch pro nejlepší film, režii a kameru. Nejlepší herečkou je Tereza Ramba, nejlepším hercem Jiří Schmitzer. Cenu za scénář dostal Jiří Havelka, autor tragikomedie Vlastníci. Ceremoniál jsme sledovali v on-line přenosu.
Když dokumentarista Vít Klusák přesvědčoval Andreje Babiše, že o něm natočí dokument, připodobnil zamýšlený snímek Matrix AB k filmu Občan Havel. Chtěl popsat pozorovatelskou metodu, jakou portrét vznikne. Nyní Klusák svým nejnovějším počinem V síti Občana Havla překonal. Alespoň co do návštěvnosti v kinech, kde jej vystřídal jako historicky nejúspěšnější český dokument.
Slovy „z pravěkých dřímot dlouhých zas šelma se probouzí“ končí úvodní motto Volání divočiny, dost možná nejdrsnější knihy, jaká kdy patřila do školní četby. Nejnovější filmová verze románu Jacka Londona opět vypráví klasický příběh dvou zarostlých, větrem ošlehaných bytostí. Jedna je vrásčitá, sveřepá a a hraje ji Harrison Ford. Druhá je zkrotlá a bez života, neboť ji vytvořili v počítači.
Japonský animátor Hajao Mijazaki vynalezl recept na výrobu zázraků. Od přelomu 70. a 80. let minulého století vytváří ty nejroztomilejší kreslené snímky široko daleko, a přitom to byl on, kdo žánru vydobyl uznání mezi dospělými diváky i porotami prestižních festivalů.
Marihuanová pole už dávno lehla popelem a světem hýbe kokain. Jen ne tak, jak by si přáli jeho největší mexičtí překupníci. Druhá řada seriálu Narcos: Mexico, kterou lze aktuálně vidět na Netflixu, opět zavádí diváky mezi kartely, tajné agenty i vrcholná patra politiky. A všude nachází špínu.
Kolik hollywoodských snímků už takhle začínalo? Kamera hledí na obrys amerického velkoměsta, jmenovitě San Franciska. Žádné klidné přiblížení obrazu se však tentokrát nekoná, už z dáli je patrné, že v ulicích se děje něco bláznivého. „Asi se ptáte, kde jsem se tu vzal,“ křičí na diváky po krátké honičce titulní svítivě modrý a superrychlý hrdina filmu Ježek Sonic.
Kamera hledí na sotva roční miminko. „Adélko,“ říká mu muž za přístrojem. Jmenuje se Radek Pilař, české veřejnosti známý především jako výtvarník a autor dětských postaviček Rumcajse či Večerníčka. A prezentovaný záznam, kterým začíná dokumentární film Viva video, video viva, je jediný dochovaný okamžik, který vnučku spojuje se svým dědečkem. Rok nato zemřel.
Nejlepší snímek letošních Oscarů nemohl mít příhodnější název. Jihokorejský Parazit se nečekaně vetřel do přízně amerických akademiků a stal se prvním neanglicky mluveným titulem, který kdy vyhrál hlavní oscarovou sošku. Dosud žádný jihokorejský snímek přitom nezískal ani nominaci. Ani v kategorii pro nejlepší zahraniční film, natož v té hlavní.
Když člověk pohlédne na duhovou plochu vzácného černého opálu, který pochází z hlubin etiopských dolů, mohou se dít zázraky.
Renée Zellwegerová v noci z neděle na pondělí nedostala Oscara pro nejlepší herečku jen za ztvárnění hollywoodské hvězdy Judy Garlandové. V dramatu Judy, jež právě začínají hrát tuzemská kina a herečce přineslo druhou zlatou sošku kariéry, se mnohem spíš vtělila do přízraku. Ten z bytosti jménem Judy Garlandová stvořili filmoví magnáti v americké továrně na sny.
Nad Brnem se odrážejí zlaté paprsky slunce a ulicemi běží muž. V jeho duši se přesýpá rozpálený pouštní písek a jako žhavý déšť jej zavalí vždy, když se snaží změnit svůj život. Drama Veterán, které v neděli uvedla Česká televize, šetří slovy. Příběh zamlklého vojáka, který se po 20 letech vrátil do vlasti, však dokazuje, že mlčet je sice zlato, ale přesvědčivě mlčet ve filmu je zatraceně těžké.
Rozjívená dívka se dvěma zelenými culíky otevře pusu. A následujících 109 minut už ji nezavře. Jmenuje se Harley Quinn, právě se s ní rozešel neslavnější batmanovský padouch Joker, a tak si bolestivý rozchod kompenzuje tunami jídla, vyhazováním věcí do vzduchu a účinkováním v nejzábavnějším komiksovém filmu studia DC.
Francouzský dokumentarista Ladj Ly strávil celý život na pařížském předměstí Montfermeil, kam spisovatel Victor Hugo zasadil svůj román Bídníci. A tak měl Ly dost času pozorovat prostředí, které romanopisce vedlo k úvodnímu mottu.
Gentlemani jsou po dlouhém hollywoodském intermezzu režiséra Guye Ritchieho opět krimikomedií v duchu jeho raných filmů Sbal prachy a vypadni či Podfu(c)k. Hvězdně obsazený snímek připomíná souboj opileckých vtipů, v nichž je dost prostoru pro britské burantsví i snobství. A také pro režisérovu příliš okázalou snahu obojí spojit a mezi řádky mluvit o velkých věcech.
V klasickém románu americké literatury nazvaném Malé ženy, který roku 1868 vydala Louisa May Alcottová, se čtveřice dívek mění v ženy. A v nové filmové adaptaci téhož díla se jedna z nejtalentovanějších hereček své generace Greta Gerwigová stává také jednou z nejtalentovanějších režisérek. Malé ženy přetvářejí kanonickou knihu v moderní živoucí dílo, které překypuje smutkem i radostí.
Daleko od Reykjavíku, největšího města Islandu, si už koncem předminulého století farmáři založili družstvo, které bude chránit jejich zájmy a bránit je proti monopolu. Teď je Daleko od Reykjavíku také název filmu, jehož režisér Grímur Hákonarson zkoumá, jak se ono družstvo na odlehlém venkově chová k farmářům dnes. Jako mafie.
